Smrk Schrenkův
Smrk Schrenkův (Picea schrenkiana) je druh jehličnatého stromu původem z Asie.
 Smrk Schrenkův | |
|---|---|
 Smrk Schrenkův (Picea schrenkiana) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
| Rod | smrk (Picea) |
| Binomické jméno | |
| Picea schrenkiana Fisch & C.A. Mey., 1842 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatJedná se o strom, který dorůstá až 60 m výšky a průměru kmene až 2 m.[2][3] Borka je tmavě hnědá, v dospělosti rozpraskaná do šupin. Větvičky jsou převislé, mají v prvním a druhém roce žlutošedou až žlutou barvu, později jsou tmavě šedé, lysé nebo pýřité.[2] Jehlice jsou na průřezu široce kosočtverečné, asi 2,5–3 cm dlouhé a asi 1,5 mm široké, na vrcholu špičaté.[2][3] Samičí šišky jsou jako nezralé zelené nebo purpurové, za zralosti purpurově až tmavě hnědé, válcovité až válcovitě podlouhlé, za zralosti jsou asi 6–11,3 cm dlouhé a asi 2,5–3,5 cm široké. Šupiny samičích šišek jsou za zralosti trojúhelníkovitě obvejčité, asi 1,2–2 mm dlouhé a asi 1,3–1,8 mm široké, na vrcholu zaokrouhlené. Semena mají křídla asi 12–13 mm dlouhá.[2][3]
Rozšíření
editovatSmrk Schrenkův je přirozeně rozšířen ve velehorách Asie, především v pohoří Ťan-šan, izolovaně i severní Pamír, a to v SZ Číně (provincie Sin-ťiang), dále Kazachstán a Kyrgyzstán.[2][3] Ve střední Evropě se s ním potkáme v arboretech.
Ekologie
editovatRoste v horských lesích v nadmořských výškách 1200–3500 m n. m.[2]
Reference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c d e f Flóra Číny [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d The Gymnosperm Database [online]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu smrk Schrenkův na Wikimedia Commons
