Samuel Hood (1762–1814)

Sir Samuel Hood, 1. baronet (Sir Samuel Hood, 1st Baronet Hood of St. Andries) (27. listopadu 176224. prosince 1814, Madras, Britská Indie) byl britský admirál. Od mládí sloužil u Royal Navy a vyznamenal se v námořních válkách druhé poloviny 18. století. Dosáhl hodnosti viceadmirála a svou kariéru završil jako vrchní velitel loďstva u břehů Britské Indie (1811–1814).

Admirál Sir Samuel Hood
Portrét ze sbírek National Maritime Museum (Greenwich)
Portrét ze sbírek National Maritime Museum (Greenwich)
Vrchní velitel v Indickém oceánu
Ve funkci:
1811 – 1814

Narození27. listopadu 1762
Úmrtí24. prosince 1814 (ve věku 52 let)
Čennaí
ChoťMary Elizabeth Frederica Mackenzie (od 1804)
RodičeSamuel Hood a Anne Bere
PříbuzníAlexander Hood[1] (sourozenec)
Profesepolitik a námořní důstojník
Oceněníspolečník Řádu lázně
Řád meče
Knight of the Order of Saint Ferdinand and of Merit
CommonsSamuel Hood, 1st Baronet
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Pocházel z rodiny s tradiční službou u námořnictva, narodil se jako třetí syn Samuela Hooda (1715–1805), který působil ve finanční správě námořnictva. Bratranci jeho otce byli bratři Samuel Hood (1724–1816) a Alexander Hood (1726–1814), významní námořní vojevůdci druhé poloviny 18. století. Do Royal Navy vstoupil v roce 1776 a zúčastnil se války proti USA, po pařížském míru (1783) žil nějakou dobu ve Francii. Za válek s revoluční Francii bojoval již v hodnosti kapitána (1788) ve Středozemním moři, pod velením svého strýce Samuela se zúčastnil obléhání Toulonu (1793). Zde se seznámil s admirálem Nelsonem, po jehož boku později bojoval v Karibiku, vyznamenal se v bitvě na Nilu (1798), následně řídil blokádu přístavu Alexandrie. S Nelsonem pak působil u břehů Neapolského království a obdržel Řád sv. Ferdinanda. Poté byl v hodnosti komodora guvernérem na Trinidadu (1803–1804).[2] V Karibiku se mu podařilo obsadit několik francouzských ostrovů, za to obdržel Řád lázně (1804) a v roce 1805 byl jmenován plukovníkem námořnictva. Poté se vrátil do Evropy a v roce 1805 vedl blokádu francouzského přístavu Rochefort. V roce 1806 byl povýšen na kontradmirála a v rámci rusko-švédské války operoval v Baltském moři (1808–1809). V návaznosti na tyto aktivity obdržel od švédského krále Řád meče (1809). V letech 1806–1812 byl také poslancem Dolní sněmovny, kde se v rodinné tradici připojil k toryům (ve svém prvním mandátu v letech 1806–1807 zastupoval prestižní volební obvod Westminster). V roce 1809 získal titul baroneta a v roce 1811 dosáhl hodnosti viceadmirála. Závěr své kariéry strávil jako vrchní velitel v Indickém oceánu (1811–1814), kde prosadil zlepšení disciplíny u námořnictva a také zásobování potravinami. Zemřel v Madrasu, kde byl také pohřben.

V roce 1804 se na Barbadosu oženil s Mary Mackenzie (1783–1862), dcerou generálporučíka Francise Mackenzie ze skotské šlechtické rodiny. Jejich manželství zůstalo bezdětné a Mary se po ovdovění podruhé provdala v roce 1817 za Jamese Stewarta-Mackenzie (1784–1843), pozdějšího guvernéra na Cejlonu.

Samuel měl dva starší bratry, kteří zahynuli ve službách Royal Navy. Nejstarší bratr kapitán Arthur Hood (1755–1775) se utopil v Karibiku, prostřední bratr kapitán Alexander Hood (1758–1798) padl u břehů Bretaně v bojích proti Francii. Alexanderův syn Alexander (1793-1851) zdědil po Samuelovi titul baroneta.

Reference

editovat
  1. Kindred Britain.
  2. Přehled představitelů státní správy na ostrově Trinidad na webu worldstatesmen dostupné online

Externí odkazy

editovat