Seznam opatů premonstrátského kláštera v Želivě

Seznam opatů premonstrátského kláštera v Želivě uvádí posloupnost premonstrátů, kteří od založení Želivského kláštera v roce 1139 vykonávali funkci opata.

Do vymření kláštera roku 1567

• 1149–1184 bl. Gottschalk
• 1184–1189/1193 Otto
• ?–1200 Haštal (Castulus)
• cca 1210 Marsilius I.
• 1219–1221 Vilém
• 1233–1236 Heřman
• 1243 Ambrož
• 1257–1262/1272 Marsilius II.
• 1276–1293 Jakub
• 1303–1311 Thilman I.
• 1323 Dětřich
• 1330–1346 Stibor I.
• 1348 Thilman II.
• 1352 Bertold
• 1354–1358 Bernard
• 1359/1360–1371 Bohuslav
• 1372–1400 Jindřich
• 1400–1405 Stibor II.
• 1406–1419/1422 Petr Kopanina
• 1422–1430/1432 Drslav I.
• 1432/1434–1437 Stibor III.
• 1437–1443 Drslav II.
• 1443–1447 Marek
• 1447–1452 Jan I.
• 1452–1456 Petr II.
• 1456–1467 Jan II.
• 1467–1468 Martin I.
• 1468–1489 Václav
• 1490–1500 Petr III.
• 1502–1518 Wolfgang
• 1518–1530 Bartoloměj
• 1530–1547 Ondřej, současně probošt v Nové Říši
• 1547–1567 Martin Stralický († 20. 9. 1567 Jihlava)

Král Jiří z Poděbrad dal roku 1468 želivský klášter do zástavy rodu Trčků, kteří jej krátce na to vojensky obsadili a kanovníky vyhnali. Řeholníkům zůstal jediný majetek: patronátní právo a příjmy jihlavského kostela sv. Jakuba. Na jihlavské faře také přebývali.

Titulární opati (1567–1643)

Smrtí opata Martina Stralického želivská kanonie zcela vymřela, rod Trčků z Lípy získal do dědičného vlastnictví želivský klášter. Titul opata želivského i s jihlavskou farou získal od císaře Maxmiliána II. zábrdovický opat Kašpar Schönauer, aby mohl opravit zábrdovický klášter. Roku 1589 Jan Lohelius dosáhl, že Želiv připadl klášteru strahovskému. Kašpar z Questenberka roku 1623 odkoupil Želiv pro Strahov a v roce 1629 tam ustanovil administrátora; klášter začal být znovu osazován a opravován. Záhy vyplatil Strahovu náklady spojené se získáním želivských statků, takže roku 1643 mohl být Želiv uznán za samostatný klášter.

• 1568–1589 Kašpar Schönauer
• 1589–1612 Jan Lohelius
• 1612–1640 Kašpar z Questenberka
  • 1629–1639 Jan Václav Althaus, ustanovený administrátor ze Strahova
• 1640–1643 Kryšpín Fuk z Hradiště
  • 1639–1643 Štěpán Magni, ustanovený administrátor ze Strahova, r. 1643 opat želivský

Obnovený klášter (po roce 1643)

Znak želivského kláštera po tzv. Leskovcově odkazu

Až do roku 1661 dosazoval želivské opaty Strahov, v roce 1661 byl zvolen první opat z řad želivských kanovníků, Siard Falco.

• 1643–1649 Štěpán Magni
• 1649–1653 Norbert Amoenus z Amelunxen, pak opat strahovský
• 1653–1660 Vít Rössler
• 1661–1677 Siard Falco
• 1678–1695 Milo Strobl
• 1695–1698 Candidus Švenda
• 1698–1702 Zikmund Bernbach
• 1703–1725 Jeroným Václav Hlina
• 1725–1752 Daniel Antonín Schindler († 9. 6. 1754)
• 1752–1774 Arnošt Morávek
• 1774–1792 Gabriel Fliegel
• 1792–1806 Zikmund Hemerka
• 1807–1830 Vojtěch Fähnrich
• 1830–1848 Ignác Jan Sekoušek († 9. 6. 1856)
• 1848–1857 Alois Růžička, převor de regimine
• 1857–1890 Norbert Sychrava
• 1890–1903 Ferdinand Jan Bursík
• 1903–1921 Salesius Josef Roubíček
• 1922–1947 Bedřich Václav Vavroušek
• 1948–1999 Bohumil Vít Tajovský
• 1999–2013 Bronislav Ignác Kramár, rezignoval ze zdravotních důvodů († 20. 6. 2020)
• 2013–2022 Jaroslav Jáchym Šimek
• 2022– Tadeáš Róbert Spišák

Literatura

• Buben Milan, Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích, II/1 řeholní kanovníci, Praha, Libri 2003, ISBN 80-7277-086-1, s. 91–100.