Sulfid uraničitý
chemická sloučenina
Sulfid uraničitý je anorganická chemická sloučenina uranu v oxidačním stavu +4 a síry v oxidačním stavu -2. Tato sloučenina je radioaktivní. Vyskytuje se v podobě černých krystalků a jeho empirický vzorec je US2.[2]
Sulfid uraničitý | |
---|---|
Systematický název | Sulfid uraničitý |
Anglický název | Uranium disulfide |
Sumární vzorec | US₂ |
Vzhled | černé krystaly |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 12039-14-4 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 234-884-6 |
PubChem | 82866 |
SMILES | [S-2].[S-2].[U+4] |
InChI | InChI=1S/2S.U/q2*-2;+4 Key: OYHHCKFHGQELGK-UHFFFAOYSA-N |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 302,160 g/mol |
Teplota změny krystalové modifikace | 1350 °C |
Struktura | |
Krystalová struktura | tetragonální[1] |
Hrana krystalové mřížky | a = 1029,3 pm, c = 637,4 pm |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sulfid uraničitý má dva alotropy: α-forma je stabilní nad teplotou 1350 °C a β-forma je stabilní pod touto teplotou.[3] α-forma krystalizuje v tetragonální soustavě a je identická k α-USe2.[1]
Sulfid uraničitý lze připravit redukcí plynného sulfanu práškovým uranem za zvýšené teploty.[4]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Uranium disulfide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b NOEL, H.; LE MAROUILLE, J. Y. Crystal structure and properties of the uranium chalcogenides α-US2 and α-USe2. Journal of Solid State Chemistry. 1984-05-01, roč. 52, čís. 3, s. 197–202. Dostupné online [cit. 2024-09-23]. ISSN 0022-4596. DOI 10.1016/0022-4596(84)90001-X. (anglicky)
- ↑ KOHLMANN, H.; BECK, H.P. Uranium's Valency in U3S5. Journal of Solid State Chemistry. 2000-03, roč. 150, čís. 2, s. 336–341. Dostupné online [cit. 2024-09-23]. DOI 10.1006/jssc.1999.8599. (anglicky)
- ↑ PICON, Marius; FLAHAUT, Jean. Dimorphism of the uranium disulfide, US2. [s.l.]: Compt. Rend., 1953. S. 808–810.
- ↑ FLÖTER, Wilfried; HELLBERG, Karl-Heinz; PLÖGER, Friedrich. U Uran: Technologie. Verwendung. Příprava vydání Helmut Assmann, Cornelius Keller. Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg Dostupné online. ISBN 978-3-662-10276-3, ISBN 978-3-662-10275-6. DOI 10.1007/978-3-662-10275-6. S. 210–211. (německy)