Schottenova–Baumannova metoda
Schottenova–Baumannova metoda, známá také jako Schottenova–Baumannova reakce, je organická reakce používaná k přípravě amidů z aminů a chloridy karboxylových kyselin.
Stejným názvem se označují i přípravy esterů z acylchloridů. Tyto reakce byly poprvé popsány v roce 1883 německými chemiky Carlem Schottenem a Eugenem Baumannem.[1]
Označení „Schottenovy–Baumannovy reakční podmínky“ často odkazuje na použití dvoufázového systému rozpouštědel, který se skládá z vody a organického rozpouštědla. Báze ve vodné fázi neutralizuje kyselinu vznikající při reakci, zatímco výchozí látky a produkt zůstávají v organické fázi, často v dichlormethanu nebo diethyletheru.
Využití
editovatSchottenova–Baumannova reakce nebo reakční podmínky se v organické syntéze využívají velmi často.[2][3][4]
Příklady:
- syntéza nonivamidu, syntetického kapsaicinu
- syntéza benzamidu z benzoylchloridu a fenylethylaminu
- syntéza flutamidu, nesteroidního antiandrogenu
- acylace benzylaminu pomocí acetylchloridu nebo acetanhydridu
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Schotten–Baumann reaction na anglické Wikipedii.
- ↑ Chemistry Schotten Baumann Reaction. SATHEE [online]. [cit. 2024-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ N,N-DIMETHYLCYCLOHEXYLMETHYLAMINE. Organic Syntheses. 1959, roč. 39, s. 19. Dostupné online [cit. 2024-11-12]. DOI 10.15227/orgsyn.039.0019.
- ↑ 7-METHOXYPHTHALIDE. Organic Syntheses. 1995, roč. 72, s. 163. Dostupné online [cit. 2024-11-12]. DOI 10.15227/orgsyn.072.0163.
- ↑ FISCHER, Emil. Synthese von Polypeptiden. Berichte der deutschen chemischen Gesellschaft. 1903-07, roč. 36, čís. 3, s. 2982–2992. Dostupné online [cit. 2024-11-12]. ISSN 0365-9496. DOI 10.1002/cber.19030360356. (anglicky)