Saská východní marka

příhraniční stát Svaté říše římské
Tento článek je o Východní marce na území dnešního Německa. O stejnojmenné marce v Rakousku pojednává článek Rakouské markrabství.

Saská východní marka (německy Sächsische Ostmark) byl pohraniční stát Svaté říše římské v 10.12. století. Vznikla na území rozsáhlé Gerovy marky (latinsky Marca Geronis) v rámci jejího přeorganizování, resp. na několik menších marek v jedné. Někteří historici považují starší Marku Geronis a Východní marku za jeden a tentýž státní útvar. Saská východní marka se ve 12. století vyvinula v Lužické markrabství.

Saská východní marka
Sächsische Ostmark (de)
Marcha Orientalis (la)
 Gerova marka 9651128 Lužické markrabství 
Míšeňské markrabství 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Saská východní marka (oranžová)
Merseburg (rezidence markraběte)
Obyvatelstvo
Státní útvar
Říše římskáŘíše římská Říše římská
Vznik
965 – přeorganizování Gerovy marky
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Gerova marka Gerova marka
Následující
Lužické markrabství Lužické markrabství
Míšeňské markrabství Míšeňské markrabství

Název Východní marka (německy Ostmark) pochází z latinského Marchia Orientalis, které se rovněž užívalo pro marku Bavorského vévodství pojmenovanou jako Ostarrîchi, později známou jako Rakousko (Österreich). Účelem obou východních marek byla obrana před Slovany či (v případě bavorské) Maďary, případně pro výboje proti nim.

Geografie

editovat

Saskou východní marku tvořilo několik menších:

Historie

editovat

V roce 965 zemřel markrabě Gero, vládce marky nesoucí jeho jméno, přičemž nezanechal po sobě žádného dědice. Země byla rozdělena do několika částí a markraběcí titul byl císařem Otou I. udělen Gerovýmu příbuznému, saskému hraběti Odovi (Hodovi). Během polsko-německé války v letech 10021018 ztratil Odův nástupce Gero II. východní část marky, kterou si vybojoval polský kníže Boleslav Chrabrý. Jeho syn Měšek II. Lambert byl nucen v roce 1031 vrátit dobyté území zpět císaři Konrádovi II. V roce 1046 marku zdědil Dedo I. ze saského rodu Wettinů. Jeho synovi a nástupci Jindřichovi I. byl navíc v roce 1089 císařem Jindřichem IV. udělena Míšeňská marka. V průběhu let se Východní marka vyvinula v Lužické markrabství. Obě marky zůstaly nadále v držení dynastie Wettinů a jejich území se v pozdním středověku staly neodmyslitelným jádrem Saského kurfiřtství.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saxon Eastern March na anglické Wikipedii.


Externí odkazy

editovat