Wikipedie

Rokytnice v Orlických horách

město v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji
(přesměrováno z Rokytnice v Orlických horách (okres Rychnov nad Kněžnou))
Tento článek je o městě v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Další významy jsou uvedeny na stránce Rokytnice v Orlických horách (rozcestník).

Rokytnice v Orlických horách (německy Rokitnitz im Adlergebirge) je město v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji, asi 13 km východně od Rychnova a 9 km severně od Žamberka. Rozkládá se na rozhraní Orlických hor a Podorlické pahorkatiny při říčce Rokytence. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Město je vzhledem ke své poloze přirozeným turistickým východiskem do střední části Orlických hor.

Rokytnice v Orlických horách
Náměstí T. G. Masaryka s kostelem Všech svatých
Náměstí T. G. Masaryka
s kostelem Všech svatých
Znak města Rokytnice v Orlických horáchVlajka města Rokytnice v Orlických horách
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecRokytnice v Orlických horách
Obec s rozšířenou působnostíRychnov nad Kněžnou
(správní obvod)
OkresRychnov nad Kněžnou
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°9′53″ s. š., 16°27′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 164 (2024)[1]
Rozloha40,20 km²[2]
Nadmořská výška580 m n. m.
PSČ517 61
Počet domů600 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.6
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Jindřicha Šimka 3
517 61 Rokytnice v Orl.horách
podatelna@mu.rokytnice.cz
StarostaPhDr. Jiří Štěpán Ph.D.
Oficiální web: www.rokytnicevoh.cz
Rokytnice v Orlických horách
Rokytnice v Orlických horách
Další údaje
Kód obce576701
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Územní správní jednotka sestává z těchto částí: Rokytnice v Orlických horách – k. ú. Rokytnice v Orlických horách, Dolní Rokytnice v Orlických horách, Horní Rokytnice, Panské Pole (včetně osady Hanička) a Prostřední Rokytnice. Nebeská Rybná (včetně osady Hamernice) – k. ú. Nebeská Rybná.

Od 1. ledna 1981 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i Říčky v Orlických horách.[4]

Sousední obecní sídla jsou Pěčín, Kunvald, Bartošovice v Orlických horách, Říčky v Orlických horách, Zdobnice a Liberk.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318, kdy jsou v rámci majetkoprávního sporu zmiňovány v zemských deskách trhová osada Rokytnice a hrad Pěčín. Samotné založení obce nelze z důvodu nedostatku pramenů blíže určit, došlo k němu v důsledku kolonizačních aktivit pánů Rychnovských z Rychnova (větev pánů z Drnholce) v podhůří Orlických hor. Rokytnice byla poté součástí rychnovského panství, z něhož se jako samostatné zboží vyčlenila teprve v roce 1487 v důsledku dělby majetku mezi příslušníky rodu Rychnovských.

Na přelomu 15. a 16. století Rokytnici vlastnila Johanka Rychnovská, která pozvedla hospodářskou úroveň panství a pokoušela se dokonce na levém břehu Divoké Orlice – zřejmě nedaleko Neratova, který existoval již v první čtvrtině 16. století – o průzkumnou důlní činnost. Jako majitelka Rokytnice se Johanka uvádí ještě v roce 1545 při obnoveném vkladu do zemských desk, ale již v roce 1548 její děti panství prodali Janu Lickovi z Rýzmburka, který vlastnil Borohrádek a malý statek Závrší s hrádkem Dřelem. Po Janovi následoval v držení Rokytnice od roku 1553 jeho syn Sigmund. Toto období je poznamenáno vleklým sporem o hranice panství, který trval prakticky celou dobu, kdy Rokytnici vlastnili Lickové. Sigmund Licek z Rýzmburka se více soustředil na rozvoj svého borohrádeckého panství a zřejmě také z tohoto důvodu v roce 1567 rokytnické panství, poněkud odlehlé od jeho hlavní domény, za 4000 kop grošů českých prodal. Rokytnice byla v trhové smlouvě výslovně uvedena jako městečko a poprvé je zde (jako "ves nová") zmíněna také Horní Rokytnice.

Novým majitelem Rokytnice se stal v roce 1567 Jáchym Maušvic z Armenruh, německý šlechtic původem z Horní Lužice. Po něm následoval jeho syn Kryštof, který nechal po roce 1600 přestavět zdejší tvrz na zámek a vydal pro Rokytnici nový církevní řád, orientovaný lutersky. Maušvicové byli totiž stoupenci Augsburské konfese. Kryštof také nechal v blízkosti zámeckého areálu postavit nový kostel Nejsvětější Trojice, který měl sloužit jako rodová hrobka a zároveň jako protestantský chrám (Kryštof svým poddaným v rámci církevního řádu nařizoval pravidlenou účast na luteránských bohoslužbách). Zřejmě ještě v průběhu stavovského povstání panství opět změnilo majitele, koupil jej Jáchym Ziegler z Kliphausen, který však již v roce 1627 celé panství směnil s Janem Mikulášem z Nostitz za jeho panství Cunewalde v Horní Lužici, odkud Nostitzové podobně jako Maušvicové pocházeli. Ota z Nostitz, syn Jana Mikuláše, se stal zakladatelem rokytnické větve rodu.

 
Zámek a městečko Rokytnice, kresba Johanna Venuta z roku 1814

Rokytnice poté od roku 1627 až do 20. let 20. století zůstala v držení rodu Nostitzů, jehož stavební i kolonizační aktivity vedly k dalšímu rozvoji města i celého panství. V roce 1852 byla Rokytnice (doposud městečko či městys) povýšena na město, ačkoliv později tento statut na čas ztratila. V roce 1906 byla otevřena místní dráha Doudleby nad Orlicí – Vamberk – Rokytnice. Do města v té době během pobytů v blízké Německé Rybné zajížděl i profesor T. G. Masaryk.

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se tehdejší většinové německé obyvatelstvo odmítlo přihlásit k novému státu a začlenilo se do separatistické Provincie Sudetenland. Československé vojsko obsadilo Rokytnici 15. prosince 1918, pouhých 5 dní před příjezdem prezidenta T. G. Masaryka do vlasti. Rozvoj města po roce 1918 byl reprezentován stavbou nového hotelu na náměstí a opravami historických budov (kostel, zámek, Hotel Markrabě) i rozšířením místního průmyslu. Po mnichovské konferenci v září 1938 byla Rokytnice připojena k hitlerovské Třetí říši. Po skončení 2. světové války dochází v Rokytnici i v okolí k velkému úbytku obyvatelstva způsobeném odsunem německého obyvatelstva. Teprve v roce 1971 byl Rokytnici znovu přiznán status města, který po válce nebyl obnoven. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 byla v Rokytnici umístěna sovětská vojenská posádka, k jejímuž odsunu došlo teprve v roce 1991. Po roce 1989 se město rozvíjí jako turistické středisko a centrum východní části Orlických hor.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 4 089 4 395 4 161 3 801 3 416 3 125 3 028 2 175 1 954 1 825 1 896 1 964 2 513 2 513 1 926
Počet domů 698 721 692 713 682 701 702 553 354 319 328 381 564 564 600

Infrastruktura a občanská vybavenost

editovat

Doprava

editovat

Městem prochází nebo do města vedou krajské silnice II. třídy č. 310 a č. 319.

Ve městě se nachází koncová železniční stanice jednokolejné neelektrizované regionální dráhy č. 023 Doudleby nad Orlicí - Vamberk - Rokytnice v Orlických horách. Vedle železniční stanice se nachází autobusový terminál. Ve vlacích a autobusech veřejné dopravy platí integrovaný dopravní systém IREDO.

Školství

editovat
  • Mateřská škola Rokytnice v Orlických horách, Horská 172
  • Základní škola Rokytnice v Orlických horách, Školní 232

Zdravotnictví

editovat
  • Zdravotní středisko (lékař pro dospělé, rehabilitace a fyzioterapie, gynekologie), Sídliště 1. máje 457
  • Dětské zdravotní středisko, T. G. Masaryka 4

Kultura

editovat

Pamětihodnosti

editovat
 
Zámek
 
Historické domy na náměstí T. G. Masaryka
 
Kříž před farou
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Rokytnici v Orlických horách.

Osobnosti

editovat
  • Kryštof Václav z Nostic (1648–1712), majitel rokytnického panství, sběratel a mecenáš
  • Josef Vilém z Nostic (1706–1787), majitel rokytnického panství, působil v nejvyšších úřadech zemské správy Českého království
  • Franz Christen (asi 1815–1877), politik, poslanec Českého zemského sněmu a starosta Rokytnice v Orlických horách
  • Julius Hanisch (1827–1886), právník a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
  • Moritz Reich (1831–1857), spisovatel
  • Friedrich Hanisch (1838–1912), podnikatel v oblasti pivovarnictví a výroby skla, politik, poslanec Říšské rady
  • Eduard Langer (1852–1914), právník, politik, poslanec Českého zemského sněmu, mecenáš a propagátor Orlických hor
  • Jindra Šimek (1901–1979), akademický malíř
  • Franz Mader (1912–1988), německý politik, poslanec zemského sněmu Severního Porýní-Vestfálska
  • Elfriede Kuzmany (1915–2006), divadelní a filmová herečka
  • Günther Wytopil (1926–2012), od roku 1998 čestný občan Rokytnice v Orlických horách

Galerie

editovat
  •  
    Autobusové nádraží
  •  
    Historické budovy na náměstí - východní část
  •  
    Historické budovy na náměstí - jižní část
  •  
    Historické budovy na náměstí - severní část
  •  
    Náměstí s kašnou a morovým sloupem - od východu
  •  
    Náměstí s kostelem Všech svatých - od západu
  •  
    Městský úřad
  •  
    Historický dům v ulici 5. května
  •  
    Hřbitov
  •  
    Židovský hřbitov
  •  
    Železniční muzeum
  •  
    Alej u Nového dvora

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 497.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • DRAGOUN, Bohumír et al.: Rokytnice v Orlických horách na starých pohlednicích. Rokitnitz im Adlergebirge auf alten Postkarten. Hlinné 2022
  • FERENCOVÁ, Hana (red.): Rokytnice v Orlických horách 1318-2018. Rokytnice v Orlických horách 2018.
  • SMUTNÝ, Bohumír: Materiály k historii sklárny v Rokytnici v Orlických horách. In: Orlické hory a Podorlicko 5 (1973), s. 229‒238.
  • ŠEBESTA, Zdeněk: Genealogické a heraldické památky v Rokytnici v Orl. horách. In: Heraldika a genealogie 24 (1991), č. 3, s. 141‒150.
  • ŠTĚPÁNKOVÁ, Miroslava: K otázkám hrdelního práva Rokytnice v Orlických horách. In: Orlické hory a Podorlicko 4 (1971), s. 173‒176.
  • ŠŮLA, Jaroslav: České osídlení Rokytnice v Orlických horách ve světle svědectví osobních a zeměpisných jmen do roku 1550. In: Český lid 62 (1975), s. 158‒165.
  • ŠŮLA, Jaroslav: Literatura o Rokytnici v Orlických horách a Rokytnicku. In: Orlické hory a Podorlicko 4 (1971), s. 305‒320.
  • ŠŮLA, Jaroslav: Odpor poddaných Joachyma Mauschwitze z Armenruh a na Rokytnici. In: Listy Orlického muzea 6 (1971), č. 2, s. 141‒148.
  • ŠŮLA, Jaroslav: Rokytnice v Orlických horách a Mauschwitzowé von Armenruh. Ústí nad Orlicí 2010.

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rokytnice_v_Orlických_horách&oldid=24570787“