Seznam slovníků cizích slov v češtině

Slovník cizích slov je typ výkladového slovníku, který se nesnaží pokrýt celou slovní zásobu, ale jen její méně používanou či známou část. Je podobný terminologickým slovníkům, které jsou ale zaměřeny oborově.


Autor	Název	Rok vydání	Počet stran	Nakladatel	Pozn.
Věra Petráčková a Jiří Kraus	Akademický slovník cizích slov	1995	834	Academia	100 000 hesel Vyšlo i na cd
Vilém Pech	Velký slovník cizích slov, rčení a zkratek v jazyce psaném i mluveném ze všech oborů lidského vědění a konání	1948	809	Kvasnička a Hampl	70 000 hesel
Lumír Klimeš	Slovník cizích slov	1981	790	SPN	Více než 20 000 hesel
Karel Tauš	Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů pro čtenáře novin	1946	738	Karel Jelínek	9000
kolektiv autorů	Slovník cizích slov	2000	710	Ottovo nakladatelství	30 000 hesel
Roman Mikuláš, překlad Ilona Balkó	Školní slovník cizích slov	2007	584	Vydavateľstvo Príroda	24 000 hesel, překlad slovenského Školského slovníku cudzích slov
Jan Kubišta, Ladislav Rejman	Slovník cizích slov	1956	505	SPN
Ladislav Šípek	Slovník cizích slov: příručná kniha pro veškery třídy společenské	1896	596	Edvard Beaufort	Je rozšířením slovníčku cizích slov od stejného autora z 1892 (viz též)
Karel Václavík a kol.	Praktický slovník cizích slov / Slovník cizích slov do kapsy	2007, 2011, 2017	461	XYZ
Bedřich Klenot	Slovník cizojazyčných slov a úsloví v češtině se vyskytujících s dodatkem jmen osobních a místních	1922, 1930	426	Jindřich Bačkovský	(Kramerius)
Ladislav Rejman	Slovník cizích slov	1966	416	SPN	24 000 hesel
Otakar Šetka	Nový slovník cizích slov v moderní češtině	1935, 1946	415	Jindřich Lorenz
Vilém Pech	Slovník cizích slov, rčení a zkratek ve spisovné a hovorové češtině	1937	406	Kvasnička a Hampl
František Bačkovský	Slovník cizojazyčný, obsahující výklad cizích slov v češtině často užívaných anebo české náhrady za ně	1895	392	František Bačkovský
Josef Rank	Kapesní slovník novinářský v němž se nacházejí zvláště slova z cizích jazykův	1862	368	I L Kober	(Kramerius)
kolektiv autorů	Kapesní slovník cizích slov	2009	368	Ottovo nakladatelství	5 000 hesel
	Slovník cizích slov	1996, 2006, 2013, ...	367	Encyklopedický dům, Plot, Dialog	Vydán vícekrát mj. jako sl. ciz. slov pro nové století.
Jaroslava Staňková	Malý slovník cizích slov	1992	360	Montanex	takřka kolibří velikost
Jiří Haller	Kapesní slovník cizích slov	1954, 1956	316	SPN
Matěj Barták a kol.	Kapesní slovník cizích slov pro 21. století	2008	303	Plot	10 000 hesel
Karel Kučera	Cizí slova: Výběrový slovník	1978	272	Mladá fronta
Ladislav Šípek-Rozpakovský	Slovníček cizích slov. Příruční kniha pro všechny třídy společenské, zvláště pro úřadníky, studující, obchodníky, živnostníky, čtenáře novin atd.	1892	261	Vydavatelstvo časopisu Českých Zájmů	Roku 1896 vyšla rozšířená verze (viz též)
František Borovský-Ruth	Novinářský slovník: slov cizojazyčných, jež vyskytují se v knihách, listech denních i v obecném hovoru, ze všech odvětví života, věd a umění	1899, ca1910	176, 257	Rudolf Storch	(Kramerius)
František V. Pokorný	Naučný slovníček příruční knížka vysvětlující význam cizích slov a poučující stručně o vědomostech obecných	1906, 1922, 1937, 1941	232 (3. vyd.)	Nový Lid
Bohumil Kočí	Cizojazyčný slovník	1923	232	Nákladem J. Bř. Hůrky
Karel Vorovka	Abecední vyhledavač slov českých i cizích: slovník slov cizojazyčných s jejich českými významy, jakož i slov českých v příčině jejich pravopisu, ohýbání i správného užívání	1894	220	Bursík a Kohout	(Kramerius)
Ladislav Rejman	Kapesní slovník cizích slov	1971	200	SPN	6000 hesel
Vladimír Doutlík	Pravopisný slovník Pořádá a dělí na 30.000 slov v češtině	1947	200	Jaroslav Tožička	Psán pro základní školy a širokou veřejnost
B. R. (Rudolf Bačkovský^{[pozn. 1]})	Slovníček cizích slov v češtině	ca1922	195	František Bačkovský	Malý, kapesní formát
Václav Cháb	Slovník cizích slov: 10.000 hesel mezinárodních slov ze všech oborů lidského vědění s vystižnými (sic) českými překlady, umožňujícími nahrazovat cizí slova správnými českými výrazy	1940	192	Josef Hokr	10 000 hesel
Josef Karel Šlejhar a Petr Zenkl	Slovníček cizích slov	1924 (7. vydání)	162	E. Weinfurter
Karel Vorovka	Slovníček cizojazyčný s předchozím ohýbavím a pravopisným i sbírkou kazimluvů, nahrazených výrazy přesými.	1892	115	I L Kober	Dostupné na Google Books.
J Sedmera	Malý tlumočník Slovníček cizích slov	(neuvedeno)	80	(neuvedeno)
Julie Šupichová	Slovníček cizích slov pro mládež	1944	64	Antonín Dědourek	24. svazek sbírky školských příruček

Další příbuzné slovníky


Autor	Název	Rok vydání	Počet stran	Nakladatel	Pozn.
Jaroslava Staňková	Malý slovník cizích slov	2001		Knihovna a tiskárna pro nevidomé	Slovník cizích slov v hmatovém písmu v 11 svazcích.
Peter Oravec	Obrátený slovník cudzích slov	2007	1060	Epos	Slovensky. Pro běžná slova ukazuje jejich cizí ekvivalenty.
Patrik Ouředník	Šmírbuch jazyka českého	1988, 1992, 2005, 2016	426, 538
Jan Hugo	Slovník nespisovné češtiny	2020	528	Maxdorf
Jan Kaňka	Ukazatel správné češtiny v obchodním životě (se seznamem cizích slov.)	1927	239	Ústřední svaz československých průmyslníků	Příloha pro Slovník obchodně technický, účetní a daňový (11 svazků). Soustředí se na ukázání českých ekvivalentů cizích slov používaných obchodu.
Johann Adelung a Ladislav Pospíšil	Nový kapesní, cizojazyčný Slowník	1853	320	Ladislav Pospíšil v Trutnově	Obsahuje cizí slovo následované německým vysvětlením a pak stejným vysvětlením v češtině. Obsahuje 5000 hesel. Německý název je Neues Taschen-Fremdwörterbuch.

Slovníky odvozené

Ve tvorbě slovníků je docela časté přebírání materiálu z předcházejících děl. Tyto slovníky však přidávají jen velmi málo nového materiálu:


Autor	Název	Rok vydání	Počet stran	Nakladatelství	Pozn.
Kolektiv	Velký slovník cizích slov	2008	807	nakladatelství Pali	Odvozeno z Akademického slovníku cizích slov. Část hesel je upravena. 20 000 hesel
Jiří Linhart a kolektiv	Slovník cizích slov pro nové století	2007, 2013	416	Dialog	30 000 hesel. Odvozeno od Slovníku cizích slov vydaného Encyklopedickým domem
(neuveden)	Slovník cizích slov	1992	287	Fin	Kolibří velikost. Odvozeno od slovníku Lumíra Klimeše

Slovníky na obrázku:
• Jiří Haller, Kapesní slovník cizích slov 1954
• František V. Pokorný, Naučný slovníček 1922 • Slovník cizích slov, nakladatelství Fin 1992
• Kapesní slovník cizích slov, Ottovo nakladatelství 2009
• Jan Kubišta, Ladislav Rejman, Slovník cizích slov 1956
• Josef Rank, Kapesní slovník novinářský 1862
• Slovník cizích slov, Ottovo nakladatelství 2000
• Ladislav Rejman, Slovník cizích slov 1966
• Jitka Vebrová a Tomáš Krajíček, Slovník cizích slov 1998
• Slovník cizích slov pro nové století, Jiří Linhart 2007
• Lumír Klimeš, Slovník cizích slov 1995
• Vilém Pech, Velký slovník cizích slov 1948
• Věra Petráčková a Jiří Kraus, Nový akademický slovník cizích slov 2006

Příklady hesel

Karel Václavík, Slovník cizích slov do kapsy, 2021, XYZ:

altruistický nezištný, lidumilný
altruismus, altruizmus nesobeckost; nezištný zájem, vztah, láska k lidem
buržoazie 1. městské obyvatelstvo v době feudalismu; 2. třetí stav; 3. kapitalisté

Kapesní slovník cizích slov, 2009, Ottovo nakladatelství:

altruismus, láska k lidem, nesobeckost

Slovník cizích slov, 2000, Ottovo nakladatelství:

(altruismus ani buržoazie nejsou uvedeny)

Roman Mikuláš, Školní slovník cizích slov, 2007, Priroda:

altruista -y m (lat) lidumil
altruistický (lat) lidumilný, nezištný, nesobecký
altruizmus -mu m (lat.) nesobecké, nezištné jednání

Jitka Vebrová a Tomáš Krajíček a kol. Slovník cizích slov 1996. Ukázka z vydání Encyklopedický dům 1998:

altruismus →altruizmus
altruistický, nezištný, lidumilný
altruizmus, altruismus — nesobeckost; nezištný zájem, vztah, láska k lidem
buržoazie, buržoasie — městské obyvatelstvo; třetí stav; kapitalisté

Věra Petráčková a Jiří Kraus, Akademický slovník cizích slov 1995. Ukázka z vydání Academia 2006:

altruizmus, altruismus, -mu m <l> nesobecký způsob myšlení a cítění, nezištné jednání ve prospěch druhých jako mravní princip (op. egoizmus).
buržoazie, -e ž <f> 1. (pův. ve franc. prostředí) sociální vrstva složená ze zámožnějšího městského obyvatelstva, měšťanstvo, měšťanský stav
- 2 marx. vládnoucí „třída“ kapit. společnosti vlastnící výr. prostředky; buržoazní příd.: b. revoluce; b. stát; buržoazně přísl.

Lumír Klimeš, Slovník cizích slov 1981, ukázka z 5. přepracovaného vydání 1995:

altruismus [-iz-] i altruizmus m. (2. j. -mu) nesobecký způsob myšlení n. cítění, jednání ve prospěch druhých lidí (op. sobectví, egoismus ↓)
buržoazie ž. měšťanstvo, zvl. zámožné, tzv. třetí stav; proti aristokratickým výsadám prosazovala b. rovnost všech občanů před zákonem, tj. politický a hospodářský liberalismus; v socialist. ideologii třídní protiklad proletariátu

Karel Kučera, Cizí slova, 1978

altruismus /it. altrui „cizí, jiný, druhý“/ nesobecký způsob myšlení n. cítění, jednání ve prospěch jiných lidí | opak: egoismus
(buržoazie není uvedena)

Ladislav Rejman, Kapesní slovník cizích slov, 1971:

altruismus [-trujiz-] m nesobecký, laskavý vztah k druhému člověku; láska k bližnímu
buržoazie ž měšťácká třída, měšťáctvo, vládnoucí třída v kapitalistické společnosti

Ladislav Rejman, Slovník cizích slov, 1966:

altruismus [-trujiz-] m láska k bližnímu, nezištný a laskavý vztah k druhému člověku n. lidem, nesobeckost; altruista m nesobecký člověk, člověk s dobrým vztahem k druhým lidem (op. egoista)
buržoazie ž polit. měšťáctvo; za feudalismu městské obyvatelstvo (na rozdíl od šlechty a duchovenstva); za kapitalismu vládnoucí třída, vlastnící hlavní výrobní prostředky na základě soukromého vlastnictví, vykořisťující námezdní práci proletariátu; tvoří ji velcí, střední a drobní kapitalisté; monopolistická b. ve vyspělých kapitalistických zemích vytváří finanční oligarchii; národní b. v bývalých koloniálních a závislých zemích se za určitých podmínek zapojuje do osvobozeneckého boje a protiimperialistické fronty

Jan Kubišta, Ladislav Rejman, Slovník cizích slov, 1956:

altruismus [-trujiz-] m cítění ve prospěch bližního, láska k bližnímu, nesobeckost (op. egoismus, sobectví); altruista m kdo přeje druhému, nesobecký člověk (op. egoista, sobec); altruistický [-tyc-] nesobecký; hlásající altruismus (op. egoistický, sobecký)
buržoa, -oy m měšťák; kapitalista, nepřítel pracující třídy; pejor. člověk zastaralých, nepokrokových názorů, šosák, zpátečník; buržosazie [-zie] ž měšťáctvo; kdysi název společenské vrstvy městského obyvatelstva na rozdíl od šlechty a duchovenstva, nyní společenská třída vlastnící výrobní prostředky na základě soukromého kapitál. vlastnictví, vládnoucí vykořisťovatelská třída v kapitalistické společnosti, zámožnější konservativnější vrstvy obyvatelstva vůbec, měšťáci; buržoazní [-zni], buržoastický [-tyc-] měšťácký; vykořisťovatelský

Jiří Haller, Kapesní slovník cizích slov, 1954:

altruismus [-trujiz-] m cítění ve prospěch bližního, láska k bližnímu (op. egoismus); altruista m kdo miluje své bližní; altruistický [-styc-] cítící s jinými lidmi, s bližními
buržoa, -oy m pův. měšťan; měšťák; nepřítel pracující třídy, kapitalista; buržoasie [-zije] ž vládnoucí třída v kapitalistické společnosti, měšťáctvo; buržoasní [-zní] měšťácký; vykořisťovatelský

Vilém Pech, Velký slovník cizích slov, 1948:

altruism(us) l. nesobecká láska k bližnímu a jednání podle ní; altruista nesobecký člověk
buržoa fr., buržuj r. (vulgárně buržoust) měšťan, občan, měšťák; blahobytník; buržoasie (s=z), buržoasmus měšťáctvo; buržoasní příslušný k buržoasii; buržoastický, buržoustský, buržujský měšťácký; blahobytný.

Karel Tauš, Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů pro čtenáře novin, 1946:

Altruismus (lat.) – láska k druhým lidem, nesobecká láska, zásada že napřed máme dbáti prospěchu druhých a pak teprve vlastního, osobního, což dokáže jen skutečný altruista – nesobecký člověk.
Buržoasie (z franc. bourgeoisie) – měšťáctví, měšťanstvo, pak pohodlný, bezstarostný a jen o svůj majetek opírající se stav, společenská třída, opak třídy dělné, proletariátu. V ruštině buržuj, u nás lidově buržoust – měšťák, bohatý nadutec, budižkničemu, nabob.

Julie Šupichová, Slovníček cizích slov pro mládež, 1944:

altruista – člověk, který nemyslí jenom na sebe, nýbrž také na své bližní.
(slovo buržoazie není uvedeno)

Otakar Šetka, Nový slovník cizích slov v moderní češtině, 1935:

altruis|mus it. žití pro jiné, lidumilství, opak egoismu. -ta, -tický člověk nesobecký, pečující o jiné, nezištný.
bourgeois (buržoa) f. měšťák, měšťácký; P buržoust; druh písma prostřední velikosti. -ie (zi) f. měšťáctvo, střední stav, šosáci, buržoazie.
buržoa viz bourgeois = rus. buržuj.

Bedřich Klenot, Slovník cizojazyčných slov a úsloví, 1922:

altruismus, vl, žití pro jiné, láska k jiným, lidumilství, opak egoismu

altruista, osoba pečující o jiné, jiným blahodárná, nezištná
bougerois (buržoá), f, měšťák, měšťácký; také tolik co borgis; viz toto
borgis (borží), f, druh písma prostřední velikosti
bourgeoisie (buržoazí), f, měšťanstvo, stav střední, šosáci

František V. Pokorný, Naučný slovníček, 1922:

altruismus, it., vzájemnost, láska k bližnímu; opak egoismu.
bourgeois (buržoa), fr. měšťák. Bourgeoisie (buržoazí), měšťáctvo (hlavně kapitalistické, stojící proti dělnictvu).

František Borovský-Ruth, Novinářský slovník, ca 1910:

altruismus lidumilství, protiva sobectví
burgeous (v. buržoa), měšťan, burgeoisie, měšťanstvo;

Ladislav Šípek, Slovník cizích slov, Příručná kniha pro veškery třídy společenské, 1896.

(altruismus není uveden)
Bourgeois (buržoà), fr., měšťan, měšťák, zákazník; bourgeoisie (buržoazí), střední třídy společenské, měšťanstvo.

Karel Vorovka, Abecední vyhledavač slov českých i cizích, 1894:

(altruismus není uveden)
bourgeois, fr. (buržoa) měšťan; druh liter tiskových (ob. borgis); bourgeoisie, střední stav, měšťanstvo.

Josef Rank, Kapesní slovník novinářský, 1862:

(altruismus není uveden)
Bourg, fr. (z něm. Burg), městys; -eois (buržoa), fr., měšťan; 2. druh drobného písma; -eoisie (buržoazí), fr., měšťanstvo, měšťáctvo.

Pro srovnání hesla z slovníků češtiny

Akademický slovník současné češtiny

altruismus [ʔaltrujɪzmus] (2. j. -mu, 6. j. -mu) podstatné jméno rodu mužského neživotného ⟨~lat.⟩

altruizmus [ʔaltrujɪzmus] (2. j. -mu, 6. j. -mu) podstatné jméno rodu mužského neživotného ⟨~lat.⟩

nesobecký způsob myšlení nebo cítění, nezištné jednání ve prospěch druhých lidí jako mravní princip. op. egoismus, egoizmus, sobectví:

vrozený altruismus
předstíraný altruismus
Jedná z čirého altruismu.
Humanitární pomoc by měla být výrazem čistého altruismu.

buržoazie [buržoazɪje] (2. j. -ie) podstatné jméno rodu ženského ⟨fr.⟩ histor.

1. (od přelomu 15. a 16. století do 1. pol. 20. století) sociální vrstva složená ze zámožnějšího zejména městského obyvatelstva, průmyslníků a finančníků, měšťanstvo:

průmyslová buržoazie
drobná / střední buržoazie
příslušník vysoké buržoazie
Po porážce Napoleona se ve společnosti postupně prosadila ekonomicky silná buržoazie.
Rozhodující moc se v železářském průmyslu v průběhu 19. století přesunula do rukou velkopodnikatelů z řad obchodní a bankovní buržoazie.

2. (v marxistickém pojetí) vládnoucí třída kapitalistické společnosti vlastnící výrobní prostředky:

třídní konflikt proletariátu a buržoazie
V 19. století se společnost dělila na nesmiřitelné tábory buržoazie a dělnictva.

Slovník spisovného jazyka českého

altruismus [-iz-] (dř. též -ism), -mu m. (z lat. zákl.) nesobecký způsob myšlení n. cítění, jednání ve prospěch druhých lidí (op. egoismus, sobectví)

buržoasie [-zi-], buržoazie (dř. ps. též bourgeoisie), -e ž. (z fr.) 1. společenská třída vlastnící výrobní prostředky na základě soukromého kapitalistického vlastnictví; vládnoucí vykořisťovatelská třída v kapitalistické společnosti; měšťáctvo: Goethe, představitel rodící se německé b. (Šal.): mladá česká b. třicátých let; pokrokové vrstvy b.; rozmach b.; liberální b.; nacionální b.; nadvláda, diktatura b.; třídní boj mezi b-í a proletariátem; porážka b. v socialistické revoluci: vyšší, střední, drobná b.; venkovská b. zámožnější, konzervativní vrstva obyvatelstva venkova 2. (ve feudální společnosti) obyvatelé měst vůbec; měšťanstvo, stav měšťanský (vedle šlechty a duchovenstva)

Příruční slovník jazyka českého

altruismus, altruism, -ismu m. cítění ve prospěch bližního (op. egoismus). Tak jednou jsme rokovali s prof. Masarykem o altruismu a egoismu jako pružinách lidské činnosti. Herb

buržoasie (vysl. -zije) -e f. zámožnější třída městského obyvatelstva (op. dělnictvo, proletariát).

Přiživoval se mezi studenty, v buržoasii, mezi umělci, novináři. Kun.
Zastávaje se šlechty, o „proletariátu“ mluví Palacký docela ve smyslu tehdejších zastánců buržoasie. Mas.
V buržoasii je právě tak málo smyslu pro snahy ryze umělecké jako pro vzlet etický. Ben

Poznámky

↑ Dle záznamu v katalogu Národní Knihovny. Také autor dalších slovníků v edici Dr. Bačkovského korunových slovníčků cizích řečí.

Literatura

VEČERKA, Radoslav; HLADKÁ, Zdeňka. Nový encyklopedický slovník češtiny. [s.l.]: [s.n.], 2016. ISBN 9788074224812. Kapitola Slovníky češtiny.

Související články

Slovníky češtiny

O slovnících

[1] Dle záznamu v katalogu Národní Knihovny. Také autor dalších slovníků v edici Dr. Bačkovského korunových slovníčků cizích řečí.

[pozn. 1]