Rezavec štětinatý

Rezavec štětinatý (Inonotus hispidus) je fytopatogenní houba z čeledě kožovkovité (Hymenochaetaceae) řádu kožovkotvaré (Hymenochaetales).

Jak číst taxoboxRezavec štětinatý
alternativní popis obrázku chybí
Rezavec štětinatý
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Podkmen(Agaricomycotina)
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádkožovkotvaré (Hymenochaetales)
Čeleďkožovkovité (Hymenochaetaceae)
Rodrezavec (Inonotus)
Binomické jméno
Inonotus hispidus
(Bull.) P. Karst., (1880)
Synonyma
  • Boletus hirsutus
  • Boletus spongiosus
  • Boletus velutinus
  • Boletus villosus
  • Hemidiscia hispida
  • Inodermus hispidus
  • Inonotus hirsutus
  • Phaeolus endocrocinus
  • Phaeoporus hispidus
  • Polyporus endocrocinus
  • Polyporus hispidus
  • Polystictus hispidus
  • Xanthochrous hispidus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

EPPO kód

editovat

INONHI [1]

Synonyma patogena

editovat

Vědecké názvy

editovat

Podle EPPO a Biolib je pro patogena s označením Inonotus hispidus používáno více rozdílných názvů, například Boletus hirsutus nebo Phaeoporus hispidus.[2] [1]

České názvy

editovat
  • Rezavec štětinatý
  • Ryšavec srstnatý
 
Plodnice v řezu.

Zeměpisné rozšíření

editovat

Výskyt v Česku

editovat

Poměrně hojný.[3]

Plodnice vyrůstají v malých skupinách střechovitě nad sebou, na živých i tlejících kmenech a větvích listnatých stromů. Klobouk je mohutný, až 300 mm široký a 100 mm tlustý, plstnatě štětinatý. Plodnice jsou svrchu hnědočervená, později tmavá plst, zespodu šedé póry, které po doteku ztmaví. [4] [3]

Hostitel

editovat

Listnaté stromy. Některé zdroje uvádí že patogen preferuje duby, platany, ořechy a jabloně,[4] další uvádí i jasany.[3]

Příznaky

editovat
  • bílá hniloba
  • plodnice
  • zmenšení listů
  • odumírání částí koruny

[4]

Možnost záměny

editovat

Jiné kožovkotvaré houby, ačkoliv velké štětinaté plodnice jsou velmi typické.

Význam

editovat

Nejedlý. Patogen způsobuje vážnou bílou hnilobu dřeva která snižuje bezpečnost v okolí dřeviny. Hrozí lámání větví i kmene.[L 1]

Biologie

editovat

Jednoleté plodnice (průměr 20-30cm) lze nelézt na kmeni nebo větvích, přetrvávají celou zimu až do jara. Hlavní vegetační období je od června do září.

Ekologie

editovat

Ovocné sady.

Šíření

editovat

Ranový parazit.

Ochrana rostlin

editovat

Prevence

editovat

Dezinfekce nástrojů, použít přípravek na ošetření ran (latex, stromový balzám).

Literatura

editovat
  1. HLUCHÝ, Milan. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. [s.l.]: Biocont Laboratory, 1997. 

Reference

editovat
  1. a b EPPO, INONHI
  2. biolib.cz
  3. a b c TEJKAL, Karel. [cit. 2013-08-01]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. a b c arboristika.sk

Externí odkazy

editovat