Staré Město (Karviná)

část města Karviná

Staré Město (k. ú. Staré Město u Karviné; německy Altstadt, polsky Stare Miasto) je předměstská část města Karviné. Jedná se o bývalou samostatnou obec středověkého původu a jednu z nejdéle obydlených částí Karviné.

Staré Město
Kaple ve Starém Městě
Kaple ve Starém Městě
Lokalita
Charakterčást města
ObecKarviná
OkresKarviná
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel627 (2021)[1]
Katastrální územíStaré Město u Karviné (8,53 km²)
PSČ733 01
Počet domů283 (2011)[2]
Staré Město
Staré Město
Další údaje
Kód části obce64190
Kód k. ú.664197
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Osada při pravém břehu řeky Olše, na obchodní stezce z Uher do Slezska a Pobaltí, zde stála již v průběhu 13. století. Podle pozdějších pověstí měla být vybavena i kostelem se zvonicí a dřevěným hradem.

Na zdejším hradě majitel ukrýval manželku jistého krále z daleka. Ten, když se dověděl, kde jeho žena přebývá, vyrazil s početným vojskem hrad dobýt. Po jeho vypálení zabil hradního pána s celou jeho družinou a jejich těla pak dal zakopat do země v místě, kde je dnes stará škola.

Roku 1290 se Měšek I. Těšínský ujal samostatné vlády v Těšínském knížectví a pro časté povodně řeky Olše dal záhy podnět vybudování nového sídelního centra, města Fryštátu, o několik kilometrů východněji. Původní obec se proto roku 1447 připomíná pod názvem Starý Fryštát a později Staré Město.

Na přelomu 15. a 16. století zde vznikly rybníky těšínského knížete Kazimíra II., které roku 1525 dále rozšířil regent knížectví Jan IV. z Pernštejna. Dnes je rybniční soustava v místní části Olšiny (rybníky Lipový, Dubový a Olšový) významnou ptačí rezervací s výskytem starých listnatých dřevin.

Ze Starého Města pocházel sedlák Ondra Foltýn, který v roce 1776 vyvolal selské nepokoje, pod jejichž tlakem byly zrušeny starší robotní patenty. Poblíž novějšího karvinského hlavního nádraží stála část jeho stodoly z 18. století, která byla zapsána do seznamu kulturních památek. Tato byla po roce 2010 ze seznamu vyňata a zbourána kvůli obnovení záměru těžit pod obcí uhlí.

Hospodářský dvůr Olšiny, vybudovaný v 18. století irským hrabětem Taafem, majitelem Fryštátu s okolními obcemi včetně Starého Města, dodnes slouží svému účelu, je v soukromých rukou a po rekonstrukci je v něm provozován hotel, jízdárna a výletní restaurace. Další majitelé panství, Larisch-Mönnichové, měli ve Sterém Městě jednu ze svých několika honiteb, na nichž se příslušníci nejvyšší aristokracie včetně Habsburků a německého císaře Viléma II. účastnili parfósních honů.

 
Na základě selského povstání vedeného Ondrou Foltýnem, zrušila císařovna Marie Terezie robotní patent pro sedláky
 
Dvůr fryštátského hraběte Rudolfa Taafa z druhé poloviny 18. století je kulturní památkou
 
Památník padlých vojínů v I. světové válce
 
Fryštátští Larisch-Mönnichové na své honitbě ve Starém Městě

Až do konce 40. let 20. století bylo Staré Město samostatnou obcí, roku 1949 byla ale tato obec přičleněna k rozrůstající se Karviné. Počátkem 60. let 20. století byla na katastru vybudována přeložka železniční tratě s novým vlakovým nádražím, které osadu oddělilo od města. Na přelomu 80. a 90. let 20. století se zde pak měl zakládat nový uhelný důl, část Starého Města byla proto vybourána. Po sametové revoluci však z těchto plánů sešlo a na místě po roce 2000 vznikla průmyslová zóna Nové Pole. Sídlí zde řada firem, zejména Shimano, Sejong, Gates, Mölnlycke Health a další, zaměstnávající přes 1 500 lidí. V roce 2011 byly ale znovu oživeny záměry zahájit pod touto lokalitou těžbu, a to v horizontu pěti až šesti let.

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

Externí odkazy

editovat