Absolutní většina

Metody pro přepočet hlasů na mandáty používané ve volbách v České republice od roku 1990

většinový systém – volby do Senátu, přidělování mandátů, volba prezidenta absolutním většinovým systémem poměrný systém – ostatní volby, s převáděním hlasů na mandáty: volební kvóta, minimální počet hlasů, který strana musí získat, aby získala mandát: Imperialiho kvóta, v ČR používaná od roku 2021 pro volby do Poslanecké sněmovny (první skrutinium) Hagenbach-Bischoffova metoda, v ČR používaná mezi lety 1990–1998 pro volby do Poslanecké sněmovny, od roku 2021 pak pro druhé skrutinium voleb do Poslanecké sněmovny Hareova kvóta nejjednodušší volební dělitel D'Hondtova metoda, v ČR používaná mezi lety 2002–2021 pro volby do Poslanecké sněmovny, od roku 2002 pro obecní, krajské a evropské volby, minimalizuje největší poměr křesel k hlasům Sainte-Laguëova metoda, v ČR používaná mezi lety 1990–2002 pro obecní volby, nejlepší průměrný poměr křesel k hlasům uzavírací klauzule Zdroj: Metody pro přepočet hlasů na mandáty ČSÚ

Absolutní většina je zásada uplatňovaná při volbách nebo hlasování zastupitelského sboru. Používá se při závažnějších rozhodováních, než kdy stačí prostá většina.

Ve volbách je absolutní většinou zvolen kandidát, který obdrží nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů, nestačí tedy získat pouze více hlasů než kterýkoli z protikandidátů. V české politice je tento princip použit například při volbách do Senátu.

Při hlasování zastupitelského sboru je návrh odsouhlasen absolutní většinou tehdy, pokud pro návrh hlasovala více než polovina všech členů zastupitelského sboru, bez ohledu na počet skutečně přítomných zastupitelů. V české politice je tento princip použit například v situacích, kdy chce Poslanecká sněmovna přehlasovat zákon vrácený Senátem nebo prezidentem; senátní nebo prezidentské veto je přehlasováno tehdy, pokud tak hlasuje nejméně 101 poslanců, i když je přítomno méně než všech 200 poslanců.