Rhinonycteridae
Rhinonycteridae je čeleď letounů.
Rhinonycteridae | |
---|---|
pavrápenec oranžový (Rhinonicteris aurantia) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | letouni (Chiroptera) |
Podřád | kaloňotvaří (Yinpterochiroptera) |
Nadčeleď | vrápencovci (Rhinolophoidea) |
Čeleď | Rhinonycteridae Gray, 1866 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Systematika
editovatJde o nepočetnou čeleď letounů, jejíž zástupci byli dlouhodobě vedeni coby součást subtribu Rhinonycterina v rámci čeledi pavrápencovití (Hipposideridae). Osamostatnění se tato čeleď dočkala teprve na základě molekulárně-fylogenetické studie z roku 2015.[1] Čeleď zahrnuje následující žijící zástupce:[2]
- rod Cloeotis Thomas, 1901
- druh Cloeotis percivali Thomas, 1901 – pavrápenec Percivalův
- rod Paratriaenops Benda and Vallo, 2009
- druh Paratriaenops auritus (G. Grandidier, 1912)
- druh Paratriaenops furculus (Trouessart, 1906)
- druh Paratriaenops pauliani (Goodman & Ranivo, 2008)
- rod Rhinonicteris Gray, 1847
- druh Rhinonicteris aurantia (Gray, 1845) – pavrápenec oranžový
- rod Triaenops Dobson, 1871
- druh Triaenops afer Peters, 1876
- druh Triaenops menamena Goodman and Ranivo, 2009
- druh Triaenops parvus Benda and Vallo, 2009
- druh Triaenops persicus Dobson, 1871 – pavrápenec cíponosý
K těmto žijícím zástupcům je přiřazováno i několik fosilních taxonů, například rody Brachipposideros a Brevipalatus z oligocénu a miocénu,[1] či druh Triaenops goodmani, popsaný na základě subfosilních pozůstatků.[3][4]
V rámci moderní systematiky letounů je čeleď Rhinonycteridae sdružována do podřádu kaloňotvaří (Yinpterochiroptera) a nadčeledi vrápencovci (Rhinolophoidea). Fylogenetické studie ji kladou buďto k čeledi Hipposideridae, anebo jako sesterskou skupinu vůči Rhinolophidae + Hipposideridae, s odhadovanou dobou divergence čeledi v průběhu eocénu před 39, resp. 45 miliony lety.[5]
Popis
editovatJediný zástupce typového rodu Rhinonycteris, australský pavrápenec oranžový (R. aurantia), dosahuje délky těla 4,5 až 5,5 cm, délky ocasu 2,4 až 2,8 cm a hmotnosti 7 až 10 g.[6] Rhinonykteridé se vzhledem podobají pavrápencům, ale jejich nosní lístek má u většiny rodů nezvyklý tvar trojzubce. Uši nejsou zvětšené a postrádají ušní víčko neboli tragus. Stejně jako v případě pavrápencovitých mají žijící členové čeledi Rhinonycteridae pouze dva články na prstech zadních končetin a redukovali rovněž třetí třenový zub dolní čelisti. Celkový zubní vzorec činí 1.1.1–2.32.1.2.3 = 28 až 30 zubů.[1][5]
Výskyt
editovatZástupci rhinonykteridů se vyskytují v tropických a subtropických, často suchých regionech od subsaharské Afriky, Arabského poloostrova a částí Asie až po Austrálii.[5] Objevuje se fenomén ostrovního endemismu; například zástupci rodu Paratriaenops žijí pouze na Madagaskaru a některých atolech Seychelského souostroví.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c FOLEY, Nicole M.; THONG, Vu Dinh; SOISOOK, Pipat. How and Why Overcome the Impediments to Resolution: Lessons from rhinolophid and hipposiderid Bats. Molecular Biology and Evolution. 2015-02, roč. 32, čís. 2, s. 313–333. Dostupné online [cit. 2023-03-23]. ISSN 0737-4038. DOI 10.1093/molbev/msu329. (anglicky)
- ↑ Rhinonycteridae Gray, 1866 [online]. ITIS [cit. 2023-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SAMONDS, Karen E. Late Pleistocene bat fossils from Anjohibe Cave, northwestern Madagascar. Acta Chiropterologica. 2007-04, roč. 9, čís. 1, s. 39–65. Dostupné online [cit. 2023-03-23]. ISSN 1508-1109. DOI 10.3161/1733-5329(2007)9[39:LPBFFA]2.0.CO;2. (anglicky)
- ↑ a b TAYLOR, Marianne, 2019. Bats : an illustrated guide to all species. London: Ivy Press. ISBN 1-78240-557-7, ISBN 978-1-78240-557-3. OCLC 1050280106 S. 382–384.
- ↑ a b c ZIMA, J.; MACHOLÁN, M. Systém a fylogeneze savců. 1. vyd. Praha: Academia 570 s. ISBN 978-80-200-3215-7, ISBN 80-200-3215-0. OCLC 1323328248 S. 284–285.
- ↑ ANDĚRA, M. Savci (1). Praha: Albatros, 1997. (Svět zvířat). S. 86.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rhinonycteridae na Wikimedia Commons
- Taxon Rhinonycteridae ve Wikidruzích