Storožnycja
Storožnycja, dříve Jovra (ukrajinsky Сторожниця, maďarsky Őrdarma, slovensky Storožnica) je vesnice ve venkovské územní komunitě Cholmok, v užhorodském okrese Zakarpatské oblasti Ukrajiny.
| Storožnycja | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°36′8″ s. š., 22°14′34″ v. d. |
| Nadmořská výška | 110 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Zakarpatská |
| Okres | Užhorod |
  Storožnycja | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 0,2 km² |
| Počet obyvatel | 2 618 (2001)[1] |
| Hustota zalidnění | 10 472 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1752 |
| PSČ | 89421 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka pochází z roku 1288. V písemných pramenech je ves uváděna jako „Ewr“, „Hewr“, „Jowra“. Je třeba poznamenat, že Jovra a Derma, které dnes tvoří Storožnycji, existovaly odděleně od sebe až do konce 19. století.V roce 1894 byly Jovra a Derma, které vedle sebe existovaly po staletí, oficiálně spojeny do vesnice Jovroderma. Do Trianonské smlouvy byla ves součástí Uherska, poté po názvem Jovra součástí okresu Kapušany (1922),[2] později okresu Užhorod-venkov v Československu. V roce 1921 zde stálo 211 domů a žilo 1333 obvatel, z toho 200 Čechoslováků, 691 Rusínů, 147 Maďarů, 199 Židů a 31 Němců.[3]
V roce 1930 zde žilo 1343 obyvatel. V důsledku první vídeňské arbitráže byla Jovra v letech 1938 až 1944 součástí Maďarska.[4] Od roku 1945 patříla k Ukrajinské sovětské socialistické republice, která byla součástí SSSR, a nakonec od roku 1991 samostatné Ukrajině. V roce 1946 byla Jovra přejmenována na Storožnycja. V roce 2001 zde žilo 2618 obyvatel, z toho 18,76 % Slováků.
Osobnosti
editovat- Viktor Darmay (1850-1878), maďarský básník, spisovatel, novinář
Zajímavost
editovatZ této vesnice pocházela babička kouzelníka a iluzionisty Harryho Houdiniho.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Сторожниця na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ Sčítání lidu na Ukrajině (2001).
- ↑ Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 3.
- ↑ Chytilův místopis Československé republiky. Praha: [s.n.], 1930. Dostupné online. S. 483.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.