Wikipedie

Stan Wawrinka

švýcarský profesionální tenista
(přesměrováno z Stanislas Wawrinka)

Stanislas „Stan“ Wawrinka (* 28. března 1985 Lausanne) je švýcarský profesionální tenista, olympijský vítěz v mužské čtyřhře pekingských her 2008 v páru s Rogerem Federerem. Na grandslamu zvítězil ve dvouhře Australian Open 2014, French Open 2015 a US Open 2016. Z finále French Open 2017 odešel poražen. Ke zkompletování kariérního grandslamu mu tak chybí wimbledonská trofej. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál šestnáct turnajů ve dvouhře a tři ve čtyřhře. Na challengerech ATP získal šest titulů ve dvouhře a v rámci okruhu ITF vybojoval jeden titul ve čtyřhře.

Stan Wawrinka
Stan Wawrinka na French Open 2019
Stan Wawrinka na French Open 2019
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Datum narození28. března 1985 (39 let)
Místo narozeníLausanne, Švýcarsko
BydlištěMonte Carlo, Monako
Výška183 cm
Hmotnost81 kg
Profesionál od2002
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek35 704 513 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů570–353
Tituly16 ATP, 6 challengerů
Nejvyšší umístění3. místo (27. ledna 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2014)
French Openvítěz (2015)
Wimbledončtvrtfinále (2014, 2015)
US Openvítěz (2016)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůsemifinále (2013, 2014, 2015)
Olympijské hry2. kolo (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů81–105
Tituly3 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění88. místo (2. února 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2006)
French Open3. kolo (2006)
Wimbledon1. kolo (2006, 2007)
US Open1. kolo (2005)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryvítěz Zlatá olympijská medaile (Peking – 2008)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230727a27. července 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlato 2008 Peking čtyřhra mužů

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2014 na 3. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2015 na 88. místě. V roce 2022 se jeho trenérem potřetí stal Švéd Magnus Norman.

Juniorskou dvouhru vyhrál na French Open 2003 po finálové výhře nad Brianem Bakerem. V následném vydání světového žebříčku ITF juniorů dosáhl maxima, když mu v červnu 2003 patřila 7. příčka. Semifinále si zahrál na Turnaji mistrů 2013, 2014 a 2015. První trofej ze série Masters si odvezl z antukového Monte-Carlo Rolex Masters 2014 po vítězství nad Federerem.

Švýcarskému týmu zajistil s Federerem triumf v Davis Cupu 2014 po závěrečné výhře ve Světové skupině nad Francií 3:1 na zápasy. Švýcaři tak vůbec poprvé zvedli nad hlavu „salátovou mísu“ pro šampiony nejstarší týmové soutěže v tenise.[1]

V roce 2009 John McEnroe označil jeho bekhend za jeden z nejsilnějších, které kdy viděl a úder popsal jako „nejlepší jednoručný bekhend v dnešní hře“.[2] Před French Open 2014 Wawrinka požádal o změnu jména na okruzích z formy „Stanislas“ na zkrácený tvar „Stan“.[3]

Davis Cup a olympijské hry

editovat

Ve švýcarském daviscupovém týmu debutoval v roce 2004 únorovým 1. kolem Světové skupiny proti Rumunsku, v němž podlehl Victoru Hănescovi. V roce 2014 se stal členem vítězného týmu, který znamenal první švýcarský triumf. Do září 2023 v soutěži nastoupil k dvaceti pěti mezistátním utkáním s bilancí 23–14 ve dvouhře a 4–13 ve čtyřhře.

Švýcarsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu, kde v mužské dvouhře startoval jako devátý nasazený. Druhé kolo se pro něj stalo konečnou fází, když nestačil na Rakušana Jürgena Melzera. Do mužské čtyřhry nastoupil s Rogerem Federerem a po finálové výhře nad švédskou dvojicí Simon Aspelin a Thomas Johansson v poměru 6–3, 6–4, 6–7(4–7), 6–3, získal zlatou medaili. Na konci roku 2008 byli s Federerem vyhlášeni nejlepším švýcarským týmem.

Zúčastnil se také Her XXX. olympiády v All England Clubu. Na Zahajovacím ceremoniálu se stal vlajkonošem švýcarské výpravy, když tuto čestnou roli převzal po Federerovi. V úvodním kole dvouhry podlehl pozdějšímu britskému vítězi Andy Murraymu. Spolu s Federerem obhajovali z pozice turnajových šestek olympijský titul v mužské čtyřhře. Skončili však ve druhém kole na raketách izraelského páru Jonatan Erlich a Andy Ram.

Kvůli přetrvávajícím problémům se začátkem srpna 2016 omluvil z riodejaneirských Her XXXI. olympiády.[4]

Grandslamové tituly

editovat

První titul na Australian Open 2014

editovat
 
S pohárem Normana Brookse pro vítěze Australian Open 2014

Na lednové Australian Open 2014 přijížděl do Melbourne Parku v roli osmého nasazeného.

Po skreči Kazachstánce Andreje Golubjeva ve druhém setu, zdolal kolumbijského hráče Alejandra Fallu. Z třetího kola odstoupil Kanaďan Vasek Pospisil a bez odehraného zápasu postoupil do osmifinále. V něm přehrál bez ztráty sady sedmnáctého nasazeného Španěla Tommyho Robreda, když zvládl dva tiebreaky.

Ve čtvrtfinále svedl pětisetovou bitvu proti světové dvojce a trojnásobnému obhájci titulu Novaku Djokovićovi, když v pátém dějství doháněl ztracené podání a nakonec jej získal poměrem her 9–7. Výhra znamenala ukončení série čtrnácti vzájemných proher. Mezi poslední čtyřkou narazil na turnajovou sedmičku Tomáše Berdycha, jenž se do semifinále probojoval poprvé, stejně jako Wawrinka. Ve vyrovnaném čtyřsetovém průběhu byly odehrány tři tiebreaky, z nichž poslední dva připadly Švýcarovi. Ve finále přehrál světovou jedničku Rafaela Nadala. Jednalo se o premiérové vzájemné vítězství se Španělem, čímž snížil pasivní zápasovou bilanci na 1–12. Po grandslamu se posunul na kariérní maximum, když mu nově patřilo 3. místo, znamenající pozici švýcarské jedničky před Federerem.

Wawrinka se stal prvním mužem od Bruguerova titulu na French Open 1993, kterému se podařilo na jediném Grand Slamu porazit dva nejvýše nasazené hráče. Bruguera tehdy vyřadil turnajovou jedničku Peta Samprase i dvojku Jima Couriera.[5] Stal se také druhým mužem mimo tzv. „Velkou čtyřku“, tvořenou Federerem, Nadalem, Djokovićem a Murraym, jenž od sezóny 2005 vyhrál dvouhru na Grand Slamu. Napodobil tak titul Juana Martína del Potra z US Open 2009. Navíc jako první tenista vůbec vyřadil Nadala i Djokoviće na jediném majoru.[6] Jako druhý švýcarský muž, po Rogeru Federerovi, triumfoval na majoru.

Druhý titul na French Open 2015

editovat
 
Podání na French Open 2015

Na antukové French Open 2015 zavítal v pozici turnajové osmičky.

Na úvod vyřadil Turka Marsela İlhana ve třech, a Srba Dušana Lajoviće ve čtyřech, setech. Třetí a čtvrté kolo proti americkému hráči Stevu Johnsonovi i francouzské turnajové dvanáctce Gillesi Simonovi zvládl bez ztracené sady. Silovou a nátlakovou hrou s minimem chyb ve čtvrtfinále porazil světovou dvojku Rogera Federera, znamenající první vzájemné vítězství na grandslamu. Premiérovou účast v pařížském semifinále proti čtrnáctému nasazenému Jo-Wilfriedu Tsongovi vyhrál po čtyřsetovém průběhu.

Ve finále zdolal světovou jedničku Novaka Djokoviće, když ve čtvrté sadě doháněl ztrátu prolomeného podání a stav 0:40 v navazujícím gamu.[7] Dvěma využitými brejky ve čtvrtém setu získal šest z posledních sedmi her.[8] V probíhající sezóně si tak připsal třetí turnajovou výhru, která představovala desátý singlový titul na okruhu ATP Tour.

V pondělní aktualizaci žebříčku ATP z 8. června 2015 se vrátil na 4. příčku, jež mu patřila na začátku sezóny.[9][10] Djoković odešel potřetí z pařížského finálového duelu poražen a nezkompletoval tak kariérní Grand Slam, když mu stále chyběla trofej z French Open.[8]

Výhrami nad dvěma nejvýše nasazenými hráči v rámci jediného Grand Slamu zopakoval Wawrinka svůj výkon z Australian Open 2014. Současně se stal prvním mužským šampionem Roland Garros od roku 2002 a Alberta Costy, který v předcházejícím ročníku vypadl již v úvodním kole, a také byl prvním hráčem od Wilanderova titulu 1982, jenž předtím vyhrál i juniorku French Open.[11]

Třetí titul na US Open 2016

editovat

Jetě před začátkem US Open 2016, se vrátil zpět mezi tři nejlepší tenisty žebříčku ATP (Emirates ATP Rankings). Na kurty newyorského Flushing Meadow pak přijížděl coby třetí nasazený tenista.

 
Bekhend na US Open 2016

V úvodním kole oplatil porážku Španělovi Fernandovi Verdascovi, který ho na turnaji v londýnském Queen's Clubu vyřadil ve stejné části turnaje.[12] Následně zdolal ve třech setech Alessandra Giannessiho z Itálie. Jediný míček jej dělil od vyřazení v duelu třetího kola s britským tenistou Danielem Evansem. Brit si v tiebreaku čtvrtého setu vypracoval mečbol, který však nevyužil a Wawrinka tak po více než čtyřech hodinách postoupil dál.[13] Ve čtyřech setech pak odklidil z pavouka Ukrajince Illju Marčenka a počtvrté za sebou postoupil na US Open do čtvrtfinále.[14] Stejný počet setů potřeboval i ve čtvrtfinálovém střetnutí s Juanem Martínem del Potrem, kterému oplatil porážky ze čtyř předchozích vzájemných duelů a tuto bilanci snížil na 3:4 z jeho pohledu.[15] V semifinále se střetl s šestým nasazeným Keiem Nišikorim, jehož ve čtyřech setech přemohl a poprvé se v New Yorku dostal do finále.[16]

Ve svém třetím grandslamovém finále se střetl s obhájcem trofeje a světovou jedničkou Novakem Djokovićem, s nímž měl před utkáním zápornou bilanci vzájemných utkání 4–19, když čtyři z posledních pěti utkání s tímto tenistou prohrál, vyjma finále na Roland Garros 2015.[17] Švýcar v utkání odvrátil 14 ze 17 brejkbolů soupeře, hrál agresivněji a po 3 hodinách a 54 minutách boje nakonec zvítězil. Svou sérii finálové neporazitelnosti prodloužil na jedenáct utkání a pokaždé, když Srba na grandslamu porazil, tak nakonec slavil i titul.[18]

Soukromý život

editovat

Narodil se roku 1985 ve švýcarském Lausanne do rodiny německého otce a švýcarské matky.[19] Drží tak švýcarské i německé občanství.[20][21] Otec Wolfram Wawrinka, farmář a sociální pracovník, je Němec s českými kořeny. Děd z otcovy strany pocházel ze slezského, polsko-československého pohraničí. Příjmení Wawrinka má polský původ.[22] Matka Isabelle Wawrinková, profesí vychovatelka, je Švýcarka. Pracovala na rodinné biodynamické farmě „Ferme du Château“ u Lausanne, spojené se zámkem v Saint-Barthélemy, kde pomáhala klientům s postižením a závislostmi. V tomto prostředí Wawrinka vyrůstal se starším bratrem Jonathanem a mladšími sestrami Djanaée a Naéllou. V Crissier vystudoval školu Rudolfa Steinera waldorfského typu.[23]

Sňatek s Ilhamou Vuilloudovou (nar. 24. února 1974), o jedenáct let starší bývalou modelkou a televizní moderátorkou, se uskutečnil 15. prosince 2009. Rodina žila v Saint-Barthélemy.[24] Do manželství se 12. února 2010 narodila dcera Alexia. Na začátku ledna 2011 pak švýcarská média s odkazem na Vuilloudovou uvedla, že se Wawrinka odloučil od rodiny, aby se plně věnoval tenisu, protože mu mělo zbývat čtyři až pět let na kvalitní výsledky.[25][26] Pár se poté znovu sblížil,[27] než tenista 19. dubna 2015 na Facebooku oznámil rozvod.[28][29] Následující den se Vuilloudová ostře ohradila proti manželově verzi průběhu událostí.[30]

Po rozvodu navázal v roce 2015 partnerský vztah s chorvatskou tenistkou Donnou Vekićovou.[31] Poměr medializoval Nick Kyrgios, když během zápasu s Wawrinkou na Rogers Cupu 2015 přítelkyni zmínil v sexuální narážce adresované Švýcarovi. Kyrgios byl následně ze strany ATP penalizován pokutou 35 tisíc dolarů a podmíněným měsíčním zákazem hry, pokud by se dopustil dalšího provinění.[32] Wawrinka s Vekićovou oznámili rozchod v květnu 2019.[33]

Trenérské vedení

editovat

Finále na Grand Slamu

editovat

Mužská dvouhra: 4 (3–1)

editovat
Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 2014 Australian Open tvrdý   Rafael Nadal 6–3, 6–2, 3–6, 6–3
Vítěz 2015 French Open antuka   Novak Djoković 4–6, 6–4, 6–3, 6–4
Vítěz 2016 US Open tvrdý   Novak Djoković 6–7(1–7), 6–4, 7–5, 6–3
Finalista 2017 French Open antuka   Rafael Nadal 2–6, 3–6, 1–6

Finále na olympijských hrách

editovat

Mužská čtyřhra: 1 (1–0)

editovat
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Zlato 2008 Peking, Čína tvrdý   Roger Federer   Simon Aspelin
  Thomas Johansson 		6–3, 6–4, 6–7(4–7), 6–3

Finále na okruhu ATP Tour

editovat
Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (3–1 D)
Zlato na olympijských hrách (1–0 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (1–3 D; 0–1 Č)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (3–3 D)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (9–8 D; 2–3 Č)

Dvouhra: 31 (16–15)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 4. července 2005 Gstaad, Švýcarsko antuka   Gastón Gaudio 4–6, 4–6
Vítěz 1. 24. července 2006 Umag, Chorvatsko antuka   Novak Djoković 6–6skreč
Finalista 2. 22. července 2007 Stuttgart, Německo antuka   Rafael Nadal 4–6, 5–7
Finalista 3. 14. října 2007 Vídeň, Rakousko tvrdý (h)   Novak Djoković 4–6, 0–6
Finalista 4. 5. ledna 2008 Dauhá, Katar tvrdý   Andy Murray 4–6, 6–4, 2–6
Finalista 5. 11. května 2008 Řím, Itálie antuka   Novak Djoković 6–4, 3–6, 3–6
Finalista 6. 4. ledna 2010 Čennaj, Indie tvrdý   Marin Čilić 6–7(2–7), 6–7(3–7)
Vítěz 2. 11. dubna 2010 Casablanca, Maroko antuka   Victor Hănescu 6–2, 6–3
Vítěz 3. 9. ledna 2011 Čennaj, Indie tvrdý   Xavier Malisse 7–5, 4–6, 6–1
Finalista 7. 24. února 2013 Buenos Aires, Argentina antuka   David Ferrer 4–6, 6–3, 1–6
Vítěz 4. 5. května 2013 Oeiras, Portugalsko antuka   David Ferrer 6–1, 6–4
Finalista 8. 12. května 2013 Madrid, Španělsko antuka   Rafael Nadal 2–6, 4–6
Finalista 9. 22. června 2013 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva   Nicolas Mahut 3–6, 4–6
Vítěz 5. 5. ledna 2014 Čennaj, Indie (2) tvrdý   Édouard Roger-Vasselin 7–5, 6–2
Vítěz 6. 26. ledna 2014 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý   Rafael Nadal 6–3, 6–2, 3–6, 6–3
Vítěz 7. 20. dubna 2014 Monte Carlo, Monako antuka   Roger Federer 4–6, 7–6(7–5), 6–2
Vítěz 8. 11. ledna 2015 Čennaj, Indie (3) tvrdý   Aljaž Bedene 6–3, 6–4
Vítěz 9. 15. února 2015 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h)   Tomáš Berdych 4–6, 6–3, 6–4
Vítěz 10. 7. června 2015 French Open, Paříž, Francie antuka   Novak Djoković 4–6, 6–4, 6–3, 6–4
Vítěz 11. 11. října 2015 Tokio, Japonsko tvrdý   Benoît Paire 6–2, 6–4
Vítěz 12. 10. ledna 2016 Čennaj, Indie (4) tvrdý   Borna Ćorić 6–3, 7–5
Vítěz 13. 27. února 2016 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý   Marcos Baghdatis 6–4, 7–6(15–13)
Vítěz 14. 21. května 2016 Ženeva, Švýcarsko antuka   Marin Čilić 6–4, 7–6(13–11)
Vítěz 15. 11. září 2016 US Open, New York, Spojené státy tvrdý   Novak Djoković 6–7(1–7), 6–4, 7–5, 6–3
Finalista 10. 25. září 2016 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Alexander Zverev 2–6, 6–3, 5–7
Finalista 11. 19. března 2017 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Roger Federer 4–6, 5–7
Vítěz 16. 27. května 2017 Ženeva, Švýcarsko (2) antuka   Mischa Zverev 4–6, 6–3, 6–3
Finalista 12. 11. června 2017 French Open, Paříž, Francie antuka   Rafael Nadal 2–6, 3–6, 1–6
Finalista 13. 17. února 2019 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h)   Gaël Monfils 3–6, 6–1, 2–6
Finalista 14. 20. října 2019 Antverpy, Belgie tvrdý (h)   Andy Murray 6–3, 4–6, 4–6
Finalista 15. 30. července 2023 Umag, Chorvatsko anutka   Alexei Popyrin 7–6(7–5), 3–6, 4–6

Čtyřhra: 7 (3–4)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 11. července 2004 Gstaad, Švýcarsko antuka   Marc Rosset   Leander Paes
  David Rikl 		4–6, 2–6
Finalista 2. 7. července 2008 Gstaad, Švýcarsko antuka   Stéphane Bohli   Jaroslav Levinský
  Filip Polášek 		6–3, 2–6, [9–11]
Vítěz 1. 16. srpna 2008 LOH – Peking, ČLR tvrdý   Roger Federer   Simon Aspelin
  Thomas Johansson 		6–3, 6–4, 64–7, 6–3
Finalista 3. 11. ledna 2009 Čennaj, Indie tvrdý   JC Scherrer   Eric Butorac
  Rajeev Ram 		3–6, 4–6
Finalista 4. 19. března 2011 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Roger Federer   Alexandr Dolgopolov
  Xavier Malisse 		4–6, 7–6(7–5), [7–10]
Vítěz 2. 6. ledna 2013 Čennaí, Indie tvrdý   Benoît Paire   Andre Begemann
  Martin Emmrich 		6–2, 6–1
Vítěz 3. 23. července 2023 Gstaad, Švýcarsko antuka   Dominic Stricker   Marcelo Demoliner
  Matwé Middelkoop 		7–6(10–8), 6–2

Postavení na konečném žebříčku ATP

editovat

Dvouhra

editovat
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 1044. ▲ 690. ▲ 169. ▲ 162. ▲ 55. ▲ 30. ▼ 36. ▲ 13. ▼ 21. ▬ 21. ▲ 17. ▬ 17. ▲ 8. ▲ 4. ▬ 4. ▬ 4. ▼ 9. ▼ 66. ▲ 16. ▼ 18. ▼ 82. ▼ 151.

Čtyřhra

editovat
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 724. ▼ 1455. ▲ 560. ▲ 288. ▼ 851. ▲ 91. ▼ 432. ▲ 236. ▲ 100. ▼ 384. ▲ 101. ▼ 203. ▲ 175. ▲ 96. ▼ 183. ▼ 569. ▲ 549. — 291. ▲ 281. ▼ 529. ▼ 1081.

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stanislas Wawrinka na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Švýcarští tenisté získali Davis Cup. Federer přehrál náhradníka Gasqueta. iDNES.cz [online]. 2014-11-23 [cit. 2014-11-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ Ben Dirs. Murray v Wawrinka as it happened. BBC News [online]. 2009-06-29 [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Spitzname gilt nun auch offiziell: Wawrinka beseitigt das -islas. Aargauer Zeitung [online]. 2014-05-20 [cit. 2014-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05. (německy) 
  4. ↑ Wawrinka je další tenistovou hvězdou, která zrušila olympijský start [online]. iDNES.cz, 2016-08-02 [cit. 2016-10-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ Stanislas Wawrinka wins Australian Open over hobbled Rafael Nadal [online]. USA Today, 26-01-2014 [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ Stanislas Wawrinka shocks Rafael Nadal to win Australian Open title. The Guardian. London: 26-01-2014. Dostupné online [cit. 27-01-2014]. 
  7. ↑ Stan Wawrinka stuns Novak Djokovic in final. The Daily Telegraph. London: 07-06-2015. Dostupné online [cit. 08-06-2015]. 
  8. ↑ a b Wawrinka tops Djokovic in French Open final, denying Serb career Slam [online]. 07-06-2015 [cit. 2015-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-09. 
  9. ↑ Singles Rankings [online]. ATP World Tour [cit. 2015-06-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ Singles Rankings [online]. ATP World Tour [cit. 2015-06-12]. Dostupné online. 
  11. ↑ Piers Newbery. French Open: Wawrinka backs Djokovic for career slam. BBC Sport. Dostupné online [cit. 12-06-2015]. 
  12. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Wawrinka si v New Yorku poradil s Verdaskem [online]. Tenisportal.cz, 2016-08-30 [cit. 2016-10-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Wawrinka odvrátil mečbol proti Evansovi, Murrayho potrápil Lorenzi [online]. Tenisportal.cz, 2016-09-04 [cit. 2016-10-27]. Dostupné online. 
  14. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Murray deklasoval Dimitrova, ve čtvrtfinále se střetne s Nišikorim [online]. Tenisportal.cz, 2016-09-06 [cit. 2016-10-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nišikori pod zataženou střechou vyřadil Murrayho a s Wawrinkou si zahraje o finále [online]. Tenisportal.cz, 2016-09-07 [cit. 2016-10-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ POKORNÝ, Petr. Djokovič na US Open vyřadil Monfilse a je posedmé ve finále. O 13. grandslamový titul si zahraje s Wawrinkou [online]. Tenisportal.cz, 2016-09-10 [cit. 2016-10-27]. Dostupné online. 
  17. ↑ Poměr vzájemných utkání: Novak Djoković vs. Stan Wawrinka na stránce ATP Tour (anglicky)
  18. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Wawrinka vyhrál i své třetí grandslamové finále. Na US Open zdolal Djokoviče [online]. Tenisportal.cz, 2016-09-11 [cit. 2016-10-27]. Dostupné online. 
  19. ↑ Wawrinka was born in Switzerland to a German father and Swiss mother [online]. The Week, 27-01-2014 [cit. 2016-06-12]. Dostupné online. 
  20. ↑ COWPER, Sian. Swiss, German press argue over Wawrinka nationality [online]. Sports Mole, 29-08-2016 [cit. 2016-09-12]. Dostupné online. 
  21. ↑ Wie sich die Deutschen mit Wawrinka schmücken [online]. Tages-Anzeiger, 01-01-2010 [cit. 2016-09-12]. Dostupné online. (německy) 
  22. ↑ Call me Stan from now on, insists Wawrinka [online]. ABC, 24-05-2014. Dostupné online. 
  23. ↑ Michael Wehrle, "Stanislas Wawrinka: Der scheue Junge vom Bauernhof in Saint-Barthélemy" Archivováno 14. 12. 2018 na Wayback Machine. (Stan Wawrinka: The shy boy from the farm in Saint-Barthélemy), Basellandschaftliche Zeitung AG, 27. ledna 2014. [cit.] 29. ledna 2014.
  24. ↑ Neil Harman. Five things you didnt know about Stanislas Wawrinka. The Times. London: 29-06-2009. Dostupné online [cit. 24-05-2010]. 
  25. ↑ Sapa-dpa. Wawrinka walked out on family to save his tennis [online]. Times LIVE [cit. 2015-06-05]. Dostupné online. 
  26. ↑ Ilham Vuilloud : Tennis Connected [online]. tennisconnected.com [cit. 2015-06-05]. Dostupné online. 
  27. ↑ Ilham Vuilloud – Tennis Player Stanislas Wawrinka's wife! [online]. Fabwags.com, 04-06-2013. Dostupné online. 
  28. ↑ Stan Wawrinka: world No. 10 separates from wife [online]. CNN, 20-04-2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné online. 
  29. ↑ Stan Wawrinka splits from wife Ilham Vuilloud. The Sport View. 19-04-2015. Dostupné online [cit. 05-06-2015]. 
  30. ↑ Wawrinka's wife responds to statement, divorce. Tennis.com. 20-04-2015. Dostupné online [cit. 03-06-2019]. 
  31. ↑ GATTO, Luigi. Stan Wawrinka motivates me a lot, says girlfriend Donna Vekic [online]. 08-07-2018 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. 
  32. ↑ CHAMBERS, Simon. Nick Kyrgios: ‘I apologised. Whether he accepted it or not, it’s not my problem’. The Guardian. 29-08-2015. Dostupné online [cit. 03-06-2019]. 
  33. ↑ GATTO, Luigi. Stan Wawrinka not keen to open up on split with girlfriend Donna Vekic [online]. Tennis World USA, 23-05-2019 [cit. 2019-06-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stan_Wawrinka&oldid=24297105“