Světlana Allilujevová
Světlana Josifovna Allilujevová (rusky Светлана Иосифовна Аллилуева, gruzínsky სვეტლანა ალილუევა, později známá jako Lana Peters) (28. února 1926 Moskva – 22. listopadu 2011 Richland Center, Wisconsin[1]) byla nejmladším dítětem a jedinou dcerou sovětského diktátora Josefa Stalina a jeho druhé ženy Naděždy Allilujevové. V roce 1967 způsobila mezinárodní rozruch, když ze Sovětského svazu emigrovala do Spojených států amerických a v roce 1978 se stala naturalizovaným občanem Spojených států amerických. Od roku 1984 do roku 1986 se nakrátko vrátila do Sovětského svazu a nechala si obnovit sovětské občanství.[2] Byla posledním přežívajícím potomkem Josefa Stalina.
| Světlana Allilujevová | |
|---|---|
 Světlana Allilujevová (1970) | |
| Rodné jméno | სვეტლანა ალილუევა, Светлана Иосифовна Сталина a Svetlana Stalina |
| Narození | 28. února 1926 Moskva |
| Úmrtí | 22. listopadu 2011 (ve věku 85 let) Richland Center |
| Příčina úmrtí | kolorektální karcinom |
| Povolání | překladatelka, autorka autobiografie, spisovatelka, autorka memoárů a filoložka |
| Alma mater | Fakulta historie Moskevské státní univerzity |
| Žánr | nefikční dílo a paměti |
| Politická příslušnost | Komunistická strana Sovětského svazu |
| Manžel(ka) | Grigorij Iosifovič Morozov (1944–1947) Jurij Andrejevič Ždanov (1949–1950) Ivan Svanidze (1957–1959) William Wesley Peters (1970–1973) |
| Partner(ka) | Brajesh Singh Aleksej Jakovlevič Kapler |
| Děti | Josef Allilujev Jekaterina Ždanovová Chrese Evansová |
| Rodiče | Josif Vissarionovič Stalin a Naděžda Sergejevna Allilujevová |
| Příbuzní | Jakov Iosifovič Džugašvili, Vasilij Iosifovič Stalin, Konstantin Stěpanovič Kuzakov, Arťom Fjodorovič Sergejev, Alexandr Jakovlevič Davydov a nepojmenovaný Jugašvili (sourozenci) Ilja Josifovič Vozněsenskij (vnuk) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatMládí
editovatJako mnoho dětí vysokých sovětských politiků byla vychovávána chůvou a své rodiče vídala jen příležitostně. Její matka zemřela 9. listopadu 1932, kdy spáchala sebevraždu, ačkoli oficiální příčinou úmrtí bylo zanícené slepé střevo. V 16 letech se zamilovala do Alexeje Kaplera, židovského sovětského filmaře, kterému bylo 38 let. Její otec s tímto vztahem vehementně nesouhlasil a Kaplera nechal v roce 1943 odsoudit k 5 letům vyhnanství v pracovním táboře u Vorkuty. Po odpykání trestu v roce 1948 dostal Kapler další trest 5 let v pracovních táborech poblíž Inty.[3]
První dvě manželství
editovatO rok později se znovu zamilovala do spolužáka z Moskevské univerzity Grigorije Morozova, který byl také židovského původu. Stalin tento sňatek zdráhavě povolil, ale nikdy toto manželství neschválil. Ve vztahu s Morozovem se jí narodil v roce 1945 syn Josif. V roce 1947 se s Morozovem rozvedla. Jejím druhým manželem se v roce 1949 stal Jurij Ždanov, syn Stalinova spolupracovníka Andreje Ždanova. Z tohoto vztahu se narodila dcera Jekatěrina, ale i toto manželství skončilo v roce 1950 rozvodem.
Po Stalinově smrti
editovatPo smrti svého otce v roce 1953 přijala příjmení své matky a v Moskvě pracovala jako učitelka a překladatelka. Kromě ruštiny hovořila plynule francouzsky, německy a anglicky. Kvůli svému původu se stala členkou Komunistické strany SSSR. V roce 1962 se potřetí provdala za Ivana Svanidzeho, Stalinova synovce jeho první manželky Jekatěriny Svanidzeové. I toto manželství bylo krátkodobé a skončilo rozvodem v roce 1963.[4] V roce 1963, po operaci mandlí, se zamilovala do Braješe Singha, indického komunisty, který byl v Moskvě na návštěvě. Vážně nemocný Singh se léčil v Soči. Po jeho smrti roku 1966 odcestovala Světlana do Indie, kde jeho popel rozptýlila v řece Ganze.
Život v emigraci
editovatV roce 1967 navštívila americké velvyslanectví v Novém Dillí a požádala o politický azyl, který jí byl udělen. Indická vláda se kvůli tomuto kroku obávala agrese Sovětského svazu, proto Světlana odcestovala do Říma, poté do Ženevy a nakonec do New Yorku. V New Yorku uspořádala tiskovou konferenci, na níž odsoudila otcův režim a sovětskou vládu, což vyvolalo ve východním bloku rozruch. O svém životě a poměrech ve Stalinově rodině napsala několik knih. Již v roce 1963 přijala v pravoslavné církvi křest. V roce 1982 konvertovala ke katolictví, téhož roku se přestěhovala se svou dcerou do Cambridge ve Spojeném království.
V roce 1970 se provdala za amerického architekta Williama Wesleye Peterse, chráněnce Franka Lloyda Wrighta.[5] Z tohoto manželství vzešla dcera Olga Petersová, později známá také jako Chrese Evans. Manželství skončilo v roce 1973 rozvodem. V roce 1984 se vrátila do Sovětského svazu, ale po neshodách s příbuznými se po necelých dvou letech vrátila do Spojených států amerických. Na sklonku života údajně odmítala hovořit rusky. Žila v Richland Center ve Wisconsinu, kde 22. listopadu 2011 zemřela na rakovinu tlustého střeva.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Svetlana Alliluyeva na anglické Wikipedii.
- ↑ V Americe zemřela jediná dcera ruského diktátora Stalina. iDNES.cz [online]. 2011-11-28 [cit. 2017-11-28]. Dostupné online.
- ↑ MARTIN, Douglas. Lana Peters, Stalin’s Daughter, Dies at 85 (Published 2011). The New York Times [online]. 2011-11-28 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Lana Peters. The Telegraph [online]. 2011-11-29 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SULLIVAN, Rosemary. Stalin's daughter : the extraordinary and tumultuous life of Svetlana Alliluyeva. Toronto, Ontario: HarperCollins Publishers, 2015. Dostupné online. ISBN 9781443414449. S. 230-232.
- ↑ SCOTT, Bauer. Stalin's daughter Lana Peters dies at 85 - Yahoo! News. web.archive.org [online]. 2012-07-16 [cit. 2021-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-16. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Světlana Allilujevová na Wikimedia Commons 
Osoba Světlana Allilujevová ve Wikicitátech- Světlana Allilujevová se stala doživotní vězeňkyní svého otce Stalina i Sovětského svazu Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné informace o životě, citace ze životopisných knih.
Literatura
editovat- Monika Zgustová: Růže od Stalina, vydáno: 2015, Odeon, ISBN 978-80-207-1645-3
