S Montim pro Itálii

italská politická koalice (2013)

S Montim pro Itálii (italsky Con Monti per l’Italia) byla italská politická koalice vytvořená pro parlamentní volby 2013 za účelem podpory nezávislého premiéra Maria Montiho a reforem jeho úřednické vlády.[2]

S Montim pro Itálii
Con Monti per l’Italia
Logo
Datum založení2012
Datum rozpuštění2013
PředsedaMario Monti
LídrMario Monti
Typ stranykoalice
Členské stranyObčanská volba
Unie středu
Budoucnost a svoboda
IdeologieCentrismus
Liberalismus
Křesťanská demokracie
Politická pozicestřed
Barvy
     modrá
Volební výsledek10.6% (volby 2013)[1]
Oficiální webagenda-monti.it
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Členské strany

editovat
Strana Ideologie Volby 2013
Poslanci Senátoři
Občanská volba Liberalismus 38 15
Unie středu Křesťanská demokracie 8 2
Budoucnost a svoboda Konzervatismus 1 2

Historie

editovat
 
Mario Monti v roce 2013

V listopadu 2011 padla kvůli rekordní výši úroků italských vládních dluhopisů vláda Silvia Berlusconiho. Následně byla vytvořena nezávislá technokratická vláda, v jejímž čele stál uznávaný ekonom Mario Monti.[3] Jeho kabinet prováděl četná úsporná opatření, která mu získala uznání od investorů a byznysu obecně, na druhou stranu ale byla silně nepopulární mezi italskou veřejností.[4] Přesto měl samotný Monti vysokou důvěru v průzkumech veřejného mínění, což bylo možno vysvětlit absencí jakýchkoli korupčních skandálů.[5]

O kandidaturu Montiho v nadcházejících parlamentních volbách v únoru 2013 měla původně zájem středopravicová i středolevicová koalice. Nakonec se Monti rozhodl vytvořit vlastní centristickou koalici, postavenou na jeho nově založené straně Občanská volba a zavedené křesťanskodemokratické Unii středu, vedené Pierferdinandem Casinim. Aliance ještě zahrnovala středopravicovou stranu Budoucnost a svoboda předsedy Poslanecké sněmovny Gianfranca Finiho.[5]

Monti prohlásil, že chce do politiky vnášet morálku a prosazovat ekonomické reformy, které by dostaly z recese. Upozornil, že hospodářská krize dosud není překonána a je třeba bojovat proti nezaměstnanosti a nedostatku ekonomického růstu.[6]

Ve volbách nakonec koalice získala 10% hlasů, což bylo považováno za neúspěch.[7][8][9] Následně se nicméně stala součástí vlády Enrica Letty, zahrnující hlavně Demokratickou stranu a též část Lidu svobody Silvia Berlusconiho.[10]

Volební výsledky

editovat

Poslanecká sněmovna

editovat
Volby Hlasy Mandáty Pozice Postavení
Abs. % Abs. ±
2013 3 591 541 10.6
47/630
47 4. Vláda
Volby Hlasy Mandáty Pozice
Abs. % Abs. ±
2013 2 797 486 9.1
19/315
19 4.

Reference

editovat
  1. Politico Polls - Italian polls, trends and election news (v angličtině)
  2. VOGT, Andrea. Mario Monti to lead centrist coalition in Italian elections. The Telegraph [online]. 2012-12-28 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. (v angličtině) 
  3. Berlusconiho střídá ekonom Mario Monti. iHNed.cz [online]. Economia, 2011-11-14 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  4. MACKENZIE, James; SCHERER, Steve. Monti says will lead centrists in Italian vote. Reuters [online]. 2012-12-28 [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. (v angličtině) 
  5. a b PÍTROVÁ, Mariana. Úředník je mrtev, ať žije premiér Monti. Euroskop.cz [online]. 2012-10-05 [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. 
  6. Monti povede do voleb novou centristickou koalici. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-12-28 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  7. Původní jasný vítěz je největším poraženým voleb. ČT24 [online]. Česká televize, 2013-02-25 [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. 
  8. KEATING, Dave. EU leaders to assess policies after Italian election result. Politico [online]. 2013-03-06 [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. (v angličtině) 
  9. Poučení z Itálie: Škrty prohrávají volby, Berlusconiho nelze porazit, sociální sítě vliv mají. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2013-02-26 [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. 
  10. Italská vláda premiéra Letty skládala přísahu. U sídla kabinetu zazněly výstřely. iHNed.cz [online]. Economia, 2013-04-28 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.