Andrej Golubjev

kazašský tenista

Andrej Alexandrovič Golubjev (rusky: Андре́й Алекса́ндрович Го́лубев, * 22. července 1987 Volžskij) je kazachstánský profesionální tenista, který do roku 2008 reprezentoval rodné Rusko. Na grandslamu prohrál finále čtyřhry French Open 2021 po boku Bublika. Deblové semifinále si zahrál s Grothem na French Open 2014.[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj, když ovládl hamburský International German Open 2010. K němu přidal jednu deblovou trofej. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a dvacet jedna ve čtyřhře.[3]

Andrej Golubjev
Андре́й Го́лубев
Andrej Golubjev na French Open 2022
Andrej Golubjev na French Open 2022
StátRuskoRusko Rusko (2005–2008)
KazachstánKazachstán Kazachstán (od 2008)
Datum narození22. července 1987 (37 let)[1]
Místo narozeníVolžskij, Sovětský svaz[1]
BydlištěAstana, Kazachstán[1]
Výška180 cm[1]
Hmotnost77 kg[1]
Profesionál od2005
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek3 311 231 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů67–117
Tituly1 ATP, 7 challengerů, 5 ITF
Nejvyšší umístění33. místo (4. října 2010)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2010, 2012)
French Open2. kolo (2009)
Wimbledon1. kolo (2009, 2010, 2011, 2014)
US Open2. kolo (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů91–126
Tituly1 ATP, 17 challengerů, 4 ITF
Nejvyšší umístění21. místo (16. května 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2021)
French Openfinále (2021)
Wimbledon3. kolo (2021)
US Open3. kolo (2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry1. kolo (2020)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2011, 2013, 2014, 2015)
Hopman Cupzákladní skupina (2010, 2011)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231024a24. října 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2010 na 33. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2022 na 21. místě. Trénují ho krajan Jurij Ščukin a Massimo Puci.[4][1]

V kazachstánském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 astanským finálem baráže I. skupiny asijsko-oceánské zóny proti Filipínám, v níž vyhrál dvouhru a s Jurijem Ščukinem také čtyřhru. Kazachstánci zvítězili 5:0 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupil k dvaceti pěti mezistátním utkáním s bilancí 16–7 ve dvouhře a 12–7 ve čtyřhře.[5]

V letech 2010 a 2011 vytvořil s Jaroslavou Švedovovou kazachstánské družstvo na Hopmanově poháru. Při první účasti obsadili 2. místo základní skupiny a při druhé skončili na poslední 4. příčce. Za Kazachstán nastoupil na Asijských hrách 2014 v jihokorejském Inčchonu, kde vyhrál s Kukuškinem a Nedověsovem soutěž týmů. Kazachstán také reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v mužské čtyřhře s Bublikem i smíšené soutěži se Švedovovou, nepostoupili z prvního kola.

Rusko reprezentoval do Wimbledonu 2008, kde nepostoupil z kvalifikace. Po obdržení kazachstánského občanství odehrál první turnaj za Kazachstán na torontském Rogers Cupu 2008. V roce 2010 jej Asociace tenisových profesionálů vyhlásila hráčem s největším zlepšením.[4]

Soukromý život

editovat

Narodil se roku 1987 v ruském městě Volžskij, tehdejší součásti Sovětského svazu, do rodiny lékařů Alexandra a Mariny Golubjevových. Má mladšího bratra Denise. V patnácti letech se přestěhoval do italského Bra na pozvání rodinného přítele Igora Jeremina. Po zisku kazachstánského občanství se usadil v Kazachstánu. Vyjma rodné ruštiny hovoří anglicky a italsky. Jako preferovaný povrch uvedl tvrdý v hale a za nejsilnější úder forhend.[4]

Finále na Grand Slamu

editovat

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)

editovat
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2021 French Open antuka   Alexandr Bublik   Pierre-Hugues Herbert
  Nicolas Mahut
6–4, 6–7(1–7), 4–6

Finále na okruhu ATP Tour

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (1–0 D)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (0–2 D; 1–2 Č)

Dvouhra: 3 (1–2)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 20. října 2008 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Andy Murray 1–6, 1–6
Vítěz 1. 25. července 2010 Hamburk, Německo antuka   Jürgen Melzer 6–3, 7–5
Finalista 2. 27. září 2010 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý (h)   Michail Južnyj 7–6(9–7), 2–6, 6–7(3–7)

Čtyřhra: 4 (1–3)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 2. srpna 2014 Kitzbühel, Rakousko antuka   Daniele Bracciali   Henri Kontinen
  Jarkko Nieminen
1–6, 4–6
Finalista 2. 12. června 2021 French Open, Paříž, Francie antuka   Alexandr Bublik   Pierre-Hugues Herbert
  Nicolas Mahut
6–4, 6–7(1–7), 4–6
Finalista 3. říjen 2021 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Hugo Nys   Jamie Murray
  Bruno Soares
3–6, 4–6
Vítěz 1. říjen 2023 Stockholm, Švédsko tvrdý (h)   Denys Molčanov   Juki Bhambri
  Julian Cash
7–6(10–8), 6–2

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

editovat
Legenda
Challengery (7 D; 17 Č)
ITF (5 D; 4 Č)

Dvouhra (12 titulů)

editovat
Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. květen 2005 Grottaglie, Itálie antuka   Malek Džazírí 6–3, 7–6(7–3)
2. květen 2005 Teramo, Itálie antuka   Alessandro Accardo 6–3, 6–1
3. 2006 Rodez, Francie tvrdý   Adrian Mannarino 4–6, 6–1, 6–0
4. listopad 2006 Las Palmas, Španělsko tvrdý   Jeroen Masson 6–4, 6–3
1. leden 2008 Heilbronn, Německo tvrdý   Philipp Petzschner 2–6, 6–1, 3–1skreč
2. listopad 2008 Astana, Kazachstán tvrdý   Laurent Recouderc 1–6, 7–5, 6–3
3. listopad 2009 Astana, Kazachstán tvrdý   Illja Marčenko 6–3, 6–3
4. červen 2013 Marburg, Německo antuka   Diego Schwartzman 6–1, 6–3
5. listopad 2013 Ťumeň, Rusko tvrdý   Andrej Kuzněcov 6–4, 6–3
6. únor 2014 Astana, Kazachstán tvrdý   Gilles Müller 6–4, 6–4
7. březen 2016 Jönköping, Švédsko tvrdý   Karen Chačanov 6–7(9–11), 7–6(7–5), 7–6(7–4)
5. červenec 2019 Almaty, Kazachstán tvrdý   Denis Jevsejev 6–1, 6–2

Čtyřhra (21 titulů)

editovat
Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. září 2005 Sassari, Itálie tvrdý   Adriano Biasella   Farruch Dustov
  Manuel Gasbarri
7–6(8-6), 6–1
1. červenec 2007 Mantova, Itálie antuka   Francesco Piccari   Leonardo Azzaro
  Marco Crugnola
6–3, 6–2
2. červen 2012 Monza, Itálie antuka   Jurij Ščukin   Teimuraz Gabašvili
  Stefano Ianni
7–6(7–4), 5–7, [10-7]
2. duben 2013 Padova, Itálie antuka   Matteo Donati   Mate Delić
  Josko Topić
7–6(8–6), 3–6, [10-6]
3. červen 2013 Marburg, Německo antuka   Jevgenij Koroljov   Jesse Huta Galung
  Jordan Kerr
6–3, 1–6, [10-6]
4. leden 2016 Happy Valley, Austrálie tvrdý   Matteo Donati   Oleksandr Nedověsov
  Denys Molčanov
3–6, 7–6(7–5), [10-1]
5. květen 2016 Vicenza, Itálie antuka   Nikola Mektić   Gastão Elias
  Fabricio Neis
6–3, 6–3
6. červen 2016 Poprad, Slovensko antuka   Ariel Behar   Andrej Martin
  Lukáš Dlouhý
6–2, 5–7, [10-5]
3. červenec 2019 Almaty, Kazachstán tvrdý   Konstantin Kravčuk   Denis Jevsejev
  Sebastian Korda
6–3, 6–2
7. červenec 2019 Astana, Kazachstán tvrdý   Oleksandr Nedověsov   Yunseong Chung
  Ji Sung Nam
6–4, 6–4
4. srpen 2019 Appiano, Itálie antuka   Felipe Meligeni Alves   Daniel Dutra da Silva
  Christian Lindell
6–4, 6–4
8. září 2019 Istanbul, Turecko tvrdý   Oleksandr Nedověsov   Lukáš Rosol
  Marek Gengel
bez boje
9. leden 2020 Bangkok, Thajsko tvrdý   Oleksandr Nedověsov   Christopher Rungkat
  Sančai Ratiwatana
3–6, 7–6(7–1), [10–5]
10. únor 2020 Quimper, Francie tvrdý   Oleksandr Nedověsov   Ivan Sabanov
  Matej Sabanov
6–4, 6–2
11. srpen 2020 Todi, Itálie antuka   Ariel Behar   Hugo Gaston
  Elliot Benchetrit
6–4, 6–2
12. srpen 2020 Terst, Itálie antuka   Ariel Behar   Hugo Gaston
  Tristan Lamasine
6–4, 6–2
13. září 2020 Cordenons, Itálie antuka   Ariel Behar   Andrés Molteni
  Hugo Nys
7–5, 6–4
14. listopad 2020 Orlando, Spojené státy tvrdý   Oleksandr Nedověsov   Mitchell Krueger
  Jackson Withrow
7–5, 6–4
15. duben 2021 Split, Chorvatsko antuka   Oleksandr Nedověsov   Szymon Walków
  Jan Zieliński
7–5, 6–7(5–7), [10–5]
16. květen 2023 Turín, Itálie antuka   Denys Molčanov   Nathaniel Lammons
  John Peers
7–6(7–4), 6–7(6–8), [10–5]
17. červenec 2023 Salcburk, Rakousko antuka   Denys Molčanov   Anirudh Čandrasékar
  Vidžaj Sundar Prašant
6–4, 7–6(10–8)

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrey Golubev na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Andrej Golubjev na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023
  2. Pablo Andujar/Pedro Martinez Battle Into Roland Garros Semi-finals [online]. ATP Tour, Inc., 2021-06-07 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. (ven) 
  3. Andrej Golubjev na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023
  4. a b c Andrey Golubev | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Andrej Golubjev na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023

Externí odkazy

editovat