Andrej Golubjev
Andrej Alexandrovič Golubjev (rusky: Андре́й Алекса́ндрович Го́лубев, * 22. července 1987 Volžskij) je kazachstánský profesionální tenista, který do roku 2008 reprezentoval rodné Rusko. Na grandslamu prohrál finále čtyřhry French Open 2021 po boku Bublika. Deblové semifinále si zahrál s Grothem na French Open 2014.[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj, když ovládl hamburský International German Open 2010. K němu přidal jednu deblovou trofej. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a dvacet jedna ve čtyřhře.[3]
Andrej Golubjev Андре́й Го́лубев | |
---|---|
Andrej Golubjev na French Open 2022 | |
Stát | Rusko (2005–2008) Kazachstán (od 2008) |
Datum narození | 22. července 1987 (37 let)[1] |
Místo narození | Volžskij, Sovětský svaz[1] |
Bydliště | Astana, Kazachstán[1] |
Výška | 180 cm[1] |
Hmotnost | 77 kg[1] |
Profesionál od | 2005 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend jednoruč |
Výdělek | 3 311 231 USD |
Tenisová raketa | HEAD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 67–117 |
Tituly | 1 ATP, 7 challengerů, 5 ITF |
Nejvyšší umístění | 33. místo (4. října 2010) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2010, 2012) |
French Open | 2. kolo (2009) |
Wimbledon | 1. kolo (2009, 2010, 2011, 2014) |
US Open | 2. kolo (2008) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 91–126 |
Tituly | 1 ATP, 17 challengerů, 4 ITF |
Nejvyšší umístění | 21. místo (16. května 2022) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2021) |
French Open | finále (2021) |
Wimbledon | 3. kolo (2021) |
US Open | 3. kolo (2021) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách | |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | čtvrtfinále (2011, 2013, 2014, 2015) |
Hopman Cup | základní skupina (2010, 2011) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 24. října 2023
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2010 na 33. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2022 na 21. místě. Trénují ho krajan Jurij Ščukin a Massimo Puci.[4][1]
V kazachstánském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 astanským finálem baráže I. skupiny asijsko-oceánské zóny proti Filipínám, v níž vyhrál dvouhru a s Jurijem Ščukinem také čtyřhru. Kazachstánci zvítězili 5:0 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupil k dvaceti pěti mezistátním utkáním s bilancí 16–7 ve dvouhře a 12–7 ve čtyřhře.[5]
V letech 2010 a 2011 vytvořil s Jaroslavou Švedovovou kazachstánské družstvo na Hopmanově poháru. Při první účasti obsadili 2. místo základní skupiny a při druhé skončili na poslední 4. příčce. Za Kazachstán nastoupil na Asijských hrách 2014 v jihokorejském Inčchonu, kde vyhrál s Kukuškinem a Nedověsovem soutěž týmů. Kazachstán také reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v mužské čtyřhře s Bublikem i smíšené soutěži se Švedovovou, nepostoupili z prvního kola.
Rusko reprezentoval do Wimbledonu 2008, kde nepostoupil z kvalifikace. Po obdržení kazachstánského občanství odehrál první turnaj za Kazachstán na torontském Rogers Cupu 2008. V roce 2010 jej Asociace tenisových profesionálů vyhlásila hráčem s největším zlepšením.[4]
Soukromý život
editovatNarodil se roku 1987 v ruském městě Volžskij, tehdejší součásti Sovětského svazu, do rodiny lékařů Alexandra a Mariny Golubjevových. Má mladšího bratra Denise. V patnácti letech se přestěhoval do italského Bra na pozvání rodinného přítele Igora Jeremina. Po zisku kazachstánského občanství se usadil v Kazachstánu. Vyjma rodné ruštiny hovoří anglicky a italsky. Jako preferovaný povrch uvedl tvrdý v hale a za nejsilnější úder forhend.[4]
Finále na Grand Slamu
editovatMužská čtyřhra: 1 (0–1)
editovatStav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2021 | French Open | antuka | Alexandr Bublik | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut |
6–4, 6–7(1–7), 4–6 |
Finále na okruhu ATP Tour
editovat
|
Dvouhra: 3 (1–2)
editovatStav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 20. října 2008 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) | Andy Murray | 1–6, 1–6 |
Vítěz | 1. | 25. července 2010 | Hamburk, Německo | antuka | Jürgen Melzer | 6–3, 7–5 |
Finalista | 2. | 27. září 2010 | Kuala Lumpur, Malajsie | tvrdý (h) | Michail Južnyj | 7–6(9–7), 2–6, 6–7(3–7) |
Čtyřhra: 4 (1–3)
editovatStav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 2. srpna 2014 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Daniele Bracciali | Henri Kontinen Jarkko Nieminen |
1–6, 4–6 |
Finalista | 2. | 12. června 2021 | French Open, Paříž, Francie | antuka | Alexandr Bublik | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut |
6–4, 6–7(1–7), 4–6 |
Finalista | 3. | říjen 2021 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) | Hugo Nys | Jamie Murray Bruno Soares |
3–6, 4–6 |
Vítěz | 1. | říjen 2023 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Denys Molčanov | Juki Bhambri Julian Cash |
7–6(10–8), 6–2 |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
editovatLegenda |
---|
Challengery (7 D; 17 Č) |
ITF (5 D; 4 Č) |
Dvouhra (12 titulů)
editovatČ. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | květen 2005 | Grottaglie, Itálie | antuka | Malek Džazírí | 6–3, 7–6(7–3) |
2. | květen 2005 | Teramo, Itálie | antuka | Alessandro Accardo | 6–3, 6–1 |
3. | 2006 | Rodez, Francie | tvrdý | Adrian Mannarino | 4–6, 6–1, 6–0 |
4. | listopad 2006 | Las Palmas, Španělsko | tvrdý | Jeroen Masson | 6–4, 6–3 |
1. | leden 2008 | Heilbronn, Německo | tvrdý | Philipp Petzschner | 2–6, 6–1, 3–1skreč |
2. | listopad 2008 | Astana, Kazachstán | tvrdý | Laurent Recouderc | 1–6, 7–5, 6–3 |
3. | listopad 2009 | Astana, Kazachstán | tvrdý | Illja Marčenko | 6–3, 6–3 |
4. | červen 2013 | Marburg, Německo | antuka | Diego Schwartzman | 6–1, 6–3 |
5. | listopad 2013 | Ťumeň, Rusko | tvrdý | Andrej Kuzněcov | 6–4, 6–3 |
6. | únor 2014 | Astana, Kazachstán | tvrdý | Gilles Müller | 6–4, 6–4 |
7. | březen 2016 | Jönköping, Švédsko | tvrdý | Karen Chačanov | 6–7(9–11), 7–6(7–5), 7–6(7–4) |
5. | červenec 2019 | Almaty, Kazachstán | tvrdý | Denis Jevsejev | 6–1, 6–2 |
Čtyřhra (21 titulů)
editovatČ. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | září 2005 | Sassari, Itálie | tvrdý | Adriano Biasella | Farruch Dustov Manuel Gasbarri |
7–6(8-6), 6–1 |
1. | červenec 2007 | Mantova, Itálie | antuka | Francesco Piccari | Leonardo Azzaro Marco Crugnola |
6–3, 6–2 |
2. | červen 2012 | Monza, Itálie | antuka | Jurij Ščukin | Teimuraz Gabašvili Stefano Ianni |
7–6(7–4), 5–7, [10-7] |
2. | duben 2013 | Padova, Itálie | antuka | Matteo Donati | Mate Delić Josko Topić |
7–6(8–6), 3–6, [10-6] |
3. | červen 2013 | Marburg, Německo | antuka | Jevgenij Koroljov | Jesse Huta Galung Jordan Kerr |
6–3, 1–6, [10-6] |
4. | leden 2016 | Happy Valley, Austrálie | tvrdý | Matteo Donati | Oleksandr Nedověsov Denys Molčanov |
3–6, 7–6(7–5), [10-1] |
5. | květen 2016 | Vicenza, Itálie | antuka | Nikola Mektić | Gastão Elias Fabricio Neis |
6–3, 6–3 |
6. | červen 2016 | Poprad, Slovensko | antuka | Ariel Behar | Andrej Martin Lukáš Dlouhý |
6–2, 5–7, [10-5] |
3. | červenec 2019 | Almaty, Kazachstán | tvrdý | Konstantin Kravčuk | Denis Jevsejev Sebastian Korda |
6–3, 6–2 |
7. | červenec 2019 | Astana, Kazachstán | tvrdý | Oleksandr Nedověsov | Yunseong Chung Ji Sung Nam |
6–4, 6–4 |
4. | srpen 2019 | Appiano, Itálie | antuka | Felipe Meligeni Alves | Daniel Dutra da Silva Christian Lindell |
6–4, 6–4 |
8. | září 2019 | Istanbul, Turecko | tvrdý | Oleksandr Nedověsov | Lukáš Rosol Marek Gengel |
bez boje |
9. | leden 2020 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | Oleksandr Nedověsov | Christopher Rungkat Sančai Ratiwatana |
3–6, 7–6(7–1), [10–5] |
10. | únor 2020 | Quimper, Francie | tvrdý | Oleksandr Nedověsov | Ivan Sabanov Matej Sabanov |
6–4, 6–2 |
11. | srpen 2020 | Todi, Itálie | antuka | Ariel Behar | Hugo Gaston Elliot Benchetrit |
6–4, 6–2 |
12. | srpen 2020 | Terst, Itálie | antuka | Ariel Behar | Hugo Gaston Tristan Lamasine |
6–4, 6–2 |
13. | září 2020 | Cordenons, Itálie | antuka | Ariel Behar | Andrés Molteni Hugo Nys |
7–5, 6–4 |
14. | listopad 2020 | Orlando, Spojené státy | tvrdý | Oleksandr Nedověsov | Mitchell Krueger Jackson Withrow |
7–5, 6–4 |
15. | duben 2021 | Split, Chorvatsko | antuka | Oleksandr Nedověsov | Szymon Walków Jan Zieliński |
7–5, 6–7(5–7), [10–5] |
16. | květen 2023 | Turín, Itálie | antuka | Denys Molčanov | Nathaniel Lammons John Peers |
7–6(7–4), 6–7(6–8), [10–5] |
17. | červenec 2023 | Salcburk, Rakousko | antuka | Denys Molčanov | Anirudh Čandrasékar Vidžaj Sundar Prašant |
6–4, 7–6(10–8) |
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrey Golubev na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Andrej Golubjev na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 24. října 2023
- ↑ Pablo Andujar/Pedro Martinez Battle Into Roland Garros Semi-finals [online]. ATP Tour, Inc., 2021-06-07 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. (ven)
- ↑ Andrej Golubjev na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 24. října 2023
- ↑ a b c Andrey Golubev | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Andrej Golubjev na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 24. října 2023
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrej Golubjev na Wikimedia Commons
- Andrej Golubjev na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Andrej Golubjev na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Andrej Golubjev na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Andrej Golubjev v databázi Olympedia (anglicky)