Sulfenylchloridy
Sulfenylchloridy jsou organické sloučeniny obsahující funkční skupinu R-S-Cl (R je alkyl nebo aryl).[1]
Sulfenylchloridy jsou reaktivní sloučeniny, používané jako zdroje iontů RS+. Používají se na tvorbu vazeb RS-N a RS-O.
Příprava
editovatSulfenylchloridy se většinou připravují chloracemi organických disulfidů:[2][3]
Tuto reakci objevil Theodor Zincke a bývá tak někdy nazývána Zinckeovou disulfidovou reakcí.[4][5]
Sulfenylchloridy lze stabilizovat elektronegativními substituenty.
Některé thioethery (R-S-R’} se substituenty odtahujícími elektrony vstupují do chlorolytických reakcí štěpících vazby C-S za vzniku sulfenylchloridů.[6][7]
Reakce
editovatPerchlormethylmerkaptan (CCl3SCl) reaguje v zásaditých prostředích s vazbami N-H za vzniku sulfenamidů:
Tato reakce je součástí výroby fungicidů kaptanu a folpetu.
Sulfenylchloridy lze adovat na alkeny, jako je ethen:[8]
Další reakcí sulfenylchloridů je chlorace, vytvářející trichloridy:[3]
Sulfenylchloridy také reagují s vodou a alkoholy za vzniku sulfenylových esterů (R-S-O-R′):[9]
Příprava sulfinylhalogenidů
editovatSulfenylchloridy lze přeměnit na sulfinylchloridy (RS(O)Cl). Jednou možností je dvoukrokový postup začínající reakcí thiolu (-SH) se sulfurylchloridem (SO2Cl2); v některých případech, například při použití 2,2,2-trifluor-1,1-difenylethanthiolu, se vytváří sulfenylchlorid. Následně vznikne po přidání kyseliny trifluorperoctové oxidací sulfinylchlorid:[10]
Podobné sloučeniny
editovatJsou známy i sulfenylfluoridy a sulfenylbromidy.[11] Jednoduché sulfenyljodidy nebyly izolovány. protože se rozkládají na příslušné disulfidy a jod:
Sulfenyljodidy lze izolovat, pokud jsou na ně navázány skupiny se silnými sterickými efekty; podobná kinetická stabilizace se využívá i u jiných skupin jinak nestabilních sloučenin.[12]
Podobnou skupinou sloučenin jsou alkyltrichloridy síry, jako například trichlorid methylsíry, CH3SCl3.[13]
Častěji než se sulfenylchloridy se v laboratořích používají selenenylchloridy, R-SeCl.
Sulfenylchloridy mají využití ve výrobě činidel pro vulkanizaci kaučuku.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Sulfenyl chloride na anglické Wikipedii.
- ↑ J. Drabowicz; P. Kiełbasiński; P. Łyżwa; A. Zając; M. Mikołajczyk. Alkanesulfenyl Halides. Science of Synthesis. 2008, s. 544–550. ISBN 9781588905307.
- ↑ HUBACHER, Max H. o-Nitrophenylsulfur chloride. Org. Synth.. 1943. Dostupné online. ; Coll. Vol.. S. 455.
- ↑ a b DOUGLASS, Irwin B.; NORTON, Richard V. Methanesulfinyl Chloride. Org. Synth.. 1973. Dostupné online. ; Coll. Vol.. S. 709–715.
- ↑ T. Zincke. Über eine neue Reihe aromatischer Schwefelverbindungen. Chemische Berichte. 1911, s. 769–771. Dostupné online. DOI 10.1002/cber.191104401109.
- ↑ T. Zincke; F. Farr. Über o-Nitrophenylschwefelchlorid und Umwandlungsprodukte. Justus Liebigs Annalen der Chemie. 1912, s. 57–88. Dostupné online. DOI 10.1002/jlac.19123910106.
- ↑ F. B. Wells; C. F. H. Allen. 2,4-Dinitroaniline. Organic Syntheses. 1935, s. 22. DOI 10.15227/orgsyn.015.0022.
- ↑ Norman Kharasch; Robert B. Langford. 2,4-Dinitrobenzenesulfenyl Chloride. Organic Syntheses. 1964, s. 47. DOI 10.15227/orgsyn.044.0047.
- ↑ Brintzinger, H.; Langheck, M., „Synthesen mit Alkylschwefelchloriden (X. Mitteil. über organische Schwefelchloride)“, Chemische Berichte 1954, volume 87, 325-330 DOI:10.1002/cber.19540870306
- ↑ Goran Petrovic; Radomir N. Saicic; Zivorad Cekovic. Phenylsulfenylation of Nonactivated Carbon Atom by Photolysiis of Alkyl Benzenesulfenated: Preparation of 2-Phenylthio-5-heptanol. Organic Syntheses. 2005, s. 244. DOI 10.15227/orgsyn.081.0244.
- ↑ P. C. B. Page; R. D. Wilkes; D. Reynolds. Synthesis: Carbon with One Heteroatom Attached by a Single Bond. [s.l.]: Elsevier, 1995. ISBN 9780080423234. Kapitola Alkyl Chalcogenides: Sulfur-based Functional Groups, s. 113–276.
- ↑ RENO, Daniel S.; PARIZA, Richard J. Phenyl Vinyl Sulfide. Org. Synth.. 1998. Dostupné online. ; Coll. Vol.. S. 662.
- ↑ S. Sase; Y. Aoki; N. Abe; K. Goto. Stable Sulfenyl Iodide Bearing a Primary Alkyl Steric Protection Group with a Cavity-shaped Framework. Chemistry Letters. 2009, s. 1188-1189. DOI 10.1246/cl.2009.1188.
- ↑ S. Braverman; M. Cherkinsky; S. Levinger. Alkylsulfur Trihalides. Science of Synthesis. 2008, s. 187-188. ISBN 9781588905307.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sulfenylchloridy na Wikimedia Commons