Slávka jedlá

jedlý mořský mlž z čeledi slávkovitých

Slávka jedlá (Mytilus edulis) je středně kosmopolitní velký jedlý mořský mlž z čeledi slávkovitých.

Jak číst taxoboxSlávka jedlá
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenměkkýši (Mollusca)
Třídamlži (Bivalvia)
ŘádMytiloida
Čeleďslávkovití (Mytilidae)
Rodslávka (Mytilus)
Binomické jméno
Mytilus edulis
Linnaeus, 1758
Poddruhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozšíření

editovat

Slávky jedlé se nacházejí na severoatlantickém pobřeží Severní Ameriky, Evropy[1] a v dalších mírných i polárních vodách po celém světě.

Stanoviště

editovat

Žijí v příbřežních oblastech na skalách a dalších pevných podkladech přichyceny byssovými vlákny,[1] která jsou vylučována byssovými žlázami umístěnými ve spodní části slávek.

Mušle je hladká s jemnými soustřednými rýhami v linii růstu. Lasturu mají slávky světle hnědou, modravou nebo černou. Může být dlouhá až 12 cm.[1]

Použití

editovat
 
Uvařené slávky připravené ke konzumaci.

Po celém světě jsou běžně sbírány na jídlo z přírodních i z uměle vytvořených lokalit. Slávky jsou základem pro mnohá jídla z mořských plodů ve španělské, portugalské, francouzské, holandské, belgické a italské kuchyni. Jejich chuť je zvláštně kořenitá. Obsahují málo kalorií[2], minerální soli, železo, vitamíny A, B, C, D a bílkoviny.[3] Podávají se bez i s lasturou.[2] V Evropě se jich ročně spotřebuje přibližně 100 tisíc tun.[4]

Predátoři

editovat

Slávky jedlé jsou kořistí hvězdic jako hvězdice růžová (Asterias rubens, Linnaeus, 1758). Malé slávky jsou také požírány plži nachovec obecný (Nucella lapillus, (Linnaeus, 1758)).

Poddruhy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Blue mussel na anglické Wikipedii.

  1. a b c HORČIČKO, Petr; LYSONĚK, Ivo. Mlži - Slávka jedlá [online]. Gymnázium Uherské Hradiště [cit. 2008-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-02. 
  2. a b Slávka jedlá (lat. Mytilus edulis) [online]. Gastro-slovník.cz [cit. 2008-11-27]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. Slávka jedlá [online]. NordSee.cz [cit. 2008-11-27]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. jardoslav. Ustrica jedlá (Ostrea edulis) a Slávka jedlá (Mytilus edulis) [online]. Atlas.cz, 2002-03-09 [cit. 2008-11-27]. Dostupné online. 
  5. Mytilus edulis (slávka jedlá) [online]. BioLib.cz [cit. 2008-11-27]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • GILBERTSON, Lance. Zoology Laboratory Manual. 4. vyd. [s.l.]: The McGraw-Hill Companies, Inc., 1999. S. 11.1-11.4. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat