Sofie Andrejevna Tolstá

Sofie Andrejevna Tolstá
Sofie Andrejevna Tolstá
Rodné jméno	Sofja Andrejevna Behrsová
Narození	22. srpnajul. / 3. září 1844greg.; Moskva
Úmrtí	4. listopadu 1919 (ve věku 75 let); Jasnaja Poljana
Příčina úmrtí	nemoc
Povolání	Spisovatelka, vydavatelka, Tolstého asistentka
Známá jako	manželka Lva Nikolajeviče Tolstoje
Choť	Lev Nikolajevič Tolstoj
Rod	Tolští
Příbuzní	Pjotr Zavadovskij
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sofie Andrejevna Tolstá (rusky Со́фья Андре́евна Толста́я, Sofja Andrejevna Tolstaja; 22. srpna^jul./ 3. září 1844^greg., Pokrovskoje-Strešňovo, dnes součást Moskvy – 4. listopadu 1919, Jasná Poljana) byla ruská spisovatelka, z poloviny německého původu, manželka spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, se kterým strávila skoro padesát let.

Život

Sofie Andrejevna Behrsová vyrůstala v Moskevském Kremlu v rodině německé národnosti. Jejího prapradědečka Hanse Behrse vyslal v 18. století pruský král jako instruktora u armády carevny Alžběty. Její otec Andrej Evstafjevič Behrs (1808–1868) byl dvorní lékař, oficiální bydliště měl v Kremlu. Matkou byla Ljubov Alexandrovna Behrsová, roz. Islavinová (1826–1886), která byla ruské národnosti. Její pradědeček z matčiny strany byl ruský státník a milenec Kateřiny Veliké Pjotr Zavadovskij. Sofie se narodila jako druhá nejstarší ze tří dcer.

V roce 1861 absolvovala Moskevskou univerzitu jako vychovatelka. Ve stejném roce bylo v Rusku zrušeno nevolnictví a v ruské inteligenci rostly naděje na liberalizaci carské říše. Když jí bylo osmnáct, požádal ji o ruku o šestnáct let starší Tolstoj, který byl rodinný přítel. Období zásnub trvalo jeden týden, 23. září 1862 se vzali v Kremlu v Katedrále Zvěstování. Sofie se vzdala svých vlastních literárních ambicí a spálila před svatbou své pokusy o psaní a deníky. Tolstoj jí zase dával číst své deníky, z nichž se dozvěděla o jeho sexuálně bujarém životě před svatbou (později tuto scénu literárně zpracoval v páté kapitole románu Anna Kareninová a v novele Kreutzerova sonáta).

Zanedlouho po sňatku začal Tolstoj psát svůj nejslavnější román Vojna a mír. Sofie ho v psaní tohoto díla podporovala. Do jeho skonu mu dělala asistentku a později byla vydavatelkou jeho díla.

Sofie s manželem a rodinou v roce 1887

Tolstá byla šestnáctkrát těhotná, z toho třikrát potratila; odmítala antikoncepci, které v té době již byla hojně používaná.

Během vzniku románu Anna Kareninová zemřely manželskému páru tři děti a dvě tety; Sofie se dokonce vážně rozstonala, takže nemohla svému choti asistovat. Na konci roku 1880 si pár pořídil dům v Moskvě, aby umožnil dětem vzdělání ve městě.

Manželství se ocitlo v krizi, když se Tolstoj rozhodl rozdat veškerý svůj majetek. Krize vyvrcholila, když v listopadu roku 1910 Tolstoj manželku náhle opustil. Cestou vlakem se nachladil, a pak dojel do Astapova, kde po deseti dnech zemřel na zápal plic.

Sofie Tolstá pobývala na sklonku života v Jasné Poljaně. Přežila ruskou revoluci. Zemřela 4. listopadu 1919.

Dílo

Píseň beze slov . Z ruštiny do němčiny přeložila Ursula Keller , s doslovem Natalja Sharandak. Manesse Verlag, Curych 2010, ISBN 978-3-7175-2210-2 .
Otázka viny . Přeložil z ruštiny do němčiny Alfred Frank. Manesse Verlag, Curych 2008, ISBN 978-3-7175-2150-1 .
Mé manželství s Lvem Tolstým
Vzpomínky Tolsté, vydány pod názvem Můj život.

Galerie portrétů a fotografií Sofie Andrejevny Tolsté

Na fotografii kolem roku 1900
Sofie Andrejevna Tolstá s nejmladší dcerou Alexandrou
Sofie Andrejevna Tolstá na fotografii z roku 1862
Fotografie z roku 1875
Portrét Sofie ve věku 48 let od V. Serova
Při pracích na svých spisech a vzpomínkách kolem roku 1900

Sofie na manželských portrétech a fotografiích

S manželem na fotografii z roku 1910
Manželský pár na portrétu Leonida Pasternaka (1902)
V rodinném kruhu v Jasné Poljaně
S Lvem Nikolajevičem Tolstým léta páně 1910
Na slavném portrétu Ilji Repina roku 1907
Na Krymu v květnu 1902

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sofja Andrejewna Tolstaja na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sofie Andrejevna Tolstá na Wikimedia Commons
Olga Martynova: Vtipná hraběnka, o knize Sofji Tolstajové Otázka viny , in: Die Zeit , 14. května 2009
Thomas Hummitzsch: Opravy ruské ikony. Recenze, v: Glanz & Elend. Časopis pro literaturu a kritiku doby