Sulfen
Sulfen je reaktivní organická sloučenina se vzorcem H2C=SO2; jako sulfeny se označují i další S,S-dioxidy thioaldehydů a thioketonů, odpovídající obecnému vzorci R2C=SO2.[1][2][3]
| Sulfen | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | methanthiondioxid |
| Ostatní názvy | thioformaldehyd-S,S-dioxid |
| Sumární vzorec | CH2SO2 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 917-73-7 |
| PubChem | 12244237 |
| SMILES | C=S(=O)=O |
| InChI | InChI=1S/CH2O2S/c1-4(2)3/h1H2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 78,090 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příprava
editovatPrvní způsob přípravy sulfenu jako meziproduktu provedli v roce 1962 nezávisle na sobě Gilbert Stork[4] a Günther Optiz[5] odštěpením chlorovodíku z methansulfonylchloridu triethylaminem za přítomnosti enaminu. Za důkaz tvorby sulfenu jako meziproduktu byl označen vznik derivátu thietan-1,1-dioxidu. Protože je sulfen silně elektrofilní, tak je používání aminů překážkou, jelikož s ním mohou vytvářet adukty. Použití aminů lze nahradit desilylací trimethylsilylmethansulfonylchloridu fluoridem cesným za přítomnosti vhodných zachycovacích činidel.[6]
- (CH3)3SiCH2SO2Cl + CsF → [CH2=SO2] + (CH3)3SiF + CsCl
Sulfeny je možné stabilizovat navázáním amidových skupin na alkylidenový substituent. Takovou sloučeninou je například dioxid thiomočoviny, obsahující rovinné amidové skupiny.
Struktura dioxidu thiomočoviny ((H2N)2CSO2). Vzdálenosti a úhly: rS=O = 149 pm, rS=C = 185 pm, rC-N = 131 pm, součet velikosti úhlů kolem S = 312,4°.[7]
Reakce
editovatSulfeny reagují s enaminy na thietany, s ynaminy na thiety, a s cyklopentadieny na Dielsovy-Alderovy adukty. Za přítomnosti chirálních komplexů terciárních aminů mohou některé sulfeny katalytickou asymetrickou reakcí s trichloracetaldehydem vytvářet β-sulfony (sulfonátové estery s čtyřčlennými kruhy).[8]
Sulfeny se též mohou navazovat na vazby kov–vodík.[9]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Sulfene na anglické Wikipedii.
- ↑ Sulfenes. Příprava vydání Victor Gold. 4. vyd. [s.l.]: International Union of Pure and Applied Chemistry (IUPAC) Dostupné online. DOI 10.1351/goldbook.s06095. (anglicky)
- ↑ ZWANENBURG, B. S,S-Dioxides of Thioaldehydes and Thioketones (Sulfenes and Derivatives). Sci. Synth.. 2004, s. 123–134.
- ↑ J. F. King. Return of Sulfenes. Accounts of Chemical Research. 1975, s. 10–17. DOI 10.1021/ar50085a002.
- ↑ G. Stork; I. J. Borowitz. Four-membered Sulfones from Enamines and Aliphatic Sulfonyl Halides. Journal of the American Chemical Society. 1962, s. 313. DOI 10.1021/ja00861a042.
- ↑ G. Opitz; H. Adolph. Cycloaddition of Sulfenes to Enamines. Angewandte Chemie International Edition. 1962, s. 113–114. DOI 10.1002/anie.196201133.
- ↑ E. Block; M. Aslam. A New Sulfene Synthesis. Tetrahedron Letters. 1982, s. 4203–4206. DOI 10.1016/S0040-4039(00)88704-3.
- ↑ R. A. L. Sullivan. The Crystal and Molecular Structure of Thiourea Dioxide. Acta Crystallographica. 1962, s. 675–682. DOI 10.1107/S0365110X62001851. Bibcode 1962AcCry..15..675S.
- ↑ F. M. Koch. Lewis Acid/Base Catalyzed [2+2]-Cycloaddition of Sulfenes and Aldehydes: A Versatile Entry to Chiral Sulfonyl and Sulfinyl Derivatives. Chemistry: A European Journal. 2011, s. 3679–3692. DOI 10.1002/chem.201003542. PMID 21365709.
- ↑ Ingo-Peter Lorenz. Demonstration of "Sulfene" Insertion into the Metal–Hydrogen Bond. Angewandte Chemie International Edition. 1978, s. 285–286. DOI 10.1002/anie.197802851.
Související články
editovat- Sulfin - podobná funkční skupina, se vzorcem H2C=S=O