Slepákovití (Typhlopidae) je čeleď přibližně 203 druhů nejedovatých drobných hadů rozdělených do 6 rodů. Slepáci jsou rozšířeni v Asii, Africe, Austrálii, Indonésii, Jižní a Střední Americe, dva druhy žijí v Severní Americe a jeden druh zasahuje i do Evropy (Typhlops vermicularis). Jsou to především podzemní živočichové.

Jak číst taxoboxSlepákovití
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádhadi (Serpentes)
Čeleďslepákovití (Typhlopidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evoluce

editovat

Zástupci této skupiny se objevili pravděpodobně v průběhu druhohor (v období pozdně jurské až raně křídové periody, asi před 160 až 125 miliony let). Fosilie zástupců této skupiny jsou známé například z pozdní křídy Brazílie (druh Boipeba tayasuensis).[1]

Jedná se o drobné plazy, kteří jsou blízce příbuzní s čeledí Leptotyphlopidae a Anomalepidae. Společně patří do nadčeledi Scolecophidia. Slepáci se od slepanů Leptotyphlopidae liší tím, že na rozdíl od nich mají zuby pouze v horní čelisti (zatímco slepani jen v dolní). Mají jen levou plíci, která je však značně protažená dopředu a obepíná jejich dýchací trubici kolem dokola. Oči mají značně zakrnělé a rozeznávají pouze světlo a tmu. Lebeční kosti jsou pevně srostlé, v oblasti pánve je charakteristický srůst několika obratlů. Pánevní pletenec zachován však není. Dorůstají obvykle pouze kolem 30 centimetrů, největší druh Typhlops schlegeli dosahuje však i jednoho metru délky. Slepáci nemají břišní šupiny, hřbetní šupiny obepínají celé tělo. Na konci ocasu mají malý trn, který slouží k posouvání v chodbičkách, které si hloubí v podzemí. Stejně tak i šupiny na hlavě jsou uzpůsobeny tak, aby se slepákům dobře rylo. Pověra praví, že slepáci trnem dokáží probodnout kůži a že obsahuje jed. Domorodci se slepáků proto bojí. Je to však nesmysl. Přesto je trn používán hady při obraně.

Potrava a způsob života

editovat

Slepáci jsou hadi, kteří zřídka navštěvují zemský povrch. Žerou termity, mravence, jejich larvy, ale i další druhy hmyzu. Vzhledem k primitivní lebce nejsou schopni pozřít větší kořist. Kladou vajíčka, kterých bývá kolem 3 až 5 kusů.

Rozdělení čeledi

editovat

Čeleď obsahuje 203 druhů rozdělených do 6 rodů:


Reference

editovat
  1. Thiago Schineider Fachini, Silvio Onary, Alessandro Palci, Michael S. Y. Lee, Mario Bronzati & Annie Schmaltz Hsiou (2020). Cretaceous blindsnake from Brazil fills major gap in snake evolution. iScience, 101834. doi: https://doi.org/10.1016/j.isci.2020.101834

Literatura

editovat
  • Aurélien Miralles, Julie Marin, Damien Markus, Anthony Herrel, S. Blair Hedges & Nicolas Vidal (2018). Molecular evidence for the paraphyly of Scolecophidia and its evolutionary implications. Journal of Evolution. doi: https://doi.org/10.1111/jeb.13373

Externí odkazy

editovat