Sychrov (hrad)
Sychrov (též Hrádek) je zřícenina hradu v Rabštejně nad Střelou u Manětína v okrese Plzeň-sever. Nachází se v západní části historického městečka v nadmořské výšce okolo 480 metrů. Od sousedního rabštejnského hradu ho odděluje přírodní úžlabina, kterou vede silnice ze Žihle do Stvolen. Zbytky hradu byly dlouho považovány za předsunuté opevnění sousedního hradu[1] nebo za součást městských hradeb, v jejichž rámci je chráněn jako kulturní památka.[2]
| Sychrov | |
|---|---|
 Bergfrit se vstupem v prvním patře | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | po roce 1357 |
| Zánik | po roce 1523 |
| Stavebník | Jindřich z Rabštejna |
| Další majitelé | páni z Gutštejna, Jagellonci, Šlikové |
| Poloha | |
| Adresa | Rabštejn nad Střelou, Manětín,  Česko |
| Souřadnice | 50°2′31,89″ s. š., 13°17′19,46″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 45277/4-1549 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Městské opevnění v Rabštejně nad Střelou) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o hradu pochází z roku 1439, ale založen byl nejspíše za vlády Karla IV. rabštejnským purkrabím Jindřichem z Rabštejna,[1] kterému král daroval vesnice Kotaneč a Hrádek. V roce 1439 sloužil jako sídlo Jindřichovi z Rabštejna a jeho potomci jej vlastnili do roku 1508. V tom roce hrad výměnou za Hostouň získal Kryštof z Gutštejna, ale už v následujícím roce jej král Vladislav Jagellonský zkonfiskoval a připojil k Rabštejnu. V roce 1518 Rabštejn od krále Ludvíka Jagellonského získali Šlikové, kteří Sychrov ponechali svému osudu. Jako hrad je naposledy zmiňován v roce 1523.[3]
Poloha hradu je nejasná. Podle Augusta Sedláčka a Václava Kočky se nacházel v Rabštejně nad Střelou nebo v jeho blízkosti.[3] Lokalitu na okraji bývalého městečka spojil s písemnými prameny na základě terénního průzkumu Tomáš Durdík.[1] To odmítl Vladislav Razím, podle kterého je lokalita předsunutou baštou rabštejnského městského opevnění. Vycházel při tom z dendrochronologického datování stropního trámu z přízemí věže pocházejícího až z doby po roce 1504.[4]
Stavební podoba
editovat
Sychrov patřil mezi hrady bergfritového typu. Hradní areál měl přibližně obdélníkový půdorys s rozměry 60 × 40 metrů. Na západě ho tvořila trojúhelníkovitá plošina považovaná za předsunuté opevnění, za kterou následoval široký příkop a hradní jádro, u jehož severní strany stával palác. Součástí paláce byl dochovaný ve skále vysekaný sklípek. Obvodové hradby se dochovaly pouze v terénních náznacích. Dominantou hradu je okrouhlý bergfrit dochovaný do výše prvního patra (asi osm metrů[5]). Do věže se vcházelo portálkem v prvním patře, jehož vytrhané ostění bylo nahrazeno vyzdívkou z lomového kamene. Z jižní strany věže vybíhá krátký střep obvodové hradby.[1] Průměr věže měří asi sedm metrů a zdi jsou tlusté 2,7 metru.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Sychrov, s. 533.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-06]. Identifikátor záznamu 157710 : Městské opevnění. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Sychrov – hrad, s. 330.
- ↑ RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 2. – katalog Čechy P–Ž. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. S. 804. Dále jen Razím (2020).
- ↑ a b Razím (2020), s. 803.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sychrov na Wikimedia Commons
