Rusko-turecká válka (1686–1700)

Rusko-turecká válka (1686–1700)
	konflikt: rusko-turecké války
	Dobytí Azova, 1699, kresba Adriaan Schoonebeek
Trvání	1686–1700
Místo	Ukrajina (Krym)
Výsledek	Střídavá vítězství obou stran, Karlovický mír
Změny území	Rusko získalo přístav Azov a pevnost Taganrog
Strany
Osmanská říše Krymský chanát;	Rusko Kozácký hetmanát;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rusko-turecká válka (1686–1700) byla součástí válečných střetnutí mezi různými evropskými státy proti Osmanské říši v čele s Habsburskou monarchií známé jako Velká turecká válka a koncepčně shrnuje válečné úsilí Ruska. Jedná se o raný konflikt v dlouhé sérii rusko-tureckých válek zahrnující čtyři tažení.^[1]

Průběh

Předchozí události

Na konci 17. století bojovalo Ruské impérium o strategicky důležitý přístup k Baltskému moři na severu a Černému moři na jihu. Vyřešení těchto úkolů mělo zajistit vnější bezpečnost a příznivé podmínky pro rozvoj ekonomických vazeb mezi Ruskem a dalšími zeměmi prostřednictvím lodních cest. Tyto zájmy na jihu ohrožovali Krymští Tataři a Osmanská říše a na severu Švédové. Car Petr Veliký zaměřil své úsilí v tomto období na řešení problémů na jižních hranicích říše, protože Rusko jako spojenec evropských zemí proti Turkům vstoupilo v roce 1686 do Svaté ligy s Polsko-litevskou unií uzavřením smlouvy o věčném míru, jakož i s Rakouskem a Benátskou republikou. Po neúspěšných krymských taženích v letech 1687/89 bylo jako nový cíl vybráno osmanské město Azov s pevností.

Průběh

V roce 1687 začala první ze dvou krymských kampaní proti Krymskému chanátu, vazalskému státu Osmanské říše. To však bylo neúspěšné stejně jako druhé tažení v roce 1689.

V letech 1695–1696 následovala Azovská tažení proti Azovu, který byl součástí Osmanské říše. V první úspěšné bitvě své vlády dobyl Petr I. v roce 1696 pevnost Azov.^[2]

Mírová dohoda

Poté, co bylo v roce 1699 v Karlovickém míru dohodnuto dvouleté příměří, Konstantinopolská smlouva z roku 1700 ukončila válku a potvrdila ruské dobytí Azova a také Taganrog připadl Rusku.

Důsledky

V širším kontextu Velké severní války Osmanská říše v roce 1710 znovu zaútočila na Rusko v Prutském taení a porazila ruské jednotky vedené Borisem Petrovičem Šeremetěvem na řece Prut. Podle Prutského míru v roce 1711 byl Azov vrácen Turkům a Taganrog byl z velké části zničen.

Teprve v roce 1769 během rusko-turecké války (1768–1774) se Azov definitivně stal ruským a Taganrog byl znovu vystavěn.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Russisch-Türkischer Krieg (1686–1700) na německé Wikipedii.

↑ Russisch-Türkischer Krieg ist für die beschriebene Zeit in der Literatur kein feststehender Begriff.
↑ Klaus Kreiser: Der Osmanische Staat, Oldenbourg Verlag, München 2008, S. 31.

[1] Russisch-Türkischer Krieg ist für die beschriebene Zeit in der Literatur kein feststehender Begriff.

[2] Klaus Kreiser: Der Osmanische Staat, Oldenbourg Verlag, München 2008, S. 31.

[1]

[2]