Rybenka domácí

druh hmyzu

Rybenka domácí (Lepisma saccharina) je bezkřídlý druh hmyzu, který nese jméno podle tvaru a povrchu těla pokrytého stříbřitými šupinkami. Patří k běžným obyvatelům lidských příbytků. Jedná se o kosmopolitní druh.[1]

Jak číst taxoboxRybenka domácí
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídabezkřídlí (Apterygota)
Řádrybenky (Zygentoma)
Čeleďrybenkovití (Lepismatidae)
Rodrybenka (Lepisma)
Binomické jméno
Lepisma saccharina
Linnaeus, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma

editovat
  • Forbicina plana Geoffroy, 1762
  • Lepism saccharifera N. Mohr, 1786
  • Lepisma quercetorum Wygodzinsky, 1945
  • Lepisma semicylindrica De Geer, 1782
  • Lepisma vulgaris Scopoli, 1763[2]

Tělo rybenky je ploché, protáhlého tvaru, 0,8 až 2,0 cm dlouhé, pokryté stříbrošedými šupinkami. Z oblasti hlavy vybíhají dva tykadlovité útvary. Konec těla opatřen trojicí přívěsků (dva štěty a jeden paštět) připomíná svým vzhledem jakýsi ocásek.[3]

Rybenka je aktivní v noci, kdy se vydává za potravou. Přemisťuje se rychlým během přerušovaným náhlými krátkými zastávkami. Vyhýbá se přímému slunečnímu světlu. Je-li účinkům světla náhle vystavena, snaží se rychle ukrýt ve stínu.[3]

Biologie

editovat

Výskyt

editovat

Rybenka obývá všechny světadíly včetně ostrovů v Tichomoří.[4] Jako vlhkomilný druh je vázána na prostředí o 75 až 95% relativní vlhkosti.[5]

V přírodě vyhledává vrstvy spadaného listí nebo štěrbiny pod kameny.[3] V zástavbě lidských sídlišť lze na rybenku narazit ve sklepech, koupelnách, garážích, na toaletách a v podkrovních prostorách.[6] Vyskytuje se i pod nábytkem či v knihách.[3]

evolučního hlediska se soudí, že rybenky se na světě objevily dříve než švábi.[3]

Rozmnožování

editovat

Sameček rybenky vytvoří spermatofor v podobě hedvábného vlákna a uloží ho do země, odkud ho sebere samice. Oplodněná vajíčka klade samička do nejrůznějších štěrbin v místech, kde se teplota pohybuje mezi 22 až 27 °C. Vajíčka jsou kladena jednotlivě nebo v malých skupinkách po dvou až třech. Za svůj život samička takto naklade až 100 vajíček. Vývoj vajíčka trvá 3 až 6 týdnů v závislosti na teplotě. Teplota prostředí ovlivňuje též další vývoj vylíhnutých nymf. Nymfy se podobají dospělým jedincům, jsou však menší.[3]

Rozmnožování rybenky probíhá ve vhodném prostředí nezávisle na ročním období.[3]

Potrava

editovat

Rybenky se živí převážně organickými látkami rostlinného původu s obsahem sacharidů a proteinů. Součástí jejich jídelníčku tak mohou být listy papíru, lepidlo, tapety, fotografie, oblečení, ale i cukr, mouka apod.[3]

Predátoři

editovat

Rybenky jsou loveny škvory, stonožkami, někdy i pavouky.[7][8]

Vztah k člověku

editovat

Rybenky jsou vnímány jako domácí škůdci, poněvadž mohou poškodit vybavení domácností.[9] Mohou kontaminovat potraviny, do kterých se dostanou. Nepatří však k přenašečům žádné pro člověka nebezpečné choroby.[6][10]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Silverfish na anglické Wikipedii.

  1. ZAHRADNÍK, Jiří; SEVERA, František. Hmyz. 2. vyd. Praha: AVENTINUM, 2004. ISBN 80-86858-36-7. S. 88. 
  2. BioLib.cz – Lepisma saccharina (rybenka domácí) [online]. BioLib.cz [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h Lepisma saccharina [online]. Animal Diversity Web [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. YATES, Julian R. III. Silverfish [online]. University of Hawaii, December 1992 [cit. 2009-11-27]. Dostupné online. 
  5. BARNES, Jeffrey K. Silverfish [online]. University of Arkansas, October 6, 2005 [cit. 2008-12-25]. (Arthropod Museum Notes). Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-30. 
  6. a b JACKMAN. Silverfish [online]. 1981 [cit. 2009-11-20]. (AgriLife Extension). Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-12. 
  7. JACOBS, Steve, Sr. House Centipedes — Entomology — Penn State University [online]. Pennsylvania State University, January 2006 [cit. 2009-11-23]. Dostupné online. 
  8. PEHLING, Dave. Spiders [online]. Washington State University, November 2007 [cit. 2009-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-10. 
  9. DAY, Eric. Silverfish factsheet, Department of Entomology [online]. Virginia Polytechnic Institute and State University, Virginia State University, August, 1996 [cit. 2008-12-25]. (Virginia Cooperative Extension). Dostupné online. 
  10. HAHN, Jeffrey; KELLS, Stephen A. Silverfish and Firebrats [online]. University of Minnesota Extension, 2006 [cit. 2009-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-22. 

Externí odkazy

editovat