Robert Edward Lee

americký generál

Robert Edward Lee (19. ledna 1807, Stratford Hall, Virginie12. října 1870, Lexington, Virginie) byl americký generál, který se vyznamenal během amerického tažení proti Mexiku a zejména jako velitel konfederačních vojsk v americké občanské válce. Je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců 19. století a mistra obranných a ústupových bojů.

Robert Edward Lee

Rodné jménoRobert Edward Lee
Narození19. ledna 1807
Stratford Hall, Virginie
Úmrtí12. října 1870
Lexington, Virginie
Místo pohřbeníLee Chapel
ChoťMary Anna Custis Lee (od 1831)
DětiWilliam Henry Fitzhugh Lee
Robert E. Lee, Jr.
George Washington Custis Lee
Mary Custis Lee
Anne Carter Lee
Eleanor Agnes Lee
Mildred Childe Lee
RodičeHenry Lee III a Anne Hill Carter Lee
PříbuzníHenry Lee IV a Sydney Smith Lee (sourozenci)
Henry Lee II (dědeček z otcovy strany)
George Washington Parke Custis (tchán)
Mary Lee Fitzhugh Custis (tchyně)
Samuel Phillips Lee (bratranec)
Zachary Taylor (third cousin once removed ascending)
Vojenská kariéra
HodnostPlukovník (USA)
Generál (CSA)
Doba služby1829–61 (armáda USA)
1861–65 (armáda konfederace-CSA)
SloužilSpojené státy americké Spojené státy americké
Konfederační státy Konfederované státy americké
VelelArmáda Severní Virginie
VálkyMexicko-americká válka
Americká občanská válka
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Generál Robert Edward Lee

Doba dětství a studií

editovat

Narodil se 19. ledna 1807 v rodině generálmajora Henryho Leea, guvernéra státu Virginie a účastníka války amerických osad proti Velké Británii. Jeden z jeho předků, Edward Lee I., emigroval z anglického Shropshiru jako jeden z prvních anglických kolonistů do Virginie v roce 1639 a jeho prominentní rodina tak patřila na Jihu USA mezi vyšší střední vrstvu.

Jeho otec trpěl finančními problémy a byl uvězněn do věznice pro dlužníky. Brzo po jeho propuštění se rodina přestěhovala do Alexandrie ve Virginii, kvůli kvalitě škol a žijící rodině poblíž. V roce 1811 se jeho rodina i s šestiměsíčním dítětem, Mildred, přestěhovala do domu na Oronoco street.

Po otcově smrti, v době kdy mu bylo 11 let, ale rodina upadla do dluhů, proto vstoupil do vojenské školy v Alexandrii a později ve svých 17 letech na elitní vojenskou akademii ve West Pointu, kterou absolvoval v roce 1829.

První válečné zkušenosti

editovat

Svoji vojenskou kariéru zahájil jako ženijní důstojník ve Fort Pulaski v Georgii. Následně sloužil na řadě míst a funkcí, kde měl většinou na starosti inženýrské práce při výstavbě pevností, silnic a vojenských zařízení. V roce 1831 se oženil s Mary Annou Custisovou, která byla pravnučkou Marthy Washingtonové, choti prvního amerického prezidenta. Se svou manželkou měl sedm dětí (děti se narodily v rozpětí let 1832 – 1846). První válečné zkušenosti získal v americko-mexické válce, kdy působil jako jeden z pobočníků vrchního velitele generála Winfielda Scotta. Po bitvě u Cerro Gordo byl v roce 1847 povýšen na majora a na konci tohoto válečného konfliktu dosáhl hodnosti podplukovníka.

Velitel akademie West Point

editovat

Tři roky po skončení americko-mexické války byl pověřen velením posádce ve Fort Carroll v Baltimore. V roce 1852 se stal velitelem akademie ve West Pointu a v roce 1855 byl odvelen na hranici do Texasu, kde jako velitel 2. pluku kavalerie bojuje proti Apačům a Komančům.

Plantážník

editovat

V roce 1852 zdědil po svém tchánovi plantáž v Arlingtonu a 63 otroků. Jaký vztah měl k otrokům a otrokářskému systému vůbec, zůstává dodnes předmětem diskuzí historiků. Na jedné straně panuje názor, že k tomuto problému nezaujímal žádné stanovisko a problém otroctví mu byl zcela lhostejný. Na druhé straně však existují důkazy, že se ke svým otrokům choval v některých případech krutě, když je nechal uvěznit za neposlušnost a údajně i bičovat[1]. V dopise své manželce z 27. prosince 1856 Robert Lee píše:

Černoši se zde mají nesrovnatelně lépe než v Africe, morálně, sociálně a fyzicky. Tuhá disciplína, které jsou vystaveni, je nezbytná k jejich poučení jako rasy a doufám, že je to připraví a dovede k lepšímu životu. Jak dlouho toto jejich podmanění bude nutné, je známo a řízeno pouze moudrou a Milosrdnou Prozřetelností.[2]

Šlo o hluboce věřícího člověka, který patřil k těm americkým křesťanům, kteří se domnívali, že osud černošských otroků je Božím rozhodnutím a bílí obyvatelé na tento osud nemají žádný vliv.

Od Unie ke Konfederaci

editovat

V době vypuknutí konfliktu mezi Severem a Jihem USA přešla řada důstojníků ke Konfederaci. On sám jakožto jeden z nejlepších ženijních důstojníků Armády USA, byl ochoten zůstat v armádě Unie, ale jen za předpokladu, že jeho rodný stát Virginie zůstane součástí Unie. Vrchní velitel armády Unie, generál Winfield Scott, jej považoval za svého oblíbence i za nejschopnějšího důstojníka a svého nástupce. To sdělil také prezidentu Lincolnovi. Získal takovou důvěru, že se od generála Scotta dozvěděl veškeré plány, jak Unie hodlá postupovat v boji proti vojskům Konfederace. Ještě týden po vypuknutí bojů mezi oběma stranami setrvával po boku generála Scotta a dalších vojenských představitelů Unie a podrobně se tak seznámil se strategickou koncepcí postupu vojsk Unie i s jeho variantami.[3] 18. dubna 1861 padl Fort Sumter a Lee poté odmítl nabídku na nejvyšší velitelský post Unie. O dva dny později odešel ze služeb ozbrojených sil Severu a 23. dubna 1861 převzal velení nad vojsky Konfederace, což byl pro vojenské velení Unie skutečný šok.[4] V této funkci zůstal po celou dobu americké občanské války až do konečné bitvy u Appomattoxu, po níž 9. dubna 1865 podepsal kapitulační listinu.

Po válce

editovat

Přestože byl nejvyšším polním velitelem poražené Jižanské armády, těšil se i nadále velké vážnosti a již v únoru 1866 byl předvolán na zasedání Společného kongresového výboru pro obnovu Jihu. V roce 1865 se stal ředitelem Washington College v Lexingtonu ve státě Virginie, kde zůstal jako pedagog až do své smrti. Zemřel 12. října 1870 a je pohřben pod kaplí, která nese jeho jméno a nachází se na akademické půdě univerzity, která rovněž nese jeho jméno – Washington and Lee University.

Amnestie

editovat

Během války a po válce ztratil v rámci konfiskace část majetku (například panské sídlo Custis-Lee Mansion, na jehož pozemcích se dnes rozkládá Arlingtonský národní hřbitov) a také byl zbaven volebního práva. V roce 1865 tedy zažádal o amnestii, ale ta se dostala na stůl ministra Williama H. Sewarda, který o těchto záležitostech nerozhodoval. Když Lee neobdržel žádnou odpověď, domníval se, že mu amnestie nebyla udělena. Žádost byla znovu nalezena až o více než sto let později, v roce 1970, v americkém federálním archivu. Status občana USA mu byl uznán in memoriam v roce 1975 prezidentem Geraldem Fordem.[5] Ve skutečnosti ale byla už v roce 1868 vyhlášena všeobecná amnestie, která se vztahovala i na něj osobně.

Ocenění a zajímavosti

editovat

V současné době se na území USA nachází řada jeho soch a památníků, jeho jméno nesou parky, ulice, školy a univerzity. V roce 1929 byl vybrán do Síně slávy velkých Američanů na Bronx Community College, jeho podobizna ozdobila v roce 1955 poštovní známku a jeho dům Custis-Lee Mansion patří mezi americké národní památníky.

Reference

editovat
  1. Ivan Brož, Hvězdy proti hvězdám, Americká občanská válka 1861–1865, Nakladatelství Epocha 2009, ISBN 978-80-87027-33-2, str. 40
  2. Ivan Brož, Hvězdy proti hvězdám, Americká občanská válka 1861–1865, Nakladatelství Epocha 2009, ISBN 978-80-87027-33-2, str. 41
  3. Ivan Brož, Hvězdy proti hvězdám, Americká občanská válka 1861–1865, Nakladatelství Epocha 2009, ISBN 978-80-87027-33-2, str.36
  4. Ivan Brož, Hvězdy proti hvězdám, Americká občanská válka 1861–1865, Nakladatelství Epocha 2009, ISBN 978-80-87027-33-2, str. 36
  5. Ivan Brož, Hvězdy proti hvězdám, Americká občanská válka 1861–1865, Nakladatelství Epocha 2009, ISBN 978-80-87027-33-2, str. 299
  6. New Orleans purges final Confederate statue. BBC [online]. 2017-05-20 [cit. 2017-05-20]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Ivan Brož, Hvězdy proti hvězdám, Americká občanská válka 1861–1865, Nakladatelství Epocha 2009, ISBN 978-80-87027-33-2

Externí odkazy

editovat