Třída Durand de la Penne

Třída Durand de la Penne
	Francesco Mimbelli (D561)
Obecné informace
Uživatel	Italské námořnictvo
Typ	torpédoborec
Lodě	2
Osud	aktivní (2023)
Předchůdce	třída Audace
Nástupce	třída Orizzonte
Technické údaje
Výtlak	4 500 t (standardní); 5 250 t (plný)
Délka	135,6 m
Šířka	16,1 m
Ponor	5 m
Pohon	CODOG
Rychlost	31,5 uzlu (58 km/h)
Dosah	7 000 nám. mil (13 000 km) při 18 uzlech (33 km/h)
Posádka	380 důstojníků a námořníků
Výzbroj	1× 127mm Otobreda; 3× 76mm OTO Melara; 1× Albatross (8hl.); Aspide; 1× Mk 13 (1hl.); Standard SM-2MR; 2× raketomet (4hl.); 8× Otomat Mk 2; 2× EuroTorp (3hl.)
Letadla	2× vrtulník
Sonar	Raytheon DE 1167

Třída Durand de la Penne je třída raketových torpédoborců stavěných pro Italské námořnictvo loděnicí Fincantieri. Jedná se o zvětšenou verzi torpédoborců třídy Audace, s novým pohonem koncepce CODOG a modernější elektronikou. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Obě jsou stále v aktivní službě.

Stavba

Oba torpédoborce této třídy postavila loděnice Fincantieri v Riva Trigoso u Janova.

Jednotky třídy Durand de la Penne:^[1]

Jméno	Zahájení stavby	Spuštěna na vodu	Vstup do služby	Status
Luigi Durand de la Penne (D560)	20. ledna 1988	20. října 1989	18. března 1993	aktivní
Francesco Mimbelli (D561)	15. listopadu 1989	13. dubna 1991	18. října 1993	aktivní

Konstrukce

Francesco Mimbelli (D561)

Detailní pohled na Luigi Durand de la Penne (D560). Na snímku je patrný příďový 127mm kanón a jeden ze 76,2mm kanónů stojící za ním. Výše jsou umístěny protiletadlové řízené střely Aspide.

Na přídi stojí dělová věž s jedním 127mm/54 kanónem Otobreda. Ten doplňují tři 76mm kanóny OTO Melara Super Rapid v jednohlavňových věžích, z nichž dvě jsou umístěny po stranách nástavby a jedna na střeše hangáru. Před hangárem je přitom též jednoduché odpalovací zařízení Mk 13 pro protiletadlové řízené střely Standard SM-2MR s dosahem 70 km. Ve středu lodi jsou umístěny dva raketomety pro osm protilodních střel Otomat Mk 2 s dosahem 140 km. Blízkou obranu zajišťuje osminásobné vypouštěcí zařízení Albatross protiletadlových střel Selenia Aspide. Ty mají dosah 15 km. Dále jsou neseny dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety EuroTorp. Plánována je rovněž instalace raketového protiponorkového systému MILAS. Na palubě je přistávací plošina a hangár umožňující operace dvou vrtulníků, obvykle typu AB-212, Sikorsky SH-3 Sea King či AgustaWestland AW101. Trupový sonar a vlečný sonar s měnitelnou hloubkou ponoru jsou oba typu Raytheon DE 1167.

Pohonný systém je typu CODOG. Lodě mají dvě plynové turbíny General Electric LM2500 a dva diesely GMT BL230-20DVM. Lodní šrouby jsou rovněž dva. Při použití turbín dosahují rychlosti až 31,5 uzlu. Dosah je 7 000 námořních mil při ekonomické rychlosti 18 uzlů.

Odkazy

Reference

↑ Class Durand de la Penne Guided Missile Destroyer [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-02-18]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.
PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.

Související články

Seznam italských torpédoborců

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Durand de la Penne na Wikimedia Commons
Durand de la Penne Class, Italy [online]. Naval-technology.com [cit. 2016-02-18]. Dostupné online. (anglicky)

[ref1-1] Class Durand de la Penne Guided Missile Destroyer [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-02-18]. Dostupné online. (anglicky)

[1]