Rožnov (České Budějovice)
Rožnov je nejjižnější část Českých Budějovic, jižně od Papírenské ulice. První písemná zmínka pochází z roku 1259. Původní název Stradonice (německy Strodenitz) byl již během 14. století vytlačen názvem Rožnov, v němčině zůstalo jméno zachováno. Poprvé je ves zmiňována jako Rožnov v roce 1343.
Rožnov | |
---|---|
Jedna z usedlostí v Rožnově | |
Lokalita | |
Charakter | městská čtvrť |
Obec | České Budějovice |
Okres | České Budějovice |
Kraj | Jihočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°56′56″ s. š., 14°27′55″ v. d. |
Základní informace | |
Katastrální území | České Budějovice 7 |
PSČ | 370 07 |
Rožnov | |
Další údaje | |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka pochází z roku 1259. Již ve 13. století získala vesnice status trhové osady. Tehdy patřila Vokovi z Rožmberka, který vesnici odkázal vyšebrodskému klášteru. S ním ji vyměnil Přemysl Otakar II. a daroval roku 1273 Budějovicím. Od té doby už patřil Rožnov Budějovicím natrvalo. Osada ležela na důležité linecké silnici.
Od konce 19. století přibývalo českých obyvatel, zvláště dělníků, na místě bývalých polí rostly nové domy a začátkem 20. století již v Rožnově byla většina Čechů. Ve vsi tou dobou působil Sokol, Národní jednota pošumavská, Böhmerwaldbund a hasičský sbor. Po roce 1919 se obecní správa dostala do rukou Čechů. Rožnov se stále rozrůstal, vznikl i Nový Rožnov, který byl stavebně srostlý s předměstím Budějovic.
V letech 1850–1951 byl Rožnov samostatnou obcí, v letech 1850–1867 s osadou Litvínovice.[1] Roku 1949 byla do Rožnova zavedena trolejbusová doprava a od 1. ledna 1952 byl připojen k Českým Budějovicím.[2]
Současnost
editovatDne 1. října 1970 došlo k územní reorganizaci města – z městské části Rožnov a z Krumlovského předměstí Českých Budějovic se stala městská část České Budějovice 7. Jako katastrální území je městská část České Budějovice 7 vedena od roku 1971.
Za Rožnov se považují čtyři základní sídelní jednotky:
- Nové Roudné mělo v roce 2011 334 obyvatel podle obvyklého pobytu
- Rožnov-sever podle trvalého bydliště 3384 a podle obvyklého pobytu 3323 obyvatel
- Rožnov-jih podle obvyklého pobytu 814 obyvatel
- Za Lineckou tratí (neobydleno)
Pamětihodnosti
editovatCentrální část Rožnova je od 19. listopadu 1990 vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Nachází se zde lidová architektura, selské baroko, sýpky se sgrafity i klasicistní domy.[3]
Z Českých Budějovic vedla přes Rožnov historická silnice na Český Krumlov a Linec. Po Rožnově (Stradonicích) proto byla pojmenována budějovická Rožnovská brána (též zvaná Stradonická, Linecká a Krumlovská), kterou silnice procházela, a Rožnovský rybník (také označovaný jako Krumlovský), kolem něhož vedla.
Osobnosti
editovat- Josef Beránek, (1897–1942), učitel, činovník Sokola a starosta, popraven za odbojovou činnost
- Wilibald Böhm (1875–1956), spisovatel, ředitel místní německé školy
- Jan Jiřička (1903–1942), major generálního štábu (plukovník generálního štábu in memoriam), popraven za odbojovou činnost
- Vladimír Remek (* 1948)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Svazek II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 344 s. ISBN 978-80-86829-41-8.
- ↑ Vládní nařízení č. 89/1951 Sb., jímž se připojují některé obce k Českým Budějovicům. Dostupné online.
- ↑ Rožnov - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online.
Literatura
editovat- KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Svazek II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 344 s. ISBN 978-80-86829-41-8.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rožnov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Rožnov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích