Wikipedie

Rudolf Khevenhüller-Metsch

rakousko-uherský diplomat

Rudolf hrabě Khevenhüller-Metsch (německy Rudolf Ladislaus Johann Joseph Maria Graf von Khevenhüller-Metsch; 18. června 1844 Vídeň – 20. října 1910 Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat. Po krátké službě v c. k. armádě vstoupil do diplomatické služby a zastával různé funkce v řadě evropských zemí, nakonec byl rakousko-uherským velvyslancem ve Francii (1903–1910).[1][2] V závěru své kariéry se stal členem rakouské panské sněmovny a rytířem Řádu zlatého rouna.

Rudolf hrabě Khevenhüller-Metsch
Erb rodu Khevenhüllerů
Erb rodu Khevenhüllerů
Rakousko-uherský velvyslanec ve Francii
Ve funkci:
1903 – 1910
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceAnton Wolkenstein-Trostburg
NástupceNikolaus Szécsen
Rakousko-uherský vyslanec v Belgii
Ve funkci:
1888 – 1902
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceBohuslav Chotek z Chotkova
NástupceSiegfried Clary-Aldringen
Rakousko-uherský vyslanec v Srbsku
Ve funkci:
1881 – 1886
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceGabriel Herbert von Rathkeal
NástupceLadislaus Hengelmüller
Narození18. června 1844
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. října 1910 (ve věku 66 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
RodičeRichard Khevenhüller-Metsch
PříbuzníJan Karel z Khevenhüller-Metsche, Leontina z Khevenhüller-Metsch a Zikmund Maria z Khevenhüller-Metsche (sourozenci)
Profesediplomat a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Pocházel z významného šlechtického rodu Khevenhüller-Metsch s majetkem v Čechách,[3] narodil se jako nejmladší syn knížete Richarda Khevenhüller-Metsche (1813–1877), matka Antonie (1818–1870) patřila ke slezské šlechtické rodině Lichnovských z Voštic.[4] Původně sloužil v armádě a již v roce 1866 byl poručíkem u 11. hulánského pluku, v rámci prusko-rakouské války bojoval v bitvě u Hradce Králové. O rok později vstoupil do diplomatických služeb a své působení zahájil na nižších postech ve Florencii, Paříži a Bruselu. V letech 1875–1877 byl spolu se svým starším bratrem poslancem českého zemského sněmu, kam byl zvolen v doplňovacích volbách za velkostatkářskou kurii.[5] V armádě byl již mimo aktivní službu povýšen na rytmistra a jako diplomat byl v letech 1878–1879 legačním radou v Petrohradě. Do vyšších funkcí postoupil jako generální konzul v Bulharsku (1879–1881).[6] V roce 1881 krátce působil ve Vídni na ministerstvu zahraničí a poté byl vyslancem v Srbsku (1881–1886)[7] a v Belgii (1888–1902).[8] V roce 1902 byl odeslán do penze, ale nakonec ještě v letech 1903–1910 vykonával funkci rakousko-uherského velvyslance ve Francii.[9][10] V Paříži bylo jeho úkolem udržovat korektní vztahy s Francouzskou republikou, v době bosenské krize se ale dopustil několika diplomatických přehmatů.[11]

Ve funkci velvyslance ve Francii pobýval na podzim roku 1910 ve Vídni, kde náhle zemřel ve věku 66 let (jeho zastupováním v Paříži byl tehdy pověřen hrabě Albert Nemes).[12] Byl pohřben v rodové hrobce na hradě Hardegg v Dolním Rakousku, který byl v té době majetkem rodiny Khevenhüllerů.[13]

Tituly a ocenění

editovat

Jako mladší syn knížete užíval šlechtický titul hraběte. V roce 1875 byl jmenován c. k. komořím[14] a jako vyslanec v Belgii obdržel v roce 1894 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[15] Jako dlouholetý diplomat získal vysoká státní vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[16] V závěru kariéry byl dekorován prestižním Řádem zlatého rouna.[17][18] Kromě toho byl čestným rytířem Maltézského řádu.[19] V roce 1902 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny.

Rakousko-Uhersko

editovat

Zahraničí

editovat

Rodina

editovat

Jeho starší bratr kníže Jan Khevenhüller-Metsch (1839–1905) byl poslancem českého zemského sněmu a říšské rady, kromě statků v Rakousku vlastnil v Čechách velkostatek Komorní Hrádek. Jejich švagry byli kníže Maxmilián Egon I. z Fürstenbergu (1822–1873), majitel velkostatku Křivoklát a hrabě Rudolf Chotek (1822–1903), majitel velkostatku Dolná Krupá v Horních Uhrách a člen uherské panské sněmovny.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Přehled personálního obsazení diplomatických zastoupení Habsburské monarchie in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné online
  2. ↑ Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 396 dostupné online
  3. ↑ Ottův slovník naučný, díl XIV.; Praha, 1899 (reprint 1998); s. 198–199 (heslo Khevenhüller) ISBN 80-7185-200-7
  4. ↑ Rodina knížete Richarda Khevenhüller-Metsche na webu geni.com dostupné online
  5. ↑ Přehled poslanců českého zemského sněmu na webu databazceposlancu.cz dostupné online
  6. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1880; Vídeň, 1880; s. 222 dostupné online
  7. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1883; Vídeň, 1883; s. 6 dostupné online
  8. ↑ Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1901; Vídeň, 1901; s. 37 dostupné online
  9. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1904; Vídeň, s. 245 dostupné online
  10. ↑ Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1908; Vídeň, 1908; s. 46 dostupné online
  11. ↑ SKŘIVAN, AleŠ: Císařská politika. Rakousko-Uhersko a Německo v evropské politice 1906–1914; Praha, 2022; s. 110–111 ISBN 978-80-278-0059-9
  12. ↑ Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1911; Vídeň, 1911; s. 13 dostupné online
  13. ↑ Pohřebiště rodu Khevenhülerů ve 20. století na webu royaltyguide.nl dostupné online
  14. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1876; Vídeň, 1876; s. 191 dostupné online
  15. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 190 dostupné online
  16. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Rudolfa Khevenhüller-Metsche in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1909; Vídeň, 1909; s. 47–48 dostupné online
  17. ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých; (Zvláštní otisk zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 273
  18. ↑ Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna dostupné online
  19. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Rudolfa Khevenhüller-Metsche in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 275 dostupné online

Literatura

editovat
  • DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarns) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhältnisse und Biografien; Vídeň, 2017; s. 379–381 (heslo Rudolf Khevenhüller-Metsch) ISBN 978-3-205-20493-0
  • KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012; 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rudolf_Khevenhüller-Metsch&oldid=24250274“