Smolenské knížectví

; vlajka	; znak
Geografie	; Smolenské knížectví (žlutá) v roce 1237
	; Smolenské knížectví (žlutá) v roce 1237
Hlavní město	Smolensk
	Obyvatelstvo
Jazyky	staroruština
Náboženství	ortodoxní
	Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Mateřská; země	Kyjevská Rus; Litevské velkoknížectví (vazalem od 1387, od 1404 jeho součástí)
Vznik	1054 – nástup Jaroslavičů, vznik knížectví v Kyjevské Rusi; 1127 – samostatnost na Kyjevu
Zánik	1404 – dobyto Litevci a začleněno do Litvy jako administrativní celek; 1508 – přetvořeno ve vojvodství
	Státní útvary a území
	Kyjevská Rus
	Polocké knížectví
	Smolenské vojvodství

Smolenské knížectví, někdy nazývané Smolenské velkoknížectví (starorusky Великое княжество Смоленское), bylo v období od 11. do 16. století knížectvím středověké Kyjevské Rusi a poté (od roku 1404) součást Litevského velkoknížectví, definitivně zaniklo roku 1508 jeho přetvořením ve vojvodství.

Historie

Knížectví středověké Kyjevské Rusi roku 1054

Vznik

Po dlouhá léta bylo Smolenské knížectví panstvím Kyjevské Rusi. Po vymanění se z nadvlády Kyjeva v roce 1127 nabylo knížectví samostatnosti, ale následně se dostávalo do politického vlivu rozrůstajícího se Litevského velkoknížectví. V roce 1387 se knížectví stalo vazalem svého mocnějšího souseda. Po dlouhém panování domácích ruských dynastií Jaroslavičů (1054–1085), Svjatoslavičů (1092–1125), Rostislavičů (1125–1230) a Mstislavičů (1230–1404) bylo knížectví v roce 1404 nakonec Litevci dobyto a stalo se součástí litevského státu Gediminovců.

Součást Litvy

Smolenská mince ražená Vytautasem se znakem sloupů Gediminovců (Smolensk byl podřízeným státem Litvy)

Po ovládnutí smolenského státu roku 1404 se žádný z litevských Gediminovců neujal knížecího trůnu po předchozích vládnoucích rodech a nezaložil tak místní dynastii, místo toho byli do Smolensku dosazováni litevští místodržitelé a smolenský stát přestal de facto být knížectvím, pouze se stal jednou z mnoha zemí Litvy, v podstatě jako administrativní celek litevského státu. V roce 1410 se smolenské oddíly pod litevskou korouhví Gediminovců zúčastnily bitvy u Grunwaldu proti vojskům Řádu německých rytířů, která dopadla vítězně pro Polsko a Litvu.

Zánik

V roce 1508 bylo knížectví jako součást Litvy přetvořeno ve vojvodství, které na krátko v letech 1514–1611 ovládlo Ruské carství, ale později bylo město Smolensk s pomocí záporožských kozáků znovudobyto a připojeno k litevské části v polsko-litevském státě. Vojvodství zaniklo v roce 1654 v důsledku třetího dělení Polska.

Státní symbolika

vlajka, znak:
litevská korouhev se znakem Gediminovců, pod níž se smolenské oddíly účastnily bitvy u Grunwaldu
smolenský znak medvěda z heraldického sborníku z třicátých let 15. stol.
znak z jiného-novějšího sborníku erbů z 15. století
v heraldickém sborníku z třicátých let 15. stol.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Smolenské knížectví na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.