Pavlovický tunel
Pavlovický tunel je železniční tunel č. 4 na katastrálním území Pavlovice nad Mží na železniční trati Plzeň–Cheb v km 403,2280–403,449 mezi zastávkou Ošelín a stanicí Pavlovice.[1]
| Pavlovický tunel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 220,8 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 49°49′21,94″ s. š., 12°47′13,54″ v. d. |
  Pavlovický tunel | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatTrať byla postavena společností Dráha císaře Františka Josefa jako část železniční tratě Vídeň – České Budějovice – Cheb. Koncese ke stavbě byla vydána 11. listopadu 1866. Výstavbou byla pověřena stavební firma bratří Kleinů a Adalberta Lanny. Politická pochůzka na úseku Plzeň–Cheb byla provedena v roce 1869. Stavební práce byly zahájeny v lednu 1870 a ukončeny v září 1871. Slavnostní otevření trati Plzeň–Cheb proběhlo 28. ledna 1872. V roce 1884 byla trať zestátněna.[2]
Na trati byly ve skalnatém údolí řeky Mže vybudovány tři tunely, Svojšínský, Ošelínský a Pavlovický, které byly uvedeny do provozu v roce 1871. Svojšínský tunel byl částečně opravován v roce 2004 a spolu s tunely Ošelínským a Pavlovickým byl zrekonstruován v rámci optimalizace III. koridoru v období 2008–2011 firmou Skanska.[3][4][5]
Geologie a geomorfologie
editovatTunel se nachází v geomorfologické oblasti Karlovarská vrchovina, celku Tepelská vrchovina s podcelkem Bezdružická vrchovina s okrskem Michalohorská vrchovina.[6]
Geologické podloží v této oblasti je tvořeno krystalickými břidlicemi tepelsko-žlutického antiklinorního pásma (svory, ruly, amfibolity), granitoidy a neovulkanity.[7][8]
Tunel dlouhý 220,80 m leží v nadmořské výšce 450 m.
Popis
editovatJednokolejný tunel je vybudován na trati Plzeň–Cheb mezi zastávkou Ošelín a stanicí Pavlovice.[9] Byl proražen ve skalnatém výběžku vrchu Výhledy (591 m n. m.) v meandru řeky Mže. Při rekonstrukci tunelu v rámci optimalizace III. koridoru bylo provedeno obnovení odvodnění, sanovány portály, upraveno betonové ostění, zajištění průjezdního profilu a byly vybudovány záchranné výklenky.[10]
Tunel, který je veden v levovotočivém oblouku, se skládá z dvou portálových a 36 tunelových pasů. Betonová klenba o tloušťce 300 mm nasedá na opěří z lomového kamene (žula). Při rekonstrukci bylo opěří nahrazováno novou železobetonovou stěnou.[11]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Pavlovický (tunel). Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. ISSN 2391-4793.
- ↑ Hlavní trať z Plzně přes Pňovany a Stříbro do Chebu. www.bezdruzickalokalka.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
- ↑ Koridory. www.k-report.net [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
- ↑ Optimalizace trati Stříbro - Planá u Mariánských Lázní. www.skanska.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
- ↑ BLAŽEK, Jiří. Stavba železničního koridoru vstoupila do další etapy. Plzeň [online]. 2008-06-26 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Pavlovický tunel. aopkcr.maps.arcgis.com [online]. [cit. 2020-11-27]. Vrstva Geomorfologie. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. 1. vyd. Brno: Academia, 1987.
- ↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter (eds.), kol. Plzeňsko a Karlovarsko.. 1. vyd. Praha: Agentura Ochrany Přírody a Krajiny ČR, 2004. 588 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-68-9, ISBN 978-80-86064-68-0. OCLC 231988920 S. 37. Archivováno 8. 12. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Pavlovický tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
- ↑ TYCOVÁ, Miroslava. Optimalizace trati Stříbro – Planá u Mar. Lázní [online]. Plzeň: 2006 [cit. 2020-11-28]. S. 9. Dostupné online.
- ↑ GAMBLIČKA, Michal. Rekonstrukce tunelů na trati Stříbro –Planá a Rigelského tunelu. www.ita-aites.cz [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.