Sergej Vladislav Petras

Sergej Vladislav Petras (7. listopadu 1921 Moravská Ostrava – 27. července 1997) byl československý generál, příslušník 1. československého armádního sboru.

genmjr. Sergej Vladislav Petras
Narození	8. listopadu 1921 Moravská Ostrava Československo Československo
Úmrtí	27. července 1997 (ve věku 75 let) Praha nebo Mariánské Lázně
Povolání	voják
Zaměstnavatel	Československá armáda
Choť	Alexandra Ivanovna Kazková
Děti	Vladislav a Nina
Rodiče	Vladislav Petras, Marie Kuzněcová
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Před druhou světovou válkou

Sergej Vladislav Petras se narodil 7. listopadu 1921 v Moravské Ostravě v rodině úředníka a bývalého legionáře Vladislava Petrase a středoškolské pedagožky Marie, rozené Kuzněcové. V srpnu 1931 odjel s otcem do Sovětského svazu, kde dostudoval střední školu a začal pracovat jako grafik. Absolvoval též redaktorský kurz. Získal sovětské občanství a žil v Moskvě. V roce 1938 se oženil s Alexandrou Ivanovnou Kazkovou, manželům se v roce 1939 narodil syn Vladislav.

Druhá světová válka

Po napední Sovětského svazu nacistickým Německem v červnu 1941 byl Sergej Vladislav Petras povolán do Rudé armády a od července 1941 se účastnil obrany Moskvy. Dne 13. února 1943 se přihlásil do nově vznikající československé jednotky v Buzuluku. Zúčastnil se bitvy u Sokolova, poté v Novochopjorsku absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v záloze, následně se stal velitelem čety samopalníků při tankovém praporu. Zúčastnil se bitvy o Kyjev, Bílou Cerekev, od dubna 1944 již velel samopalnické rotě a v této pozici prošel Karpatsko-dukelskou operací, během které byl dvakrát lehce raněn. Zúčastnil se osvobozování Slovenska a u Bolatic byl během Ostravské operace těžce raněn. Dosáhl hodnosti nadporučíka.

Po druhé světové válce

Mezi červnem a zářím 1945 se Sergej Vladislav Petras účastnil zajišťování hranic na Těšínsku, kde došlo ke sporům s Polskem. Následně byl dlouhodobě hospitalizován s následky zranění utrpěných v závěru války. K 1. únoru 1948 byl ze zdravotních důvodů přeložen do výslužby a začal pracovat jako trafikant v Jablonci nad Nisou. V roce 1951 se mu narodila dcera Nina. V roce 1958 se navrátil do činné služby a stal se zástupcem československého vojenského přidělence v Bulharsku. V dubnu 1970 přešel na post vědeckého pracovníka Vojenského historického ústavu v Praze. K 7. prosinci 1976 odešel do zálohy. Byl činný v Československém svazu bojovníku za svobodu a v dalších spolcích, pořádal přednášky. V roce 1990 byl povýšen na generálmajora ve výslužbě. Zemřel 27. července 1997.

Publikační činnost

Sergej Vladislav Petras je autorem knihy Československé tankové vojsko v SSSR vydané v roce 1978 v nakladatelství Naše vojsko a spoluautorem díla Tanky míří k Ostravě vydaného v roce 1979.

Vyznamenání

• 1943 Leninův řád
• 1943 Řád Bohdana Chmelnického III. třídy
• 5x 1944 a 2x 1945 Československý válečný kříž 1939
• 1944 Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
• 1944 Pamětní medaile československé armády v zahraničí
• 1945 Řád Alexandra Něvského (Sovětský svaz)
• 1945 Medaile Za obranu Moskvy
• 1945 Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–1945
• 1946 Řád partyzánské hvězdy III. třídy
• 1947 Československá medaile za zásluhy I. stupně
• Medaile za odvahu
• Sokolovská pamětní medaile
• Řád Vítězného února
• Řád rudé zástavy

Odkazy

Literatura

• Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 226. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergej Petras na Wikimedia Commons
• Petras, Sergej Vladislav na stránkách Válka.cz

Autoritní data	AbARTP: 164078 Biblio: 2c48984c-c1f0-4bcd-ba51-72c6ed604370 NKC: jk01092798 GND: 116221287X ISNI: 0000 0003 7782 9573 VIAF: 255720331

Portály: Česko | Historie | Lidé | Druhá světová válka