Sergej Adamovič Kovaljov
Sergej Adamovič Kovaljov (Сергей Адамович Ковалёв; 2. března 1930, Seredyna-Buda, Sumská oblast, Ukrajina – 9. srpna 2021)[1] byl ruský vědec, politik, aktivista v oblasti lidských práv, bývalý disident a politických vězeň v době Sovětského svazu.
| Sergej Adamovič Kovaljov | |
|---|---|
.jpg) Sergej Adamovič Kovaljov (6. června 2015) | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Jabloko (od 2006) Demokratická volba Ruska |
| Narození | 2. března 1930 Seredyna-Buda |
| Úmrtí | 9. srpna 2021 (ve věku 91 let) Moskva |
| Místo pohřbení | Donský hřbitov |
| Alma mater | MSU Faculty of Biology |
| Profese | politik, lidskoprávní aktivista a biofyzik |
| Ocenění | cena Homo Homini (1994) Cena Theodora Haeckera (1995) Internationaler Nürnberger Menschenrechtspreis (1995) honorary doctor of the University of Essex (1996) Heinz R. Pagels Human Rights of Scientists Award (1996) … více na Wikidatech |
| Commons | Sergey Adamovich Kovalyov |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vystudoval Moskevskou státní univerzitu a pracoval jako biofyzik v Institutu teoretické a experimentální biofyziky Ruské akademie věd.
V roce 1968 uvítal proces reforem v Československu a v roce 1969 pomáhal zakládat Iniciativní skupinu pro ochranu lidských práv v SSSR (Инициати́вная гру́ппа по защи́те прав челове́ка в СССР). Přispíval do samizdatového časopisu Kronika současných událostí.[2]
V roce 1970 byl propuštěn z laboratoře, v roce 1974 zatčen a za své příspěvky do Kroniky odsouzen za protisovětskou agitaci a propagandu k 7 rokům vězení a ke třem letům vyhnanství na Sibiři.[3][2]
V roce 1990 byl zvolen poslancem a v letech 1990 až 1994 vedl ruskou delegaci v Komisi OSN pro lidská práva v Ženevě.[4] Působil také v hnutí Memorial.[2] Poslancem byl až do roku 2003, v letech 1994 až 2001 byl členem strany Demokratická volba Ruska, kterou také spoluzaložil. Vedl parlamentní komisi, která měla vyšetřovat Bombové útoky na obytné domy v Rusku v roce 1999. Kritizoval autoritářské tendence prezidentů Borise Jelcina i Vladimíra Putina.[4] V parlamentních volbách v roce 2003 kandidoval za stranu Jabloko, do parlamentu se však nedostal, když strana získala jen 4 mandáty. V roce 2006 se stal členem této strany a byl na druhém místě její kandidátky ve volbách v roce 2007, kdy se však strana do parlamentu vůbec nedostala.
V roce 2008 kritizoval ruskou invazi do Gruzie,[5] v roce 2010 podepsal manifest protiputinovské opozice Putin musí odejít. Kritizoval také anexi Krymu a ruskou podporu separatistické Doněcké a Luhanské republiky.[5]
V roce 1994 se stal první nositelem ceny Homo Homini udělované Člověkem v tísni. V roce 2003 byl vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy.[6] V roce 2009 mu byla společně s dalšími představiteli hnutí Memorial udělena Sacharovova cena za svobodu myšlení.[7]
Reference
editovat- ↑ Zemřel sovětský disident Kovaljov, kritický i k ruské vládě po rozpadu SSSR. České noviny [online]. ČTK, 2021-08-09 [cit. 2021-08-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c Zemřel Sergej Kovaljov. memorial.cz [online]. [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel sovětský disident Sergej Kovaljov. Několik let strávil v sibiřském gulagu, poté se stal poslancem. iROZHLAS [online]. [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Zemřel velký kritik Jelcina i Putina. Disidentu Kovaljovovi bylo 91 let. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ a b COALSON, Robert. Sergei Kovalyov, Heir To Sakharov Who Always Put Principles First, Dies At 91. Radio Free Europe/Radio Liberty. 2023-03-03. Dostupné online [cit. 2023-03-28]. (anglicky)
- ↑ Seznam vyznamenaných
- ↑ Letošním laureátem Sacharovovy ceny je Memorial
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergej Adamovič Kovaljov na Wikimedia Commons - Rozhovor se Sergejem Kovaljovem, Český rozhlas, 10. února 2005
