Rossijskije železnyje dorogi

Rossijskije železnyje dorogi (RŽD, rusky Российские железные дороги, РЖД) je státem vlastněná železniční společnost Ruska, s cca 1,2 mil. zaměstnanců a délkou tratí cca 85 500 km. Od 20. srpna 2015 je prezidentem společnosti Oleg Bělozjorov, který nahradil Vladimira Jakunina.[1]

Rossijskije železnyje dorogi (РЖД)
PředchůdceSovětské železnice
Vznik2003
Typstátní akciová společnost
Právní formaotevřená akciová společnost
Účellogistika, transport
SídloNovaja Basmannaja 2, Moskva, Rusko
MístoRuskoRusko Rusko
Úřední jazykRuština
Generální ředitelOleg Bělozjorov
Předseda představenstvaAndrej Bělousov
Mateřská organizacevláda Ruské federace
Tržby2,3 bil. ₽ (2017)
1,6 bil. ₽ (2016)
Aktiva4,5 bil. ₽ (2017)
5,1 bil. ₽ (2015)
Výsledek hospodaření53 mld. (2019)
35,4 mld. ₽ (2018)
Počet zaměstnanců1 000 000
Oficiální webrzd.ru
LEI253400XX5U3XALBF5728
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozchod kolejí RŽD, zemí Společenství nezávislých států (SNS) a Finska byl původně 1 524 mm, později došlo (kromě Finska) k mírné změně na 1 520 mm.

Rozvoj železničních drah

editovat

RŽD se ve srovnání s posledními desetiletími existence Sovětského svazu (SSSR) v současnosti těší značným investicím jak do tratí, tak i do vozového parku, čehož důkazem je výstavba vysokorychlostní tratě MoskvaPetrohrad (později až do Helsinek) s provozem finských vlakových souprav Sm3-S220 a ruských Velaro RUS, což jsou modifikované německé soupravy ICE 3 koncernu Siemens. Provoz na této trati byl zahájen v roce 2009.[2]

Vysokorychlostní trať by měla být postavena také mezi Moskvou a jihoruským Soči na břehu Černého moře, později se počítá s výstavbou dalších podobných tratí v různých částech Ruska.[3] Rychlost 160 km/h bude umožněna na trasách Moskva–Nižnij Novgorod, JekatěrinburgČeljabinsk a NovosibirskOmsk.[3]

Na ruskou železniční síť by měl být nově napojen i Norilsk, centrum těžby barevných kovů ležící na severu Krasnojarského kraje.

Rozsáhlý modernizační program, který společnost vyhlásila, přijde na 300 miliard eur[3] a do roku 2030[3] by měl být kompletně realizován. Železniční síť se rozroste až o 22 000 km.[3]

Obnovy se dočkal i projekt pevného spojení poloostrova Čukotky s americkou Aljaškou přes Beringův průliv, které bylo v prvních fázích plánováno formou mostu, ale v současnosti se zvažuje místo něj tunelová varianta.[4][5]

Reference

editovat
  1. Rosja: Jakunin szefem RŻD na kolejną kadencję. Rynek Kolejowy [online]. 2014-08-29 [cit. 2015-01-27]. Dostupné online. (polsky) 
  2. Počet vysokorychlostních vlaků na Petrohrad a Nižnij Novgorod. zhdpoezd.ru [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-24. 
  3. a b c d e Archivovaná kopie. www.cd.cz [online]. [cit. 2009-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-10-17. 
  4. http://ekonomika.sme.sk/c/3256879/Medzi-Ruskom-a-USA-sa-mozno-vybuduje-podmorsky-tunel.html
  5. http://www.sme.sk/c/3263996/Plany-na-vystavbu-tunela-popod-Beringov-prieliv-ozili.html

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat