Samuel Back
Samuel Back (zřídka též Bäck, 2. ledna 1841, Hlohovec[1] - 29. května 1899, Praha[2]) byl v Čechách působící německy mluvící rabín z Horních Uher.
Samuel Back | |
---|---|
Narození | 2. ledna 1841 (9. tevetu 5601) Hlohovec |
Úmrtí | 29. května 1899 (20. sivanu 5659) (ve věku 58 let) Praha |
Povolání | spisovatel a rabín |
Denominace | judaismus |
Hlavní zaměření | judaismus |
Pohřben | Starý židovský hřbitov na Smíchově |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatJeho rodiči byli Leopold Back a Zipora, rozená Eislerová.
Samuel navštěvoval školu talmudu a poté ješivy v Uherském Brodě a Bratislavě. V roce 1864 se přestěhoval do Vratislavi, kde nejprve navštěvoval Židovský teologický seminář a od roku 1865 také tamní univerzitu. V roce 1869 v Jeně získal doktorát z filosofie.
Samuel Back se pak stal prvním rabínem nově vzniklé komunity v Litoměřicích. Od roku 1872 byl rabínem na Smíchově u Prahy. Vyučoval také židovské náboženství na německém dívčím gymnáziu v Praze.
Samuel Back byl ženatý a měl několik dětí.
Zemřel v Praze dne 29. května 1899 a byl pohřben na Starém židovském hřbitově na Smíchově.
Spisy (výběr)
editovatSamuel Back publikoval několik knih a esejů o židovské náboženské historii a dalších tématech v němčině a hebrejštině.
- Německé spisy
- Josef Albos Bedeutung in der Geschichte der jüdischen Religionsphilosophie, Vratislav 1869
- Gedächtnisreden, Vratislav 1872
- Das Synhedrion unter Napoleon I., Prag 1879
- An die Gemeinden und ihre Rabbiner, Prag 1883
- Entstehungsgeschichte der portugiesischen Gemeinde in Amsterdam und Rabbi Menasse ben Israel, 1883
- Elischa ben Abuja-Acher, Frankfurt am Main 1891
- Die Fabel in Talmud und Midrash (in MGWJ 25, 29, 30, 33)
- Die jüdischen Prediger, Sittenlehrer und Apologeten in dem Zeitraume vom 13. bis Ende des 18. Jahrhundert, 1894.
- R. Meir ben Baruch aus Rothenburg, 1895
- Hebrejské spisy
- Machsum l'fi hanaar (projednání proti Naar ibri Hillela Lichtensteina), Pressburg 1864.
- Meïl katan (hebrejské elegie o smrti matky), Vratislav 1866.
- Zeror hachajim („Pamětní řeči pro vynikající muže Izraele“), Praha 1888.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Samuel Back na německé Wikipedii.
- ↑ Dne 2. 1. 1841.... Roš Chodeš. Čís. 01/2001, s. 17. Dostupné online. ISSN 1210-7468.
- ↑ Úmrtí. Národní listy. 1899-05-31, s. 2. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1214-1240.
Literatura
editovat- Michael Brocke, Julius Carlebach (vyd.), Carsten Wilke (red.): Biographisches Handbuch der Rabbiner. Teil 1: Die Rabbiner der Emanzipationszeit in den deutschen, böhmischen und großpolnischen Ländern 1781–1871. K·G·Saur, München 2004, ISBN 3-598-24871-7, S. 161f. Nr. 0091, ausführlichste Kurzbiographie
- Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft 18. bis 20. Jahrhundert. Band 1. A – L. K. G. Saur München 2002. S. 59, kurz, mit älterer Literatur