Sedoheptulóza

Sedoheptulóza
	Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název	(3S,4R,5R,6R)-1,3,4,5,6,7-hexahydroxyheptan-2-on
Sumární vzorec	C7H14O7
Identifikace
Registrační číslo CAS	3019-74-7
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	221-166-2
PubChem	5459879
ChEBI	16802
SMILES	C(C(C(C(C(C(=O)CO)O)O)O)O)O
InChI	InChI=1S/C7H14O7/c8-1-3(10)5(12)7(14)6(13)4(11)2-9/h3,5-10,12-14H,1-2H2/t3-,5-,6-,7-/m1/s1
Vlastnosti
Molární hmotnost	210,18 g/mol
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sedoheptulóza, také nazývaná pseudoheptulóza nebo D-altro-heptulóza je monosacharid se sedmi atomy uhlíku (patří tedy mezi heptózy) a ketonovou funkční skupinou (jde tak o ketózu); jedná se o jednu z mála přírodních heptóz; nachází se ovoci a zelenině jako jsou mrkev, pór, fíky, mango a avokádo.^[1]^[2]

Jedná se o meziprodukt dýchacího řetězce a fotosyntézy, navíc se tato látka vyskytuje v neoxidační větvi pentózofosfátového cyklu.^[3]^[4]

7-O-galloyl-D-sedoheptulóza, derivát sedoheptulózy získaný z dřínů, může in vivo omezovat působení prozánětlivých látek jako jsou interleukin-6 (IL-6) a C-reaktivní protein a tak mírnit záněty;^[5] samotná sedoheptulóza takové účinky nemá.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sedoheptulose na anglické Wikipedii.

↑ James N. Ogata; Yoshihiko Kawano; Arthur Bevenue; Louis J. Casarett. Ketoheptose content of some tropical fruits. Journal of Agricultural and Food Chemistry. 1972, s. 113–115. DOI 10.1021/jf60179a011.
↑ Takuo Okuda; Kazuko Mori. Distribution of manno-heptulose and sedoheptulose in plants. Phytochemistry. 1974, s. 961–964. DOI 10.1016/S0031-9422(00)91430-4.
↑ B. L. Horecker; P. Z. Smyrniotis. Transaldolase: The Formation of Fructose-6-Phosphate from Sedoheptulose-7-Phosphate. Journal of the American Chemical Society. 1953, s. 2021. DOI 10.1021/ja01104a532.
↑ Krushna Patra; Nissim Hay. The pentose phosphate pathway and cancer. Trends in Biochemical Sciences. 2014, s. 347. DOI 10.1016/j.tibs.2014.06.005. PMID 25037503.
↑ Chan Hum Park; Takashi Tanaka; Takako Yokozawa. Evaluation of 7-O-galloyl-d-sedoheptulose, isolated from Corni Fructus, in the adipose tissue of type 2 diabetic db/db mice. Fitoterapia. 2013, s. 131–142. ISSN 0367-326X. DOI 10.1016/j.fitote.2013.03.026. PMID 23567861.

Související články

Sedoheptulóza-7-fosfát

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedoheptulóza na Wikimedia Commons

[1] James N. Ogata; Yoshihiko Kawano; Arthur Bevenue; Louis J. Casarett. Ketoheptose content of some tropical fruits. Journal of Agricultural and Food Chemistry. 1972, s. 113–115. DOI 10.1021/jf60179a011.

[2] Takuo Okuda; Kazuko Mori. Distribution of manno-heptulose and sedoheptulose in plants. Phytochemistry. 1974, s. 961–964. DOI 10.1016/S0031-9422(00)91430-4.

[3] B. L. Horecker; P. Z. Smyrniotis. Transaldolase: The Formation of Fructose-6-Phosphate from Sedoheptulose-7-Phosphate. Journal of the American Chemical Society. 1953, s. 2021. DOI 10.1021/ja01104a532.

[4] Krushna Patra; Nissim Hay. The pentose phosphate pathway and cancer. Trends in Biochemical Sciences. 2014, s. 347. DOI 10.1016/j.tibs.2014.06.005. PMID 25037503.

[5] Chan Hum Park; Takashi Tanaka; Takako Yokozawa. Evaluation of 7-O-galloyl-d-sedoheptulose, isolated from Corni Fructus, in the adipose tissue of type 2 diabetic db/db mice. Fitoterapia. 2013, s. 131–142. ISSN 0367-326X. DOI 10.1016/j.fitote.2013.03.026. PMID 23567861.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]