Svojšínský tunel

železniční tunel v Česku

Svojšínský tunel je železniční tunel č. 2 na katastrálním území Ošelín na železniční trati Plzeň–Cheb v km 395,700–395,852 mezi stanicemi Svojšín a Ošelín.[1]

Svojšínský tunel
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Provozní délka151,78 m
Lokalizace
Souřadnice
Svojšínský tunel
Svojšínský tunel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Trať byla postavena společností Dráha císaře Františka Josefa jako část železniční tratě VídeňČeské BudějoviceCheb. Koncese ke stavbě byla vydána 11. listopadu 1866. Výstavbou byla pověřena stavební firma bratří Kleinů a Adalberta Lanny. Politická pochůzka na úseku Plzeň–Cheb byla provedena v roce 1869. Stavební práce byly zahájeny v lednu 1870 a ukončeny v září 1871. Slavnostní otevření trati Plzeň–Cheb proběhlo 28. ledna 1872. V roce 1884 byla trať zestátněna.[2]

Na trati byly ve skalnatém údolí řeky Mže vybudovány tři tunely, Svojšínský, Ošelínský a Pavlovický, které byly uvedeny do provozu v roce 1871. Svojšínský tunel byl částečně opravován v roce 2004 a s tunely Ošelínským a Pavlovickým byl rekonstruován v rámci optimalizace III. koridoru v období 2008–2011 firmou Skanska.[3][4][5]

Geologie a geomorfologie

editovat

Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Plzeňská pahorkatina, celku Plaská pahorkatina s podcelkem Stříbrská pahorkatina s okrskem Svojšínská vrchovina.[6]

Geologické podloží v této oblasti je tvořeno z proterozoických fylitů s denudačními zbytky karbonských a třetihorních sedimentů.[7][8]

Tunel leží v nadmořské výšce 425 m, je dlouhý 151,78 m.

Jednokolejný tunel byl vybudován na trati Plzeň–Cheb mezi dnešními stanicemi Svojšín a Ošelín.[9] Byl proražen ve skalnatém ostrohu v meandru řeky Mže. Při rekonstrukci tunelu v rámci optimalizace III. koridoru bylo provedeno obnovení odvodnění, sanovány portály, upraveno betonové ostění, zajištění průjezdního profilu a byly vybudovány záchranné výklenky.[10]

Reference

editovat
  1. Svojšínský (tunel). Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. ISSN 2391-4793. 
  2. Hlavní trať z Plzně přes Pňovany a Stříbro do Chebu. www.bezdruzickalokalka.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. 
  3. Koridory. www.k-report.net [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. 
  4. Optimalizace trati Stříbro - Planá u Mariánských Lázní. www.skanska.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. 
  5. BLAŽEK, Jiří. Stavba železničního koridoru vstoupila do další etapy. Plzeň [online]. 2008-06-26 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  6. Svojšínský tunel. aopkcr.maps.arcgis.com [online]. [cit. 2020-11-27]. Vrstva Geomorfologie. Dostupné online. 
  7. DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. 1. vyd. Brno: Academia, 1987. 
  8. Oblastní plán rozvoje lesů. PLO 6. Západočeská pahorkatina. S. 13. www.uhul.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. S. 13. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01. 
  9. Svojšínský tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. 
  10. TYCOVÁ, Miroslava. Optimalizace trati Stříbro – Planá u Mar. Lázní [online]. Plzeň: 2006 [cit. 2020-11-28]. S. 9. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat