Sulfid uraničitý

chemická sloučenina

Sulfid uraničitý je anorganická chemická sloučenina uranu v oxidačním stavu +4 a síry v oxidačním stavu -2. Tato sloučenina je radioaktivní. Vyskytuje se v podobě černých krystalků a jeho empirický vzorec je US2.[2]

Sulfid uraničitý
Systematický názevSulfid uraničitý
Anglický názevUranium disulfide
Sumární vzorecUS₂
Vzhledčerné krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS12039-14-4
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)234-884-6
PubChem82866
SMILES[S-2].[S-2].[U+4]
InChIInChI=1S/2S.U/q2*-2;+4 Key: OYHHCKFHGQELGK-UHFFFAOYSA-N
Vlastnosti
Molární hmotnost302,160 g/mol
Teplota změny krystalové modifikace1350 °C
Struktura
Krystalová strukturatetragonální[1]
Hrana krystalové mřížkya = 1029,3 pm, c = 637,4 pm
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sulfid uraničitý má dva alotropy: α-forma je stabilní nad teplotou 1350 °C a β-forma je stabilní pod touto teplotou.[3] α-forma krystalizuje v tetragonální soustavě a je identická k α-USe2.[1]

Sulfid uraničitý lze připravit redukcí plynného sulfanu práškovým uranem za zvýšené teploty.[4]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uranium disulfide na anglické Wikipedii.

  1. a b NOEL, H.; LE MAROUILLE, J. Y. Crystal structure and properties of the uranium chalcogenides α-US2 and α-USe2. Journal of Solid State Chemistry. 1984-05-01, roč. 52, čís. 3, s. 197–202. Dostupné online [cit. 2024-09-23]. ISSN 0022-4596. DOI 10.1016/0022-4596(84)90001-X. (anglicky) 
  2. KOHLMANN, H.; BECK, H.P. Uranium's Valency in U3S5. Journal of Solid State Chemistry. 2000-03, roč. 150, čís. 2, s. 336–341. Dostupné online [cit. 2024-09-23]. DOI 10.1006/jssc.1999.8599. (anglicky) 
  3. PICON, Marius; FLAHAUT, Jean. Dimorphism of the uranium disulfide, US2. [s.l.]: Compt. Rend., 1953. S. 808–810. 
  4. FLÖTER, Wilfried; HELLBERG, Karl-Heinz; PLÖGER, Friedrich. U Uran: Technologie. Verwendung. Příprava vydání Helmut Assmann, Cornelius Keller. Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg Dostupné online. ISBN 978-3-662-10276-3, ISBN 978-3-662-10275-6. DOI 10.1007/978-3-662-10275-6. S. 210–211. (německy)