Slepákovití

Slepákovití
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	plazi (Reptilia);
Řád	šupinatí (Squamata);
Podřád	hadi (Serpentes);
Čeleď	slepákovití (Typhlopidae);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slepákovití (Typhlopidae) je čeleď přibližně 203 druhů nejedovatých drobných hadů rozdělených do 6 rodů. Slepáci jsou rozšířeni v Asii, Africe, Austrálii, Indonésii, Jižní a Střední Americe, dva druhy žijí v Severní Americe a jeden druh zasahuje i do Evropy (Typhlops vermicularis). Jsou to především podzemní živočichové.

Evoluce

Zástupci této skupiny se objevili pravděpodobně v průběhu druhohor (v období pozdně jurské až raně křídové periody, asi před 160 až 125 miliony let). Fosilie zástupců této skupiny jsou známé například z pozdní křídy Brazílie (druh Boipeba tayasuensis).^[1]

Popis

Jedná se o drobné plazy, kteří jsou blízce příbuzní s čeledí Leptotyphlopidae a Anomalepidae. Společně patří do nadčeledi Scolecophidia. Slepáci se od slepanů Leptotyphlopidae liší tím, že na rozdíl od nich mají zuby pouze v horní čelisti (zatímco slepani jen v dolní). Mají jen levou plíci, která je však značně protažená dopředu a obepíná jejich dýchací trubici kolem dokola. Oči mají značně zakrnělé a rozeznávají pouze světlo a tmu. Lebeční kosti jsou pevně srostlé, v oblasti pánve je charakteristický srůst několika obratlů. Pánevní pletenec zachován však není. Dorůstají obvykle pouze kolem 30 centimetrů, největší druh Typhlops schlegeli dosahuje však i jednoho metru délky. Slepáci nemají břišní šupiny, hřbetní šupiny obepínají celé tělo. Na konci ocasu mají malý trn, který slouží k posouvání v chodbičkách, které si hloubí v podzemí. Stejně tak i šupiny na hlavě jsou uzpůsobeny tak, aby se slepákům dobře rylo. Pověra praví, že slepáci trnem dokáží probodnout kůži a že obsahuje jed. Domorodci se slepáků proto bojí. Je to však nesmysl. Přesto je trn používán hady při obraně.

Potrava a způsob života

Slepáci jsou hadi, kteří zřídka navštěvují zemský povrch. Žerou termity, mravence, jejich larvy, ale i další druhy hmyzu. Vzhledem k primitivní lebce nejsou schopni pozřít větší kořist. Kladou vajíčka, kterých bývá kolem 3 až 5 kusů.

Rozdělení čeledi

Čeleď obsahuje 203 druhů rozdělených do 6 rodů:

Acutotyphlops – 5 druhů
Cyclotyphlops – 1 druh
Ramphotyphlops – 49 druhů
Rhinotyphlops – 28 druhů
Typhlops – 120 druhů
Xenotyphlops – 1 druh

Reference

↑ Thiago Schineider Fachini, Silvio Onary, Alessandro Palci, Michael S. Y. Lee, Mario Bronzati & Annie Schmaltz Hsiou (2020). Cretaceous blindsnake from Brazil fills major gap in snake evolution. iScience, 101834. doi: https://doi.org/10.1016/j.isci.2020.101834

Literatura

Aurélien Miralles, Julie Marin, Damien Markus, Anthony Herrel, S. Blair Hedges & Nicolas Vidal (2018). Molecular evidence for the paraphyly of Scolecophidia and its evolutionary implications. Journal of Evolution. doi: https://doi.org/10.1111/jeb.13373

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu slepákovití na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Thiago Schineider Fachini, Silvio Onary, Alessandro Palci, Michael S. Y. Lee, Mario Bronzati & Annie Schmaltz Hsiou (2020). Cretaceous blindsnake from Brazil fills major gap in snake evolution. iScience, 101834. doi: https://doi.org/10.1016/j.isci.2020.101834

[1]

Slepákovití

Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	plazi (Reptilia)
Řád	šupinatí (Squamata)
Podřád	hadi (Serpentes)
Čeleď	slepákovití (Typhlopidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.