Slézovec

rod rostlin

Slézovec (Lavatera) je rod rostlin z čeledi slézovité. Zahrnuje asi 10 druhů, rostoucích zejména ve Středomoří. Slézovce jsou přímé bylinykeře s dlanitě laločnatými jednoduchými listy a růžovými, purpurovými či žlutými květy. Často jsou chlupaté. V České republice roste slézovec durynský. Některé další druhy jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Celá řada druhů rodu Lavatera byla přeřazena do rodu Malva (sléz).

Jak číst taxoboxSlézovec
alternativní popis obrázku chybí
Slézovec tříměsíční
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádslézotvaré (Malvales)
Čeleďslézovité (Malvaceae)
Rodslézovec (Lavatera)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Slézovec durynský

Slézovce jsou jednoleté až vytrvalé byliny s přímou a na bázi často dřevnatějící lodyhou, nebo i keře. Rostliny jsou často pokryté hvězdovitými chlupy. Listy jsou střídavé, řapíkaté, dlanitě laločnaté a s dlanitou žilnatinou. Palisty jsou vytrvalé. Květy jsou jednotlivé nebo po několika v paždí listů, na vrcholu lodyhy přecházejí do hroznovitého květenství. Kalich se skládá z 5 lístků které jsou asi do poloviny srostlé. Kalíšek je tvořen 3 do poloviny srostlými lístky. Koruna je růžová či purpurová, výjimečně žlutá, někdy i bílá. Korunní lístky se k bázi klínovitě zužují. Prašníky jsou nahloučeny na vrcholu trubičky ze srostlých tyčinek. Semeník obsahuje 7 až 25 komůrek a nese čnělku s počtem ramen odpovídajícím počtu komůrek. V každé komůrce semeníku je jediné vajíčko. blizny jsou nitkovité, sbíhavé. Plody jsou poltivé, rozpadající se na 7 až 25 jednosemenných ledvinovitých dílů. Semena jsou ledvinovitá, lysá.[1][2][3]

Rozšíření

editovat

Rod slézovec zahrnuje (v současném pojetí) 10 nebo 11 druhů. Je rozšířen zejména ve Středomoří.[1][2][3] Druhy udávané ze Severní Ameriky, Austrálie či Etiopie byly vesměs přeřazeny do rodu sléz (Malva).[4][5][6] Mimo Středomoří (včetně Kanárských ostrovů) se vyskytují pouze 2 druhy. Slézovec durynský zasahuje až do Střední Asie, slézovec kašmírský je rozšířen od Tádžikistánu po Nepál a východočínskou oblast Sin-ťiang.[1][2]

V České republice je původní pouze slézovec durynský, který je rozšířen v teplejších oblastech Čech a Moravy. Přechodně zplaňuje i pěstovaný slézovec tříměsíční.[1] Z celé Evropy je uváděno 7 druhů slézovců. Největší areál rozšíření má v Evropě slézovec durynský. Ve Středomoří je též rozšířen slézovec tříměsíční a dále druhy Lavatera punctata, L. olbia, v západní polovině i L. triloba. Ve východním Středomoří se vyskytuje L. bryoniifolia. Druh L. oblongifolia je endemit oblasti Alpujarras a přilehlých hor v jihovýchodním Španělsku.[7][4][8]

Slézovec Lavatera phoenicea je endemit Kanárských ostrovů, Lavatera stenopetala je alžírský endemit.[5]

Taxonomie

editovat

Rod Lavatera je blízce příbuzný s rodem Malva, sléz. V minulosti byly oba rody rozlišovány zejména na základě srůstu lístků kalíšku. Fylogenetické studie ukázaly, že tento znak není opěrným bodem a že část druhů takto řazených do rodu Lavatera ve skutečnosti náleží do rodu Malva. V současnosti jsou oba rody morfologicky vymezeny na základě znaků na plodech.[6][5] Do rodu Malva tak byly přeřazeny některé jihoevropské druhy podobně jako většina zástupců rostoucích mimo Středomoří a počet druhů rodu se z původních asi 25 snížil na 10.[4][9][5]

Zástupci

editovat

Význam

editovat

Slézovec tříměsíční je pěstován v různých kultivarech jako okrasná letnička. Ze stonků slézovce durynského lze získávat vlákna vhodná k výrobě provazů.[1] Jako okrasná rostlina je pěstován i slézovec kašmírský.[2]

Přehled druhů

editovat

(podle současné taxonomie)[5]

Reference

editovat
  1. a b c d e SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4. 
  2. a b c d TANG, Ya; GILBERT, Michael G.; DORR, Laurence J. Flora of China: Lavatera [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Florabase - The Western Australian Flora [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. (anglicky) 
  5. a b c d e HINSLEY, Stewart R. Malvaceae info: The Malva Alliance [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b TANG, Ya; GILBERT, Michael G.; DORR, Laurence J. Flora of China: Malva [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Lavatera oblongifolia (Alpujarras mallow, malva de las Alpujarras) [online]. Natural History Museum [cit. 2015-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. DAVIS, Christopher J.S. Malva aethiopica, a new name for Lavatera abyssinica (Malvaceae): an endemic species of the Ethiopian Highlands. Phytotaxa. 2010, čís. 13, s. 56–58. Dostupné online. ISSN 1179-3163. 

Externí odkazy

editovat