Rudolf von Meran

rakouský politik

Rudolf Jan František hrabě z Meranu (německy Rudolf Johann Franz Graf von Meran; 9. prosince 1872 Štýrský Hradec17. září 1959 Salzburg) byl rakouský šlechtic a rakousko-uherský státní úředník. Fakticky měl původ v rodu Habsburků a byl pravnukem císaře Leopolda II. Patřil k potomstvu arcivévody Jana a jeho nerovnorodé manželky, rodina užívala od roku 1844 titul hrabat z Merana. Jako absolvent práv působil od mládí ve státních úřadech a zastával vysoké funkce ve správě různých zemí Rakousko-Uherského císařství, naposledy byl před rozpadem monarchie místodržitelem v Tyrolsku (1917–1918), po roce 1918 žil v soukromí.

Rudolf hrabě z Meranu
Místodržitel v Tyrolsku
Ve funkci:
8. listopadu 1917 – 12. listopadu 1918
PředchůdceFriedrich von Toggenburg
Nástupcezánik úřadu
Místodržitel v Horním Rakousku
Ve funkci:
31. ledna 1917 – 30. října 1917
PředchůdceErasmus von Handel
NástupceErasmus von Handel
Zemský prezident v Bukovině
Ve funkci:
18. ledna 1912 – 18. června 1916
PředchůdceOktavian Regner von Bleyleben
NástupceJosef von Etzdorf

Narození9. prosince 1872
Štýrský Hradec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. září 1959 (ve věku 86 let)
Salcburk
RakouskoRakousko Rakousko
Choť(1917) Johanna z Auerspergu (1890–1967)
RodičeFrantišek z Merana a Terezie z Lambergu
DětiRudolf Karel František Meranský
Adolf Graf von Meran
Karoline Gräfin von Meran
PříbuzníJan z Merana (sourozenec)
Ladislaja Gräfin von Meran[1], Adolf Graf von Meran[1], Johanna Gräfin von Meran[1], Rudolf Ignacius Graf von Meran[1], Andreas Graf von Meran[1], Gabrielle Gräfin von Meran[1], Marie Anna Meranská[1], Karl Graf von Meran[1], Heinrich Graf von Meran[1], Christine Gräfin von Meran[1], Hemma Gräfin von Meran[1] a Therese Gräfin von Meran[1] (vnoučata)
Profesepolitik
CommonsRudolf von Meran
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat
 
Zámek Scena v Tyrolsku, sídlo hrabat z Meranu
 
Erb hrabat z Meranu

Pocházel z potomstva morganatického manželství arcivévody Jana (1782–1859) a Anny Plochlové (1804–1885), dcery poštmistra.[2] Narodil se jako mladší syn Františka z Meranu (1839–1891), kterému byl jako dítěti udělen v roce 1844 titul hrabě z Meranu a barona z Brandhofu,[3][4] a hraběnky Terezie Lambergové (1836–1913). Po matce byl vnukem generála Františka Filipa z Lambergu (1791–1848) zavražděného během uherské revoluce v roce 1848 v Budapešti. Rudolf krátce sloužil v armádě, ale po zranění opustil vojenskou službu, vystudoval práva a stal se státním úředníkem. V letech 1909–1911 byl okresním hejtmanem v Bregenzu, poté v letech 1912–1917 zastával funkci zemského prezidenta v Bukovině, kde se aktivně zapojoval do veřejného dění a získal čestný doktorát na univerzitě v Černovicích. Za první světové války po obsazení Bukoviny ruskou armádou musel dvakrát vyklidit Černovice, formálně zůstal zemským prezidentem v Bukovině do června 1916 a definitivně ji opustil po Brusilovově ofenzívě.[5] Odešel do Vídně a od ledna do listopadu 1917 byl místodržitelem v Horním Rakousku, kde se s ohledem na probíhající válku zaměřil na sociální problematiku.[6] Nakonec od listopadu 1917 do zániku monarchie zastával funkci místodržitele v Tyrolsku. Z titulu této funkce byl zároveň prezidentem zemského finančního ředitelství v Innsbrucku a předsedou zemské školní rady pro Tyrolsko a Vorarlbersko.[7][8]

Za zásluhy byl nositelem velkokříže Řádu Františka Josefa, Válečného kříže za občanské zásluhy a několika dalších ocenění. Získal také vyznamenání ve spojeneckém Německu, kde obdržel pruský Řád koruny a komturský kříž württemberského Fridrichova řádu.[9] V roce 1915 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.[10]

V roce 1917 se na zámku Goldegg oženil s princeznou Johannou Auerspergovou (1890–1967), dcerou knížete Karla Auersperga (1859–1927), vnučkou rakouského předsedy vlády Adolfa Auersperga. Johanna byla dámou Řádu hvězdového kříže a c. k. palácovou dámou.[11] Z jejich manželství se narodily tři děti, Rudolf (1917–1982), Adolf (1919–2010) a Karolína (1920–1965).[12][13] Rodina žila na zámku Scena (respektive Schenna) v Tyrolsku, který koupil v roce 1845 arcivévoda Jan pro své potomstvo. Pobývali také na zámku Losensteinleiten v Horním Rakousku, který patřil rodině Auerspergů.

Rudolfův starší bratr Jan (1867–1947) byl právníkem, zastával čestné funkce ve Štýrsku a jako majitel fideikomisu byl dědičným členem rakouské Panské sněmovny.[14]

Reference

editovat
  1. a b c d e f g h i j k l Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. PERNES, Jiří: Habsburkové bez trůnu; Praha, 1995; s. 53–58 ISBN 80-85893-07-X
  3. Rodina hrabat z Meranu in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1861; Gotha, 1861; s. 531–532 dostupné online
  4. ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta rakouského císařství; Praha, 2006; s. 109, 178 ISBN 80-86781-08-9
  5. Přehled představitelů státní správy v Bukovině na webu worldstatesmen dostupné online
  6. Přehled představitelů státní správy v Horním Rakousku na webu worldstatesmen dostupné online
  7. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 772, 775, 791 dostupné online
  8. Přehled představitelů státní správy v Tyrolsku na webu worldstatesmen dostupné online
  9. Přehled řádů a vyznamenání Rudolfa z Meranu in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 772 dostupné online
  10. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 345 dostupné online
  11. Almanach českých šlechtických rodů 2011; Brandýs nad Labem, 2010; s. 54 (heslo Auersperg) ISBN 978-80-85955-39-2
  12. Rodina Rudolfa z Meranu na webu geni.com dostupné online
  13. Rod hrabat z Meranu in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 612–613 dostupné online
  14. Johann von Meran na webu rakouského parlamentu dostupné online

Externí odkazy

editovat