Struhy (Čachovice)
Struhy jsou vesnice v okrese Mladá Boleslav, část obce Čachovice. Nachází se 1,6 kilometru severně od Čachovic. Vesnicí protéká Vlkava a její pravostranný přítok Stružský potok, který napájí Polní rybník na severním okraji vesnice.
| Struhy | |
|---|---|
 Kostel svatého Petra a Pavla | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Čachovice |
| Okres | Mladá Boleslav |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′12″ s. š., 14°56′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 329 (2021)[1] |
| Katastrální území | Struhy (8,4 km²) |
| PSČ | 294 43 |
| Počet domů | 136 (2011)[2] |
  Struhy | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 157091 |
| Kód k. ú. | 757098 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352[3] v souvislosti s farním kostelem svatého Petra a Pavla. Ve vsi stávala středověká tvrz, pravděpodobně v místech dnešního hospodářského dvora v centru vesnice.
Roku 1612 zakoupil Struhy s poplužním dvorem majitel vlkavského panství Adam Linhart z Najenperka. Protože jeho dědicové byli nekatolíci, byl jim majetek v roce 1631 zkonfiskován a přenechán Adamovi z Valdštejna. Za třicetileté války byly Struhy poničeny a kostel vypálen. Na konci 17. století vesnice byla součástí loučeňského panství Valdštejnů, kteří v ní vlastnili poplužní dvůr, samostatný hospodářský dvůr Karlov severně od vesnice, velký ovčín a mlýn na řece Vlkavě. V něm byl na začátku 18. století mlynářem Jiří Brixi, starší bratr hudebního skladatele Šimona Brixi.
Protektorát Čechy a Morava
editovatHned na začátku německé okupace přistoupilo německé velení k rozšíření vojenského výcvikového prostoru Milovice – Mladá o území obcí na dosavadních hranicích vojenského prostoru. Mezi postiženými vesnicemi byly i Struhy. Od 6. prosince 1939 probíhal ve vsi soupis majetku obyvatel a občanům zahrnutým do vysídlení byl k úplnému opuštění domovů stanoven termín půlnoc 31. října 1940. Rozlehlá rovina na sever od Struh směrem k bývalému dvoru Karlov byla využita pro výcvik Rommelovy armády před jejím nasazením v Africe. Po skončení okupace odmítli vysídlení obyvatelé nabídku vlády ČSR na přestěhování do pohraničních obcí a trvali na svém návratu do opuštěných domovů.
21. století
editovatZemědělství zůstává stále důležitým prvkem v životě vesnice. Ve Struhách je umístěna farma živočišné výroby Zemědělského družstva Luštěnice. V jižní části vsi byla v roce 2009 vybudována fotovoltaická elektrárna společnosti AG-SOL o výkonu 0,615 MW.
Doprava
editovatDo vesnice je příjezd po silnici III. třídy č. 3325 Čachovice–Struhy. Ostatní komunikace do sousedních vesnic (Lipník, Újezdec, Bor) nejsou ve správě Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje. Vesnicí vedou dvě cyklotrasy. Ze západu cyklotrasa 8417 Lipník–Dobrovice, ze severu cyklotrasa 0038 Dražice–Čachovice, která pokračuje cyklostezkou Taxis.
Spolky
editovatVe vsi je aktivní fotbalový oddíl TJ Sokol Struhy. Místní Rybářský spolek Struhy pečuje o chov ryb v Polním rybníku a reguluje rybolov na rybníku. V budově Mateřské školy Struhy je Hernička poskytující dětem prostor pro vzájemné setkávání a využití volného času.
Pamětihodnosti
editovat- Kostel svatého. Petra a Pavla, raně barokní stavba z konce 17. století s vnitřním vybavením z druhé poloviny 18. století.[4] Kostel je jednolodní stavba s věží na půdorysu čtverce. Stojí na návrší uprostřed vesnice na jižní straně rozlehlé návsi.
- Jednopatrová budova s barokními klenbami v bývalém panském dvoře na místě zaniklé tvrze.
- Zbytky mlýnského náhonu a bývalý mlýn, (dnes zcela přestavěný), na odbočce cesty do Boru.
- Secesní hřbitovní brána
Galerie
editovat-
Kostel sv. Petra a Pavla -
Zbytky zaniklého mlýnského náhonu -
Pohled na náves -
Chalupa na návsi -
Mateřská škola -
Fotbalové hřiště -
Secesní hřbitovní brána
_kostel_sv._Petra_a_Pavla.jpg)
_star%C3%BD_ml%C3%BDnsk%C3%BD_n%C3%A1hon.jpg)
_n%C3%A1ves.jpg)
_chalupa.jpg)
_%C5%A1kola.jpg)
_h%C5%99i%C5%A1t%C4%9B.jpg)
_h%C5%99bitovn%C3%AD_br%C3%A1na.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 132.
- ↑ Sedláček August: Hrady, zámky a tvrze království Českého, X. díl, Boleslavsko, Struhy str. 344.
Literatura
editovat- ŘEHOUNEK Jan: Osudové okamžiky – Sto let vojenského výcvikového prostoru Milovice-Mladá, Jan Řehounek - Kaplanka, Nymburk 2013, ISBN 978-80-87523-05-6
- SEDLÁČEK August: Hrady, zámky a tvrze království Českého, X. díl, Boleslavsko, Praha 1932
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Struhy na Wikimedia Commons - Struhy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
