Wikipedie

Seznam leteckých nehod civilních strojů v Československu

seznam na projektech Wikimedia

Seznam leteckých nehod civilních strojů v Československu zahrnuje nehody českých i zahraničních letadel na území Československa.

Uvedeny jsou pouze nehody, u kterých došlo ke zranění či úmrtí, případně se jednalo o incident, při němž byl stroj značně poškozen a k újmě na zdraví nedošlo jen šťastnou náhodou.

Letecké nehody na území Československa

editovat

Legenda k tabulce

editovat
  • zkratka „C“ pod mrtvými a zraněnými znamená cestující
  • zkratka „P“ pod mrtvými a zraněnými znamená posádka – čímž se myslí piloti, stevardi nebo technici
  • místo je bráno jako přibližná lokalita
  • pokud je mezi obcemi lomítko, znamená to, že se nehoda udála mezi těmito obcemi
  • pokud je mezi obcemi čárka, druhá obec je jen pro upřesnění (větší město poblíž, okresní město atp.)
  • „?“ znamená, že informace není k dispozici, nebo nebyla dohledána
  • „-“ znamená nulu
  • pokud není informace o posádce a cestujících, jsou kolonky „C“ (cestující) a „P“ (posádka) spojeny
  • seznam není úplný, vycházeno je z velkého množství zdrojů, ale ne všechny nehody je možné ověřit z více než jednoho zdroje
Datum Místo Stroj Mrtví Zranění Na palubě celkem Foto Článek Poznámky a reference
C P C P
14. 5. 1911 Wiener Neustadt, A Libelle - 1 1   První český držitel pilotního diplomu Ing. Jan Čermák z Velkého Meziříčí byl zraněn. Příčinou havárie byla roztržená vrtule. (Popis události v knize Rudolfa Holeka – kronika prvního vojenského letce národnosti české, str. 24).[1]
23. 5. 1911 Borek (Borkheide) u Berlína, D Grade - 1 1   První česká pilotka Božena Laglerová těžce zraněna. Příčinou havárie byla ztráta rychlosti při cvičení zatáček v letecké škole Hanse Gradeho.[2]
4. 5. 1919 Ivanka pri Dunaji Caproni 450 4 - 4   Letecká nehoda generála Štefánika † Milan Rastislav Štefánik a italská posádka
(7?)17. 5. 1919 Plzeň B-5 1 1 2 † Josef Klíbr, zraněn Rudolf Polanecký Bohemia B-5[3][4]
9. 9. 1921 Praha-Kbely Aero A-8 - 1 1 zalétávací pilot Aera Rudolf Valenta zraněn při havárii prototypu, letadlo zničeno. (dle knihy Aero 1919–1999, str. 60)
30. 10. 1922 Skály (Teplice nad Metují) Potez VII (F-FRAV) 2 - 2 Nehoda na letecké lince Paříž–Praha – Varšava, pilotoval letecké eso 1. světové války † Paul d’Argueff (Pavel Argejev)

)

27. 8. 1922 Praha-Kbely Phöenix D II 1 - 1 † Rudolf Polanecký Bohemia B-5,[3][5]
1. 7. 1926 Golčův Jeníkov De Havilland DH.50 (L-BAHF) - 1 1 Při letu Brno-Praha, nouzové přistání za špatné viditelnosti a s technickou závadou, letadlo zničeno, pilot Josef Sedlář lehce zraněn[6]
3. 7. 1926 Praha-Ruzyně Caudron C-61 (F-AFBT) 7 - 7 francouzské letadlo[7]
12. 9. 1926 Jelení hřbet, Hrubý Jeseník Potez XV A2 1 1 2 rumunské letadlo i pilot[8]
?. ?. 1927 Plzeň ? - 2 2 pilot Ing. Seyček a mechanik Makrlík[9]
9. 5. 1929 Eiterhagen (20 km JV od Kasselu) Avia BH-25 (L-BABD) 1 2 - 3 Na pravidelné lince ČLS Praha-Mariánské Lázně-Kassel-Rotterdam, v 11:47 hodin, narazilo letadlo za špatného počasí do stromů tzv. Riedforstu, na kopci asi 400 m vysokém, východně Eiterhagenu.

† Ondřej Leitkep (pilot), † Rufolf Holík (mechanik), † Franz Peters (cestující)[10][11][12]

15. 8. 1929 ? B-10 2 - 2 † Max Šturm, † František Trnka (zemřel 9.9. 1929)[9][13]
7. 9. 1929 Třitim Aero AB 11-9 2 - 2
 
Informační tabule
 Krátce po vzletu z vltavotýnského letiště letadlo asi ve výšce 100 metrů provedlo ostrou zatáčku, kterou se nepodařilo vyrovnat. Letoun se zřítil do pole a zaryl se vrtulí do pole. Po dopadnu vybouchla palivová nádrž a letoun shořel. V letounu zahynuli pilot-desátník Václav Beneš a pozorovatel-svobodník Václav Černý.[14]
31. 5. 1930 Bojanov De Havilland DH.50 (L-BAHD) - 1 2 Nouzové přistání po vysazení motoru, letadlo těžce poškozeno, pilot ČSA Karel Brabenec nezraněn, mechanik Kupka utrpěl tržné zranění čela[15]
31. 5. 1930 Horní Bojanovice, Hustopeče DH-50A, L-BAHB ? ? ? letoun ČSA zničen (Křídla nad Brnem)
7. 6. 1930 Otrokovice Junkers A 50 (D-1772) 1 1 2 † neznámý, pilot Stodola
22. 8. 1930 Bedřichov u Jihlavy Ford 5-AT-C Trimotor (OK-FOR) 10 2 1 - 13 Svoji činnost stroj ČSA ukončil tragicky dne 22. srpna 1930[2], kdy havaroval v Bedřichově u Jihlavy. Zahynuli oba členové posádky ve složení pilot Josef Sedlář a mechanik Josef Trafina a 10 z 11 cestujících, přežil prof. Kraus.
19. 2. 1931 Popelín Fokker F-VIIb - 3 3 Na poli nedaleko Popelína nouzově přistálo holandské letadlo Fokker F-VIIb společnosti KLM. Letoun přepravoval poštu z Holandska do Indonésie. Byl pro mlhu donucen přistát na zasněženém poli a převrátil se. Tříčlenná posádka kapitán G.M.H. Frijns, druhý pilot P. P. Both a palubní inženýr C.A. Bruynesteyn, jen lehce zraněna. Letadlo bylo rozebráno, odvezeno a opraveno, ještě téhož roku však v Bangkoku tragicky havarovalo.[16]
6. 9. 1931 Třebíč Aero A-18. 16, OK-ACN 1 - 1
 
Pomník v Lorenzových sadech
 † Václav Peřina, letoun Moravského aeroklubu, pomník na místě[17]
24. 4. 1932 Otrokovice ? 2 - 2 † František Morkus, pilot Baťových závodů, † František Hustoles vedoucí reklamního oddělení firmy Baťa. [4]
16. 5. 1932 Klecany Messerschmitt BFW M23b, D-1849 1 - 1 † Tassila von Schaumburg, německý pilot a akrobat. Pomník na hřbitově v Klecanech, pohřben v rodinné hrobce v zámecké kapli v Hořovicích. (dle publikace Letectví a město Plzeň, 2. díl)[18]
12. 7. 1932 Otrokovice Junkers F. 13G (D-1608) 2 - 2 při katastrofě zahynuli Tomáš Baťa a pilot Jindřich Brouček[19]
14. 8. 1932 Podsedice De Havilland DH.50 (L-BAHB) 4 - - 1 5 Při leteckém dni MLL se při letu s publikem na palubě zřítilo letadlo asi 2 km od letiště. Letadlo bylo zničeno, čtyři cestující - porodní asistentka Julie Richterová, železničář Václav Hartman, obchodník Burger a sedlář Vysoký zahynuli na místě, pilot František Štrunc utrpěl vážná zranění[20][21][22]
14. 8. 1932 Jemnice Aero A-14. 23, OK-AAX 2 (3) 1 3 (4) † dva cestující, pilot Vilém Kolařík zraněn. Havárie na leteckém dnu Masarykovy letecké ligy (dle publikace „Křídla nad Brnem“)[20][22]
11. 9. 1932 Těrlicko RWD-6 (SP-AHL) 2 - 2   † František Źwirko, † Stanislaw Wigura, polští piloti letící na letecký den do ČSR[23]

autorem pomníku je akademický sochař Julius Pelikán

7. 9. 1933 Brno-Černovice Junkers F13.741, OK-ALH - - 4 havárie po startu, pilot Lipovský, mechanik Vyhlídal a čtyři cestující nezraněni. (dle publikace „Křídla nad Brnem“)
26. 6. 1934 Karlovy Vary Letov Š-32 (OK-ADB) 2 1 - 3 Let ČSA z pražských Kbel do Karlových Varů, letadlo se zřítilo z výšky přibližně 20 m asi 70 m před přistávací dráhou po té, co přišlo o směrové kormidlo a kýlovku. † pilot letadla Karel Tomíček a oba cestující - herec Max Pallenberg a továrník Skurník.[24][25]
17. 9. 1934 Hradec Králové Š-18-Komár (OK-HAB) 2 - 2 † pplk. Miloš Zelený, † plavkyně Fanuška (Fanča) Valentová, letoun královéhradeckého Aeroklubu[26]
16. 5. 1935 letiště Brno Avia BH-11. 1 OK-LES - 1 1 pilot kpt. Jan Štěpán zraněn, letoun ARČS zrušen. Let z Bratislavy a náraz do střechy hangáru, padajícími troskami byl v hangáru lehce poškozen letoun Avia F-IX.5. (Josef František)
24. 10. 1935 u dvora Věžníky, Městečko Fokker/Avia F.VIIb-3m (OK-ABT) 0 4 9 nouzové přistání po vysazení motorů (zamrzlé karburátory), pilot Karel Balík, radiotelegrafista Augustin Korotvička a jeden cestující utrpěli oděrky, druhý cestující zlomené předloktí, letoun vymazán 10. 12.[15][27]
14. 4. 1936 Plzeň-Bory Praga E-114 2 - 2 † instruktor Josef Čihák, † žák Vilém Kubík (dle publikace Letectví a město Plzeň, 2. díl)[4]
7. 5. 1936 Světlá nad Sázavou (?) Větroň EL-2-M Šedý vlk 1 - 1 † rtm. Bedřich Chovanec[28]
25. 4. 1937 Nový Jičín ? 1 - 1 † Bohumír Janisch, sportovní pilot, pracovník Baťovy prodejny v Novém Jičíně, člen MLL ve Zlíně
11. 9. 1937 Bratislava-Vajnory Fokker F.IXD (OK-AFF) - 3 5 Let ČSA z Bratislavy do Brna postihl krátce po startu požár na palubě, při návratu na letiště, během dojezdu letadla po přistání, z něj vyskákali oba cestující a II. pilot s telegrafistou, okénkem v kokpitu opustil letadlo jako poslední I. pilot - ke zraněním došlo po dopadu na letištní plochu. Posádku tvořil I. pilot Radoslav Selucký, II. pilot Jan Jeřábek a radiotelegrafista Antonín Rotbauer, cestující major Dembovský a Max Gutman[29]
11. 9. 1937 vrch Křemenáč, Rychlebské hory Junkers W 34 (D-ORUP) 1 2 3 německé letadlo s německou posádkou, † F.Weghuber[8]
24. 12. 1937 Huťská hora, Kašperské Hory Wibault 283-T12 (F-AMYD) 3 - 3 Air France[30][31][32]
23. 6. 1938 Kozákov Větroň EL-2-M Šedý vlk 1 - 1 † Karel Peroutka[33]
5.–6. 7. 1938 Olomouc-Neředín Zlin XII, OK-LOM 1 - 1 † pilot Hanáckého aeroklubu František Martínek havaroval na vojenském letišti; v zatáčce ztratil rychlost ve výšce 150m a pád již nemohl vybrat. Dle knihy Zbyňka Čeřovského Katastrofy československého vojenského letectva 1918–1990, díl 1., vydání 2017, str. 105. Fotografie nehody jsou uvedeny v časopisu Novinky MPM, číslo 88, rok 2016.
27. 5. 1943 Výčapy-Opatovce, Sk Zobor – 1, v.č.7, OK-SOG 1 - 1 † pilot rot. Ján Kello, který přežil sestřel 25. 10. 1938, havaroval s letounem firmy Mráz Nitra (pobočka firmy Beneš-Mráz Choceň – za války však už bez Pavla Beneše).[34] se stalo 25.5. 1943. Podle L+K 2006, č.9, str.49 pilot havaroval úmyslně z osobních důvodů. Pozn.: Zobor konstruktéra ing. Zdeňka Rubliče byl pokračováním vývoje Be-555 Superbibi a předchůdcem Sokola M1.
5. 3. 1946 Praha-Ruzyně Junkers Ju-52/3m (OK-ZDN) 8 2 2 3 15 (kapitán letadla Karel Balík, válečný pilot RAF)[35]
30. 4. 1946 Heinkel 72 Kadet, OK-QHA - - 2 posádka Ladislav Krejčí a Oskar Czpak nezraněna, letoun aeroklubu Brno zrušen. (dle publikace „Křídla nad Brnem“)
9. 11. 1946 Dobrovíz u Prahy Douglas DC-3/C-47A-80-DL (OK-XDG) - 2 2 ČSA – letělo 13 cestujících + 5 posádka[36]
13. 2. 1947 Dolany u Kladna Douglas DC-3/C-47A-DL (OK-XDU) - 3 - 3
 
Foto pomníčku
 ČSA – zkušební let[37] † kpt. Jan Kuhl, † Josef Hainzel, † František Papáček

[38]

7. 4. 1947 Brno-Komín Piper Cub L 4, OK-XIX 2 - 2 † Jaroslav Nykodým, † Stanislav Kubeš, letadlo aeroklubu[39]
24. 5. 1947 Žďár nad Sázavou Zlín Z-281 (OK-ZZH) 2 - 2 letadlo a zaměstnanci firmy Baťa[40]
27. 7. 1948 vrch Hůrka, Orlické Podhůří u obce Rviště Zlín 122,OK-AOB 3 - 3 Pfeiler-šéfpilot, Mílek-šéfpilot plachtařů a výkonný předseda, Ščučinský-člen aeroklubu., služebně z Prahy do Ostravy za Aeroklub OKD. Hůrka (Českotřebovská pahorkatina)[41]
20. 8. 1948 hora Ještěd C-103 5 - 5
 
Foto pomníčku
 † Václav Barborka, † Ján Padouch, † Josef Kroulík, † Vladimír Karmazín, † Antonín Husník[42][43]
27. 2. 1950 hora Vysoká hole, Hrubý Jeseník Douglas DC-3/C-47A-15-DK (OK-WDY) 2 3 3 8 ČSA – letělo 27 cestujících + 4 posádka Historie létání v Jeseníkách
30. 11. 1952 vrch Bradlo, Vřesovice u Kyjova Douglas DC-3/C-47A-75-DL (D-21) 5 - 5
 
Foto pomníčku
 Letecký dopravní pluk
14. 1. 1954 Hostivice u Prahy Douglas DC-3/C-47A-1DK (OK-WDS) 9-11 4 - 13-16 ČSA[44]
12. 12. 1954 Pezinok, Bratislava, Slovensko Douglas DC-3/C-47A-10-DK (OK-WDK) 4 - 4 ČSA – nákladní[45]
23. 12. 1954 Bratroňov, Havlíčkův Brod Lisunov LI-2 (HA-LII) - 1 1 Maďarské aerolinie Malév, letělo 14 cestujících + 5 členů posádky. Nouzové přistání, letoun byl odepsán.[46]
23. 12. 1954 Černé Voděrady, Říčany Lisunov LI-2 (HA-LIF) - 1 1 Maďarské aerolinie Malév, letělo 28 cestujících + 5 členů posádky. Nouzové přistání, letoun byl odepsán.[46]
18. 1. 1956 hora Škapova, Levočské vrchy, Poprad, Slovensko Douglas DC-3/C-47A-20-DL (OK-WDZ) 18 4 4 - 26 ČSA, letělo 22 cestujících + 4 posádka Aviation Safety, Poprad
15. 7. 1956 Valašské Meziříčí K-65 Čáp, OK-AGO - - - letoun aeroklubu Brno zrušen. (dle publikace „Křídla nad Brnem“)
8. 8. 1957 Praha-Kbely Orličan L-60 Brigadýr 1 ? ? předváděcí let VZLÚ, † Ľudovít Dobrovodský[47]
8. 11. 1957 Praha-Ruzyně Iljušin Il-14 (OK-LCE) ? ? ? ČSA
20. 1. 1960 Praha-Ruzyně Iljušin Il-12 (OK-DBG) ? ? ? ČSA
15. 5. 1960 Kroměříž L-60, OK-MTB 2 1 3
 
 † náčelník aeroklubu Karel Kotek, † Gustav Koubek, Miroslav Čížek zraněn. Letoun kroměřížského aeroklubu odstartoval se zajištěnými křidélky a havaroval ještě na letišti[48]
2. 1. 1961 Hostivice u Prahy Avia Av-14-32A/Iljušin Il-14M (OK-MCZ) 10 - 10 ČSA Aviation Safety, Hostivice
16. 4. 1961 Šubířov Z-26, OK-FID 2 - 2 † Stanislav Dudík, † Oldřich Klapec. Letoun kroměřížského aeroklubu v nízké oblačnosti narazil do kopce Lavičná[48]
25. 4. 1961 Rajnochovice L200A, OK-OFJ 5 0 5
 
 Havárie aerotaxi pod vrcholem Kelčského Javorníku při letu z Nových Zámků do Ostravy. Zahynuli Ján Višňovec 17.7.1924 (Pilot), Jozef Mikuláš 4.11.1925, Štefan Ružic 19.11.1925, Peter Bukovič 21.8.1925, Ing. Michal Molnár 27.4.1920.
10. 10. 1962 Újezd u Brna, Brno Avia Av-14-32A/Il-14M (OK-MCT) 8-11 3 27 1 39-42   ČSA – pilotovi se nepodařilo přistát se 4 roky starým strojem Avia 14-32A kvůli špatné viditelnosti na Brněnském letišti při letu OK306 vedoucí z Košic, přes Bratislavu a Brno do Prahy. Letoun odlétl z Bratislavy v 8:34, při přiblížení pilot o 3 km špatně odhadl vzdálenost od letiště a ve výšce asi 280 metrů narazil do kopce Špidláky (poblíž města Slavkov) vysokého 307 metrů, letadlo se rozlomilo a začalo hořet[49][50]
1. 3. 1964 Praha-Ruzyně Iljušin Il-18 (HA-MOF) ? ? ? společnost Malév – při přistání letoun sjel z přistávací dráhy
28. 6. 1966 vrch Osadník, Slovenský kras Morava L-200 3 - 3 náraz v mlze do pohoří, služební cesta pracovníků Tesla Pardubice do Košic, † Josef Lichtenberg, † Josef Řezáč, † Jaroslav Urválek
28. 7. 1966 Lázně Štos, JV Sk L-200 Morava ? ? ? † Václav Novák, pilot aerotaxi. (dle publikace „Křídla nad Brnem“)
13. 9. 1966 Třebovice okr.Ústí nad Orlicí L 200 Morava 4 ? - 4 ? Aerotaxi ze Dvora Králové zdroj osobní informace, pomníkyletců.cz
24. 11. 1966 vrch Sakrakopec, Rača, Bratislava Iljušin Il-18B TABSO (LZ-BEN) 82 - 82 Let TABSO LZ101 Bulharský letoun,Aviation accidents, Rača
11. 7. 1967 Strání L-200 Morava (OK-OFD) 3 - 3 ČSA pád do lesa pod Velkou Javořinou v důsledku mlhy.
11. 10. 1968 Ptice, u Kladna Avia Av-14-32A/Iljušin Il-14M (OK-MCJ) 8 3 29 - 40 ČSA – 11. října 1968 v 16:20 se zřítilo krátce po vzletu, 7 km od Ruzyňského letiště letadlo Avia 14-32A/Iljušin Il-14 (OK-MJC) letící do Košic. Na palubě bylo 40 lidí, z nichž 11 zahynulo. Leopold Šrom (pilot)[51]
5. 12. 1969 Praha-Ruzyně Boeing 707-337B (VT-DVA) ? ? ? Air India[zdroj?]
26. 1. 1972 Srbská Kamenice McDonnell Douglas DC-9-32 (YU-AHT) 23 4 - 1 28   Let JAT 367 JAT – Jugoslovenski Aerotransport, Vesna Vulović
12. 9. 1972 Karlovy Vary Avia Av-14-32A/Iljušin Il-14M (OK-MCG) - ? ? ČSA, přistání bez podvozku
19. 2. 1973 Praha-Ruzyně Tupolev 154 (CCCP-85023) 62 4 25 9 100 Let Aeroflot 141 Aeroflot, stroj dosedl před prahem dráhy[52]
29. 9. 1973 ? Iljušin Il-14 ? ? ? [zdroj?]
1. 11. 1974 Trenčín Z-726 ? ? ? [zdroj?]
8. 11. 1974 Brno-Tuřany, Praha-Ruzyně Boeing 737-200 (7T-VEG) - - - Letiště Brno-Tuřany, Letecké nehody Air Algeéie
1. 1. 1975 Vrbické pleso, Sk Mi-8, B-8223 - - - luxusní vrtulník Ministerstva vnitra pro přepravu významných pasažérů, pilot Milan Fabík úmyslně přistál na zamrzlou hladinu a opustil vrtulník. Led se prolomil a prázdný stroj klesl pod hladinu. Byl vyzdvižen a zrušen. Dle časopisu Letectví a kosmonautika, červen 2008, str. 58
16. 7. 1975 Čáry/Kúty, Slovensko Antonov AN-2 1 - 1 Polský stroj s polským pilotem byl sestřelen při pokusu o přelet do Rakouska, † Dioniz B.[53]
30. 10. 1975 Praha-Suchdol McDonnell Douglas DC-9-32 (YU-AJO) 71 4 44 1 120   Let JP 450 Nejhorší letecká nehoda na českém území, havaroval letoun Douglas DC-9 společnosti Inex Adria Aviopromet. Aviation accidents, Suchdol

[54]

28. 7. 1976 jezero Zlaté Piesky, Bratislava Iljušin Il-18B (OK-NAB) 70 6 3 - 79 Let ČSA 001 ČSA[55]
21. 9. 1976 Hruštín, Sk L-40 Meta Sokol (OK-MMO) 1 - 1 † Ing. Květoslav Topolnický z Aeroklubu Brno-Slatina. (dle publikace „Křídla nad Brnem“)
2. 1. 1977 Praha-Ruzyně Tupolev Tu-134A (OK-CFD) a Iljušin Il-18B (OK-NAA) - - - 1 64 Letadlo Tu-134 ČSA letělo z Leningradu (dnešního Petrohradu) s 48 lidmi na palubě, při finále na dráhu 31 si v mlze piloti všimli Iljušinu Il-18 ČSA na dráze (letící do Bratislavy s 15 lidmi), v posledním okamžiku stihli letoun zvednout a Iljušinu utrhnuli jen směrovku. Tupolev se zřítil několik metrů opodál, následně sjel mimo dráhu a bez křídel a podvozku jel po sněhu. Po zastavení lidé vystoupili, nikdo z letiště nejprve nic nezaregistroval a nehoda byla zatajena – nepsalo se o ní v médiích a poničené letadlo bylo použito při cvičení hasičů a následně bylo spáleno. Příčinou bylo střídání dispečerů, jeden z nich na něj přišel pozdě a nedostal informaci o letounu Il-18 na dráze. Nikdo nezemřel, bylo ohlášeno jen jedno zranění.[56]
28. 1. 1977 Trnava ? 1 - 1 † Vlastimil David
11. 2. 1977 Bratislava Avia Av-14T (OK-OCA) - - 2 3 5 ČSA[59][60], poslední smrtelná nehoda ČSA.
4. 10. 1977 Záskalí/Hodkovice nad Mohelkou Morava L-200 4 - 4   † Zdeněk Kopecký, † Zdeněk Běhounek, † Zdeněk Nosek, † Rudolf Matula[61]
10. 9. 1978 Brno-Medlánky Vírník 1 - 1 † Jaroslav Šimek[62][63]
13. 3. 1981 úpatí kopce u obce Hostim Z-37A 1 - 1 † pilot ing.Jirí Hronovský, věk 37[64]
21. 10. 1981 Praha-Ruzyně Tupolev TU-154B (HA-LCF) - 24 24 Malév
27. 8. 1982 Strachotice u Znojma AN-2R, OK-KIM - ? ? pokus dvou rodin o úlet do Rakouska zcizeným práškovacím letadlem. Pro špatný postup pilota motor po startu vysadil, letadlo zničeno. Dle časopisu Hobby historie, č. 20
21. 3. 1983 Zahradnice u Olbramovic Mil Mi-2 (OK-HIV) 1 - 1 Slov-Air[65]
17. 11. 1990 Dubenec, Dvůr Králové Tupolev TU-154M (CCCP-85664) - - 6 6 Aeroflot, nákladní let osobního letadla
?. 3. 1991 Praha-Točná Let L-13 Blaník (OK-1813) - 2 2 [zdroj?]
23. 2. 1992 Smědavská hora, Jizerské hory Cessna a Piper 4 - 4 2 francouzská letadla, viz Smědavská hora
22. 4. 1992 Habrůvka, Blansko MBB Bö-105CBS (B-5763) - 1 1 Letecká služba Federálního policejního sboru

Reference

editovat
  1. ↑ GÖBL, Luboš. Osobnosti Vysočiny. 1. díl. Pelhřimov : Vydavatelství 999, 2005. ISBN 80-86391-15-9
  2. ↑ SALZ, Hanuš: La Aviadora. Můj sen. Neobyčejný životní příběh první české pilotky, Nakladatelství Ostrov, Praha 2009
  3. ↑ a b první motorové letadlo vyrobené v České republice po roce 1918, Aeroweb.cz
  4. ↑ a b Spolek pro vojenská pietní místa, o. s. - VPM okres Plzeň-město - Plzeň
  5. ↑ RANTER, Harro. Accident Phönix D.I , Sunday 27 August 1922. asn.flightsafety.org [online]. [cit. 2024-11-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918-1939. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2009. 278 s. ISBN 978-80-86808-63-5. S. 82-83. 
  7. ↑ Aviation accidents, Ruzyně
  8. ↑ a b Historie létání v Jeseníkách
  9. ↑ a b Aeroklub Letkov. www.akletkov.cz [online]. [cit. 2019-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-13. 
  10. ↑ PLAVEC, Michal. Poslední let Ondřeje Leitkepa: Tragická havárie před osmdesáti léty. Letectví + kosmonautika = Aviation + Cosmonautics: Nezávislý populárně odborný čtrnáctideník. 2009-08-12, roč. 85, čís. 8, s. 54-57. 
  11. ↑ KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918-1939. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2009. 278 s. ISBN 978-80-86808-63-5. S. 59-61. 
  12. ↑ RANTER, Harro. Accident Avia BH-25J L-BABD, Thursday 9 May 1929. asn.flightsafety.org [online]. [cit. 2024-11-30]. Dostupné online. 
  13. ↑ Spolek pro vojenská pietní města, o. s. - VPM okres Plzeň-město - Plzeň
  14. ↑ Pomník letecké havárie u Třtimi. Třtim: [s.n.] Informační tabule. 
  15. ↑ a b KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918-1939. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2009. 278 s. ISBN 978-80-86808-63-5. S. 87-88, 126-127. 
  16. ↑ Letecké události a nehody region Telč a Vysočina
  17. ↑ Archivovaná kopie. www.horacke-noviny.com [online]. [cit. 2013-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-13. 
  18. ↑ Archivovaná kopie. www.zamek-horovice.cz [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-03. 
  19. ↑ www.zlin.estranky.cz - Tomáš Baťa; Jan Antonín Baťa - Tomáš Baťa, První poslední zprávy
  20. ↑ a b Letecké "propagační" -katastrofy: Sedm mrtvých v jediném dnu. Rudé právo: orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické. 1932-08-17, roč. 13, čís. 189, s. 3. Dostupné online. 
  21. ↑ KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918-1939. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2009. 278 s. ISBN 978-80-86808-63-5. S. 80-81. 
  22. ↑ a b Letecká badatelna. www.leteckabadatelna.cz [online]. [cit. 2024-12-01]. Dostupné online. 
  23. ↑ RegionBeskydy.cz, Těrlicko. www.regionbeskydy.cz [online]. [cit. 2009-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-02. 
  24. ↑ KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918-1939. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2009. 278 s. ISBN 978-80-86808-63-5. S. 195-198. 
  25. ↑ RANTER, Harro. Accident Letov S-32 OK-ADB, Tuesday 26 June 1934. asn.flightsafety.org [online]. [cit. 2024-11-30]. Dostupné online. 
  26. ↑ Tragédie se netýkaly jen letců, Hradecký deník
  27. ↑ VÁCLAVÍK, Josef. Dopravní Fokkery v československých službách. 3. díl. Letectví + kosmonautika : Aviation + Cosmonautics: Nezávislý populárně odborný čtrnáctideník. 2002-06-20, roč. 78, čís. 13, s. 892 a 894. 
  28. ↑ EL-2-M Šedý vlk, Aeroweb.cz
  29. ↑ KELLER, Ladislav. Nehody dopravních letadel v Československu. Díl 1. 1918-1939. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2009. 278 s. ISBN 978-80-86808-63-5. S. 129-139. 
  30. ↑ Huťská hora
  31. ↑ Aviation accidents, Kašperské hory
  32. ↑ Kvilda a okolí - Letecká nehoda v r. 1937 na Zhůří u Kvildy, Šumava.net
  33. ↑ Poprvé na Ruzyni, Aeroweb.cz
  34. ↑ [1] Podle [2] Archivováno 16. 12. 2013 na Wayback Machine.
  35. ↑ Aviation Safety, Ruzyně
  36. ↑ Aviation Safety, Dobrovíz
  37. ↑ Aviation Safety, Dolany
  38. ↑ Pomníky letců - Dolany Douglas DC 3/C-47A_DL
  39. ↑ Letecká havárie v katastru Brna-Komína
  40. ↑ Zlín 281 květen 1947, Vzpomínky.net. www.vzpominky.net [online]. [cit. 2009-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-10-09. 
  41. ↑ ..::Orlické Podhůří::.. Oficiální webová stránka obce
  42. ↑ Letecký konstruktér Antonín Husník, Fronta.cz
  43. ↑ Mohyla letců na Ještědu - Lužické hory a Liberecko - Historické zajímavosti - Památná místa a zajímavosti, InfoČesko
  44. ↑ Aviation Safety, Hostivice
  45. ↑ Aviation Safety, Pezinok Švící - letecké nehody[nedostupný zdroj]
  46. ↑ a b Dva "nouzáky" během hodiny. Kuriózní letecká nehoda skončila šťastně. iDNES.cz [online]. 2013-02-18 [cit. 2016-07-26]. Dostupné online. 
  47. ↑ Zdroj: pdf, strany 21 a 31. www.vzlu.cz [online]. [cit. 2009-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-13. 
  48. ↑ a b Archivovaná kopie. www.lkkm.cz [online]. [cit. 2016-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-14. 
  49. ↑ Dlouho jsem nejedl maso, říká pamětník pádu letadla u Brna, iDNES.cz
  50. ↑ Aviation Safety, Tuřany
  51. ↑ Ptice, Aviation Safety
  52. ↑ CCCP-85023 Praha, Aviation Safety
  53. ↑ Polsko našlo důkaz, že Jaruzelski dal sestřelit letadlo nad Československem, iDNES.cz
  54. ↑ Pomníky letců DC-9-YU-AJO
  55. ↑ IL-18 OK-NAB, Planes.wz.cz
  56. ↑ RANTER, Harro. ASN Aircraft accident Tupolev 134A OK-CFD Praha-Ruzyne Airport (PRG). aviation-safety.net [online]. [cit. 2016-12-21]. Dostupné online. 
  57. ↑ Praha, Aviation Safety
  58. ↑ Dokument ČT (7 minut)
  59. ↑ Aviation Safety, Letiště Bratislava
  60. ↑ Aviation accidents, Letiště Bratislava
  61. ↑ Letecký pomníček u Hodkovic nad Mohelkou - Lužické hory a Liberecko - Historické zajímavosti - Památná místa a zajímavosti - Hodkovice nad Mohelkou, InfoČesko
  62. ↑ Černá kronika - 1978, Vrtulník.cz
  63. ↑ Piloti z Medlánek, Povídání o Medlánkách. forum.medlanky.info [online]. [cit. 2009-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-02. 
  64. ↑ [3]
  65. ↑ Černá kronika - 1983, Vrtulník.cz

Související články

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_leteckých_nehod_civilních_strojů_v_Československu&oldid=24439897“