Sainte-Laguëova metoda
| Metody pro přepočet hlasů na mandáty používané ve volbách v České republice od roku 1990 |
|---|
|
Sainte-Laguëova metoda (nebo též Sainte-Laguëoův dělitel) je jednou z metod volebního dělitele používaných na alokování křesel při poměrném volebním systému. Je velmi podobná d'Hondtově metodě, ale používá jinou řadu čísel. Jde o řadu pouze lichých čísel – 1, 3, 5, 7, 9 atd. Jinak je procedura s rozdělováním mandátů stejná jako u d'Hondtovy metody. Sainte-Laguëova metoda má ale odlišné vlastnosti - je obecně vnímána jako metoda, jejíž výsledek odpovídá poměrnému zastoupení jednotlivých stran lépe[1] než d'Hondtova metoda, která zvýhodňuje větší strany.[2] Naopak se ale může stát, že strana s více než polovinou hlasů dostane méně než polovinu mandátů.
V současné době je Sainte-Laguëova metoda používána v Bosně a Hercegovině, Indonésii, Kosovu, Lotyšsku, na Novém Zélandu, v Německu a částečně v Švýcarsku. Dříve byla používána ve Skandinávii, ale tam byla nahrazena modifikovanou Sainte-Laguëovou metodou. V České republice se tento dělitel používal pro komunální volby, ale později byl nahrazen d'Hondtem.
Existuje několik typů výpočtu pro Sainte-Laguëovu metodu, které se liší způsobem výpočtu, ale všechny vedou ke stejnému výsledku:
- dělitelská metoda se zaokrouhlováním
- metodou volebního dělitele 1, 3, 5 atd.
První způsob je nejúčinnější, druhý oblíbenější. Nevýhodou metody volebního dělitele je, že schematická práce málo přispívá k pochopení procesu. Další nevýhodou je mnoho kroků u voleb s mnoha mandáty.
Popis
editovatPopis metody volebního dělitele se zaokrouhlováním
editovatKolový počet hlasů se odhaduje iterativně, v prvním kole je celkový počet hlasů dělený celkovým počtem mandátů.[3][4] Podíl pro každou stranu je počet hlasu strany dělené kolovým počtem hlasů. Počet odhadovaných mandátů v tomto kole je podíl strany zaokrouhlen dolů. Pokud je součet odhadovaných mandátů příliš vysoký, je nový kolový počet , kde je počet hlasů a je odhadovaný počet mandátů pro stranu , které počet odhadovaných mandátu je větší než nula. Pokud je součet odhadovaných mandátů příliš nízký, je nový kolový počet . Kola se opakují, dokud se součet odhadovaných mandátů neshoduje s počtem mandátů k rozdělení.
Příklad
editovatJako příklad přepočtu získaných hlasů na počet mandátů poslouží volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z roku 2006 v Libereckém kraji. V tomto kraji bylo rozdělováno 8 mandátů a přepočet se týká jen těch stran, které prošly celostátní uzavírací klauzule. Následující tabulka ukazuje výpočet.
| kolový počet | ODS | ČSSD | KSČM | SZ | KDU-ČSL | součet mandátů | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| hlasy | 83647 | 63181 | 24823 | 20646 | 9131 | ||
| 1. kolo podíl | 25178,5 | 3,32 | 2,51 | 0,99 | 0,82 | 0,36 | |
| 1. kolo zaokrouhlen | 3 | 3 | 1 | 1 | 0 | 8 |
Popis metody volebního dělitele
editovatPo sečtení všech hlasů se postupně rozdělí jednotlivé mandáty jednotlivým stranám. Pro každou stranu se spočte kolový počet
,
kde:
- je počet hlasů, který dostala daná strana,
- je počet křesel, které dosud obdržela daná strana. Volební dělitel je 1, 3, 5 atd.
Mandát pak dostane ta ze stran, jejíž hodnota kolového počtu je největší možná. Tento proces se opakuje do té doby, než jsou rozděleny všechny mandáty.
Příklad
editovatV tomto příkladu 230 000 voličů rozhoduje o rozdělení osmi mandátů mezi čtyři strany. Počet voličů každé ze stran se dělí 1, potom 3 a 5 (případně, pokud by to bylo nutné, 7, 9, 11...). Osm nejvyšších hodnot, označených hvězdičkou, se pohybuje od 100 000 až do 16,000. Za každou z nich dostane příslušná strana jeden mandát.
Pro porovnání, sloupec "Přesné poměrné zastoupení" ukazuje počet křesel (desetinné číslo), které by strana získala při výpočtu křesel v poměru přesně odpovídajícím počtu hlasů jednotlivým stranám. (Například 100 000/230 000 × 8 = 3.48.)
| kolo
(1 mandát za kolo) |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | Získaná křesla
(tučně) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| kolový počet strany A
mandáty po kole |
100 000
1 |
33 333
1 |
33 333
2 |
20 000
2 |
20 000
2 |
20 000
3 |
14 286
3 |
3 |
| kolový počet strany B
mandáty po kole |
80 000
0 |
80 000
1 |
26 667
1 |
26 667
1 |
26 667
2 |
16 000
2 |
16 000
3 |
3 |
| kolový počet strany C
mandáty po kole |
30 000
0 |
30 000
0 |
30 000
0 |
30 000
1 |
10 000
1 |
10 000
1 |
10 000
1 |
1 |
| kolový počet strany D
mandáty po kole |
20 000
0 |
20 000
0 |
20 000
0 |
20 000
0 |
20 000
0 |
20 000
1 |
6 667
1 |
1 |
Tabulka dole ukazuje jednoduchý způsob, jak provést výpočet:
| Jmenovatel | /1 | /3 | /5 | Získaná
křesla (*) |
Přesné poměrné zastoupení |
|---|---|---|---|---|---|
| Party A | 100 000* | 33 333* | 20 000* | 3 | 3,5 |
| Party B | 80 000* | 26 667* | 16 000* | 3 | 2,8 |
| Party C | 30 000* | 10 000 | 6 000 | 1 | 1,0 |
| Party D | 20 000* | 6 667 | 4 000 | 1 | 0,7 |
| Dohromady | 8 | 8 | |||
Pokud bychom stejný výpočet provedli pomocí D'Hondtovy metody, tak strana A získá čtyři mandáty a strana D žádný, což ukazuje zvýhodňování velkých stran touto metodou.
Reference
editovat- ↑ Dančišin, Vladimír. "Nedocenený André Sainte-Laguë." Annales Scientia Politica 4.1 (2015): 56-61.
- ↑ LIJPHART, Arend. Electoral Laws and Their Political Consequences. Redakce Grofman Bernard. [s.l.]: Algora Publishing, 2003. (Agathon series on representation; sv. 1). ISBN 9780875862675. Kapitola Degrees of proportionality of proportional representation formulas, s. 170–179., pp. 174–175.
- ↑ PUKELSHEIM, Friedrich. Sitzzuteilungsmethoden – Ein Kompaktkurs über Stimmenverrechnungsverfahren in Verhältniswahlsystemen.. [s.l.]: Springer-Verlag, 2015. Dostupné online.
- ↑ Německý volební zákon §6. [s.l.]: [s.n.], 2021. Dostupné online.