Svářková ocel

Slitiny železa a uhlíku
	Alotropické modifikace železa;
	železo α; železo β; železo γ; železo δ;
	Fáze slitiny železo–uhlík;
	ferit α; ferit β; austenit (γ); ferit δ; cementit; perlit; ledeburit;
	Mikrostruktury;
	martenzit; bainit; troostit; sorbit;
	Oceli;
	Podle způsobu výroby;
	svářkové; plávkové;
	Nelegované až středně legované;
	uhlíkové; pérové; patinující; nástrojové;
	Vysocelegované;
	korozivzdorné; žáruvzdorné; žárupevné;
	Litiny;
	tvárná litina; šedá litina; temperovaná litina; bílá litina;

Svářková ocel byla výsledkem dnes již opuštěného způsobu výroby oceli. Vyráběla se v pudlovnách zkujňováním (tedy snižováním obsahu uhlíku působením vzduchu) surového železa v plamenné pudlovací peci. Surové železo a šrot se při míchání (pudlování) a za přístupu vzduchu zpracovával v těstovitou hmotu při 1300 °C (tj. nebyla dosažena teplota tavení^[1]; navíc tím, jak postupovalo snižování obsahu uhlíku, teplota tavení rostla).^[2] Ze vzniklé ocelové čočky se následně bucharem vykovaly tyče a zároveň se tak odstraňovala struska. Tyče se následně rozválcovaly na tlusté plechy, které se ve svazích na válcích kovářsky nebo tavením svařovaly. Pak se z nich vyválcovala tvarová ocel (profily). Postup byl vynalezen Angličanem Henrim Cortem v letech 1783–1784.^[1]^[3]^[4]

Velký obsah zaválcované strusky způsoboval vrstevnatost materiálu. Pro malý obsah uhlíku dosahuje ocel meze pevnosti v tahu 330 až 400 MPa, tažnost se pohybuje od 12 do 25 %. Vlastnosti oceli jsou značně rozdílné ve směru válcování (vyšší) a kolmo ke směru válcování. Svářková ocel se používala v českých zemích do konce 19. století.^[3]

Svářková ocel vyráběná pudlováním měla široký rozsah využití. Byla vyráběna tyčová a profilová ocel, plechy a dráty, ale i nástroje. Bylo z ní postaveno nespočetně mostů, mezi jinými např. řetězový most Menai v roce 1826, most Britannia v roce 1850, původní Dombrücke v Kolíně nad Rýnem, viadukt Garabit nebo Ponte Maria Pia a Ponte Dom Luís I v Portu. Také ve své době nejvyšší stavba světa, Eiffelova věž, byla postavena z dílů vyrobených ze svářkové oceli.

V Čechách byl touto metodou výroby zkonstruován např. původní Vyšehradský železniční most v Praze (1871), nahrazený v letech 1900–1901 novým, vyrobeným již z plávkové oceli.^[5] Ještě roku 1903 byla firmou Leon Gottlieb Bondy z Holešovic-Buben postavena ze svářkové oceli ocelová část mostu mezi špitálem Kuks a obcí.^[6]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Dějiny a filosofie techniky – Metalurgie železa [online]. VUT [cit. 2012-01-28]. Dostupné online.
↑ VLADIMÍR, Lapčík. Výrobní a environmentální technologie [online]. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2008, rev. 2009-03-09 [cit. 2012-01-29]. S. 12. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ ^a ^b Faltus, str. 35
↑ AngliaCampus : Henry Cort's First Paten [online]. jeron.je, 20. 2001-04-20 [cit. 2012-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
↑ FRANTIŠEK, Wald. Ocelové konstrukce [online]. ČVUT v Praze, 2009-03-04 [cit. 2012-01-29]. S. 15. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ PLECHÁČ, Tomáš. Most na Kuksu je opravený. Neměl majitele, musel do ztrát a nálezů. iDNES [online]. 2018-03-31 [cit. 2018-03-31]. Dostupné online.

Literatura

FALTUS, František, 1962. Prvky ocelových konstrukcí. III. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV. 696 s. [reference viz Faltus].

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu svářková ocel na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[dejfiltech-1] Dějiny a filosofie techniky – Metalurgie železa [online]. VUT [cit. 2012-01-28]. Dostupné online.

[Lapcik-2] VLADIMÍR, Lapčík. Výrobní a environmentální technologie [online]. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2008, rev. 2009-03-09 [cit. 2012-01-29]. S. 12. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[Faltus-35-3] Faltus, str. 35

[AngliaCampus-4] AngliaCampus : Henry Cort's First Paten [online]. jeron.je, 20. 2001-04-20 [cit. 2012-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.

[wald-5] FRANTIŠEK, Wald. Ocelové konstrukce [online]. ČVUT v Praze, 2009-03-04 [cit. 2012-01-29]. S. 15. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[Kuks-2018-6] PLECHÁČ, Tomáš. Most na Kuksu je opravený. Neměl majitele, musel do ztrát a nálezů. iDNES [online]. 2018-03-31 [cit. 2018-03-31]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]