Sokolovna v Hradci Králové
Sokolovna v Hradci Králové je stavba na Eliščině nábřeží postavená podle návrhu architekta Milana Babušky z roku 1928 v letech 1928–1930.[1][2]
| Sokolovna Hradec Králové | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Architekt | Milan Babuška |
| Výstavba | 1930 (1928–1930) |
| Stavitel | Capoušek & Šandera, Josef Trnka |
| Stavebník | TJ Sokol Hradec Králové |
| Poloha | |
| Adresa | Hradec Králové,  Česko |
| Ulice | Eliščino nábřeží |
| Souřadnice | 50°12′49,77″ s. š., 15°49′44,83″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatSokol byl v Hradci Králové založen v roce 1866. Sokolové zpočátku ke svým aktivitám využívali provizorně různá místa, např. tělocvičnu ve Vyšší reálné škole v Komenského ulici. Svoji první vlastní sokolovnu hradecká sokolská jednota vybudovala v roce 1884. Vznikla přestavbou někdejší sladovny na Kavčím plácku. Tyto prostory však brzy přestaly stačit, a tak hned roku 1901 vzniklo družstvo s účelem získání finančních prostředků pro stavbu nové větší budovy.[2]
V regulačním plánu města z roku 1909 bylo pro objekt vyčleněno území na tehdy budovaném Eliščině nábřeží. Architektonická soutěž na podobu nového areálu, který měl kromě tělocvičny zahrnovat také restauraci, kino a stadion, však byla vypsána až v roce 1921. Mezi 19 předloženými návrhy byly i osobité projekty Jiřího Krohy, Oldřicha Lisky, Otakara Novotného, Kamila Roškota. Porota ale vybrala návrh pražského architekta Milana Babušky, a to „pro jeho šťastné regulační, půdorysné a architektonické řešení“. Jedním z požadavků soutěže bylo to, aby sokolovna byla v harmonickém souladu s blízkou budovou muzea, a to svým pojetím Babuškův projekt splňoval.[2]
Z důvodu nedostatku financí se projekt začal realizovat až v roce 1928, a to navíc ve výrazně střídmější podobě projektu ve stylu „bílého funkcionalismu“, který je ve své ryzí podobě v Hradci Králové velmi výjimečný.[2]
V roce 1989 byla k jihovýchodnímu rohu sokolovny (v místech schodišťového rizalitu) přistavěna rozlehlá, částečně zapuštěná sportovní hala podle projektu architekta Karla Friedricha ml. z královéhradeckého Stavoprojektu, do níž byl přenesen hlavní vstup do tělovýchovné části komplexu. Sestupuje se k němu po širokém schodišti, jež umocňuje socha Hráč košíkové od Zdeňka Němečka.[2]
Popis budovy
editovatHlavní budova je trojkřídlá s půdorysem písmene H. Na ni na severu navazuje nižší hmota se sedlovou střechou původního kina, později přestavěného na budovu filharmonie.[3]
Výraz hlavního průčelí objektu je založen na spolupůsobení fasády středního nižšího horizontálního křídla členěného vertikálními pásy oken a převýšených vertikálních štítů křídel s nečleněnými fasádami otevřenými pouze vstupy se schodišti, subtilními markýzami a původně i reliéfy sokolů pod korunními římsami. V architektuře stavby se uplatnily neonové reklamní nápisy a barevné omítky ve dvou hrubostech.[3][4]
Budova byla postavena jako multifunkční a zahrnovala dva tělocvičné sály, restauraci a kinosál, devět hostinských pokojů a dvě spolkové noclehárny. V horních patrech se navíc nacházela tzv. výborovna, čítárna a zkušební síň pro sokolskou filharmonii. Zajímavými prvky objektu jsou vstupy v umělém kameni se zabudovanými výkladními skříněmi, harmonická linie zábradlí bočních schodišť, dešťové svody severního křídla a trámový strop ve vstupním prostoru.[3]
Kino (budova filharmonie)
editovatSoučástí komplexu sokolovny byla i budova kina, která se skládala ze sálu s galerií (778 sedadel), předsálí s šatnami, cukrárny a kuřárny. Hudební doprovod promítaných filmů zajišťoval velký orchestr. Během okupace byla sokolovna konfiskována a původní Grand-bio Sokol bylo přejmenováno na Kino Elektra. Později došlo k další změně názvu na kino Oko, jež poskytovalo zázemí pro orchestr a estrádní divadlo Reflektor. Činnost kina byla ukončena na počátku 90. let 20. století. Od roku 1991 v budově sídlí Filharmonie Hradec Králové navazující na odkaz původní Sokolské filharmonie. V letech 2004–2005 byl původní sál přestavěn podle projektu arch. Alexandra Wagnera.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Bohumil Sláma, Otakar Novotný, Milan Babuška, Bohuslav Drahoš, Oslvald Polívka, Arnošt Jenšovský v Hradci Králové. Hradec Králové: Statutární město Hradec Králové, Odbor kultury, sportu a cestovního ruchu Magistrátu města Hradec Králové, 2022.
- ↑ a b c d e Sokolovna | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c Sokolovna - Hradec Králové - Architektonické památky - Městská architektura - Česká republika - Královéhradecký kraj. www.historickasidla.cz [online]. [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Filharmonie Hradec Králové - Architektonické památky - Městská architektura - Česká republika - Královéhradecký kraj. www.historickasidla.cz [online]. [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.