Ruth Baderová Ginsburgová
Ruth Baderová Ginsburgová (nepřechýleně Ruth Bader Ginsburg, 15. března 1933 Brooklyn, New York – 18. září 2020 Washington, D.C.)[1] byla americká právnička zastávající v letech 1993–2020 pozici soudkyně Nejvyššího soudu Spojených států amerických. Do této funkce ji po odchodu soudce Byrona Whitea nominoval prezident Bill Clinton. Považována byla za členku liberálního křídla Nejvyššího soudu.
| Ruth Baderová Ginsburgová | |
|---|---|
 Ruth Baderová Ginsburgová (5. ledna 2016) | |
| Rodné jméno | Joan Ruth Bader |
| Narození | 15. března 1933 Brooklyn |
| Úmrtí | 18. září 2020 (ve věku 87 let) Washington, D.C. |
| Příčina úmrtí | rakovina slinivky |
| Místo pohřbení | Arlingtonský národní hřbitov |
| Alma mater | Cornellova univerzita Columbia Law School Harvard Law School James Madison High School |
| Povolání | soudkyně, advokátka a právnička |
| Zaměstnavatelé | Rutgersova univerzita Kolumbijská univerzita Federální vláda Spojených států amerických |
| Majetek | 4 mil. $ |
| Ocenění | čestný doktor Lundské univerzity (1969) Margaret Brent Award (1993) Zlatá deska Akademie úspěchu (1995) Národní ženská síň slávy (2002) Brandeis Medal (2003) … více na Wikidatech |
| Nábož. vyznání | judaismus |
| Choť | Martin D. Ginsburg (1954–2010) |
| Děti | Jane C. Ginsburg James Steven Ginsburg |
| Příbuzní | Paul Spera (vnuk) |
| Funkce | Soudce federálního odvolacího soudu USA ve Washingtonu (1980–1993) Soudce nejvyššího soudu USA (1993–2020) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V celé historii Nejvyššího soudu působila jako druhá žena v roli soudkyně, po Sandře Day O'Connorové. Po odchodu Day O'Connorové do důchodu v roce 2006 a před jmenováním Sonii Sotomayorové roku 2009, byla jedinou ženou mezi soudci Nejvyššího soudu. Během této doby přitvrdila ve svých opozičních názorech, což bylo pozorováno jak právními experty, tak i širší veřejností. Stala se však také autorkou známých většinových názorů, mj. United States v. Virginia (1996), Olmstead v. L.C. (1999), a Friends of the Earth, Inc. v. Laidlaw Environmental Services, Inc. (2000).
Život
editovatNarodila se jako Joan Ruth Baderová. Vyrůstala v newyorské čtvrti Brooklynu. Když byla malé dítě, zemřela jí starší sestra, a před koncem střední školy jí zemřela matka. Šla nicméně dále studovat a získala bakalářský diplom na Cornellově univerzitě. Poté, co se vdala za Martina D. Ginsburga a měla první dítě, se vrátila ke studiím – na harvardské právnické fakultě byla jednou z nemnoha studentek. Z Harvardu přešla na právnickou fakultu Kolumbijské univerzity, kde promovala jako nejlepší ve třídě. Po studiích se začala věnovat univerzitní výuce. Byla profesorkou na právnických fakultách Rutgersovy univerzity a Kolumbijské univerzity. Jako jedna z mála žen ve svém oboru se věnovala občanskému právu procesnímu.
Podstatnou část své právnické kariéry věnovala podpoře témat genderové rovnosti a ženských práv, v jejichž obhajobě vyhrála řadu sporů před Nejvyšším soudem. Jako advokátka dobrovolnicky pomáhala Americkému svazu pro občanské svobody (angl. American Civil Liberties Union – ACLU) a v 70. letech 20. století byla několik let i členkou správní rady a právní zástupkyní ACLU. V roce 1980 ji prezident Jimmy Carter nominoval do Odvolacího soudu Spojených států pro okruh Kolumbijského distriktu, kde byla soudkyní až do své nominace do Nejvyššího soudu. Ruth Bader Ginsburgová se stala veřejně známou svou bojovnou liberální opozicí v jednáních Nejvyššího soudu, kterou si dokonce zajistila místo v populární kultuře – říkalo se jí „The Notorious R.B.G.“ jako slovní hříčka na jméno brooklynského rodáka, rappera The Notorious B.I.G.[2]
Na žádost amerického viceprezidenta Ala Gorea jej v lednu 1997 podruhé uvedla do úřadu v rámci druhé inaugurace prezidenta Billa Clintona.[3] Stala se tak druhou ženou, která vykonala tento akt.[4]
Zemřela v 87 letech na komplikace rakoviny slinivky ve svém domě ve Washingtonu, D.C.[5][6]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ruth Bader Ginsburg na anglické Wikipedii.
- ↑ BADER GINSBURG, Ruth; HARNETT, Mary; WILLIAMS, Wendy W. My Own Words. New York, NY: Simon & Schuster, 2016. ISBN 978-1501145247.
- ↑ KELLEY, Lauren. How Ruth Bader Ginsburg Became the 'Notorious RBG' [online]. October 27, 2015 [cit. 2019-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne January 25, 2019. (anglicky)
- ↑ Swearing-In Ceremony for President William J. Clinton [online]. Joint Congressional Committee on Inaugural Ceremonies [cit. 2016-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25-02-2016.
- ↑ FABIAN, Jordan. Sotomayor to Swear In VP Biden [online]. ABC News, 04-01-2013 [cit. 2016-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 04-03-2016.
- ↑ GREENHOUSE, Linda. Ruth Bader Ginsburg, Supreme Court's Feminist Icon, Is Dead at 87. The New York Times. September 18, 2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 19, 2020.
- ↑ TOTENBERG, Nina. Justice Ruth Bader Ginsburg, Champion Of Gender Equality, Dies At 87. National Public Radio. September 18, 2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18-09-2020.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ruth Baderová Ginsburgová na Wikimedia Commons 
Osoba Ruth Bader Ginsburg ve Wikicitátech
