Slunečnicový olej
Slunečnicový olej je netěkavý olej získávaný ze semen slunečnice (Helianthus annuus). Běžně se používá jako jedlý olej do potravin a také jako zvláčňující složka v kosmetických přípravcích.
Složení
editovatSlunečnicový olej obsahuje především kyselinu linolovou ve formě triacylglycerolu. Britský lékopis obsahuje tento profil[1]:
- kyselina palmitová: 4 až 9 %,
- kyselina stearová: 1 až 7 %,
- kyselina olejová: 14 až 40 %,
- kyselina linolová: 48 až 74 %.
Vyrábí se několik typů slunečnicového oleje, například s vysokým obsahem kyseliny linolové, s vysokým obsahem kyseliny olejové nebo se středním obsahem kyseliny olejové. Olej s vysokým obsahem kyseliny linolové jí obsahuje obvykle nejméně 69 %. Olej s vysokým obsahem kyseliny olejové jí obsahuje alespoň 82 %. Na profil nenasycených mastných kyselin má silný vliv genetika a podnebí. V posledním desetiletí[kdy?] byl ve Španělsku vyvinut také slunečnicový olej s vysokým obsahem kyseliny stearové, aby se nemusely v potravinářství používat hydrogenované oleje.
Slunečnicový olej obsahuje také lecitin, tokoferoly, karotenoidy a vosky. Jeho vlastnosti jsou typické pro rostlinný triglyceridový olej. Má nevýraznou chuť a vzhled, obsahuje velké množství vitaminu E. Je kombinací mononenasycených a polynenasycených tuků s nízkým obsahem nasycených tuků.
Fyzikální vlastnosti
editovatSlunečnicový olej je při pokojové teplotě kapalný. Rafinovaný olej je čirý a slabě jantarově zbarvený, má slabý tukový pach.
| teplota rozkladu (rafinovaný) | 232 °C[2] |
| teplota rozkladu (nerafinovaný) | 107 °C[2] |
| hustota (25 °C) | 917 kg/m3 |
| index lomu (25 °C) | ≈1,473 |
Použití
editovatSlunečnicový olej se používá na smažení a fritování. V kosmetice se používá pro své zvláčňující vlastnosti a je považován ze nekomedogenní. Pro kosmetické přípravky má dostatečnou trvanlivost jen varianta s vysokým obsahem kyseliny olejové. INCI název pro slunečnicový olej je Helianthus Annuus (Sunflower) Seed Oil.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Sunflower Oil na anglické Wikipedii.
- ↑ British Pharmacopoeia Commission. British Pharmacopoeia 2005. Norwich, England: The Stationery Office Dostupné online. ISBN 0-11-322682-9. Kapitola Ph Eur monograph 1371.
- ↑ a b Archivovaná kopie. www.cookingforengineers.com [online]. [cit. 2009-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-22.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu slunečnicový olej na Wikimedia Commons
