Simon Wiesenthal
Simon Wiesenthal, KBE (31. prosince 1908 Bučač – 20. září 2005 Vídeň) byl židovský aktivista v Rakousku, který zasvětil velkou část života vyhledávání uprchlých nacistických válečných zločinců a pachatelů holocaustu. Proto byl často označován za lovce nacistů,[2] i když toto označení sám odmítal. Za svůj židovský původ byl za druhé světové války nacisty pronásledován a přežil pobyt v několika německých koncentračních táborech.
| Simon Wiesenthal | |
|---|---|
.jpg) Simon Wiesenthal (1982) | |
| Narození | 31. prosince 1908 Bučač,  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 20. září 2005 (ve věku 96 let) Vídeň,  Rakousko |
| Místo pohřbení | Old Cemetery of Herzliya |
| Povolání | Lovec nacistů, autor autobiografie, architekt, advokát, publicista, hudebník, spisovatel a novinář |
| Ocenění | čestný doktor Vídeňské univerzity (1990) Otto-Hahn-Friedensmedaille (1991) Erasmova cena (1992) Čestný kříž Za vědu a umění I. třídy (1993) Doctor honoris causa Jagellonské univerzity v Krakově (1994) … více na Wikidatech |
| Politická strana | Rakouská lidová strana |
| Nábož. vyznání | judaismus |
| Choť | Cyla Wiesenthal[1] |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Životopis
editovatSimon Wiesenthal se narodil v roce 1908 v městě Bučač nedaleko Lvova v oblasti, která tehdy patřila do rakouské Haliče, v meziválečných letech k Polsku, po válce Sovětskému svazu a nyní náleží Ukrajině. V roce 1932 vystudoval architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze. Ve Lvově pracoval jako architekt až do druhé světové války, kdy východní část Polska napadl Sovětský svaz.
Jako výsledek Ribbentropova–Molotovova paktu byl Lvov a zbytek západní Ukrajiny 17. září 1939 anektován SSSR a sovětské orgány začaly zatýkat, popravovat a deportovat inteligenci do vnitrozemí SSSR (zejména na Sibiř a do Kazachstánu). Wiesenthalův otčím byl sovětskou tajnou policií NKVD zatčen a pravděpodobně zemřel ve vězení, bratr byl zastřelen. Simon Wiesenthal musel skončit s architekturou a pracoval jako mechanik. Před deportací na Sibiř se spolu s manželkou zachránil tím, že podplatil komisaře NKVD.[zdroj?]
Po převzetí kontroly nad Haličí Němci v červnu 1941 byl Wiesenthal načas internován v koncentračním táboře Janowska, blízko Lvova, odkud byl přesunut o několik měsíců později do tábora zabývajícího se opravářskými pracemi na Ostbahn (OAW) ve Lvově. Zde pracoval jako technik. Podařilo se mu utéct v roce 1943, těsně před tím, než nacisté začali s masovým vyhlazováním.
V červnu 1944 byl opět zatčen a převezen do tábora. Dne 13. června 1944 se pokusil spáchat sebevraždu podřezáním žil.[3] Přežil spolu s malou skupinkou spoluvězňů, protože posádka tábora věděla, že když nebudou mít vůbec žádné vězně, budou muset jít bojovat na frontu.
Osvobození se dočkal dne 5. května 1945 v rakouském koncentračním táboře Mauthausen. Po válce se nevrátil k architektuře, ale začal shromažďovat svědectví a důkazy o nacistických zločinech během války. Pracoval pro OSS (předchůdce CIA), kontrarozvědku americké armády (CIC) a působil i jako předseda židovského ústředního výboru v americké okupační zóně Rakouska. Jím shromážděné důkazy byly použity v americké zóně při soudních jednáních.
V roce 1947 založil v Linci v Rakousku Židovské dokumentační středisko. Mezi své úspěchy řadí i podíl na vypátrání Adolfa Eichmanna v Argentině v květnu roku 1960. Bývalý šéf Mosadu Isser Harel však jeho podíl odmítá a informace, které Wiesenthal poskytoval, označil, stejně jako jeho informace v pátrání po Mengelem, za bezcenné až zavádějící a negativní hodnoty.[zdroj?]
Dostal titul rytíře, komandéra.[4][5] Je autorem pozoruhodných pamětí, které vyšly i česky. V nich uvádí, že svůj soukromý archiv v návalu depresí dvakrát zničil a vždy znovu vybudoval.
Památka
editovatV červnu 2010 byla na jeho počest vydána v Izraeli poštovní známka o nominální hodnotě 5 šekelů.[6]
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- MRVA, Jiří. Operace Verdikt - vzpomínky na žurnalistické decennium. 1. vyd. Wien: Verlag C.K. Doppler, 2010. 308 s.
Reference
editovat- ↑ Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2024-09-05].
- ↑ Den, kdy byl vyzrazen úkryt Anny Frankové (4. srpen 1944)
- ↑ Cyla Wiesenthal. The Telegraph [online]. 2003-11-13. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ "Obituaries - Simon Wiesenthal" The Times 21 September, 2005
- ↑ Schachter, Jonathan: "Isser Harel Takes On Nazi-Hunter. Wiesenthal 'Had No Role' In Eichmann Kidnapping." The Jerusalem Post 7 May 1991
- ↑ Simon Wiesenthal – Israel Austria joint Issue [online]. Israel Philatelic Federation [cit. 2013-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-11. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Simon Wiesenthal na Wikimedia Commons 
Osoba Simon Wiesenthal ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Simon Wiesenthal
- iDnes: Lovec nacistů Simon Wiesenthal zemřel
- Centrum Simona Wiesenthala
- Simon Wiesenthal (31. 12. 1908 - 20. 9. 2005) (Nekrolog.cz)
- Článek v Reflexu Archivováno 20. 12. 2008 na Wayback Machine.
- Český rozhlas - Simon Wiesenthal
- Wiener Wiesenthal Institut für Holocaust-Studien (VWI)[nedostupný zdroj]
