Resen
Resen (makedonsky Ресен) je městečko na jihozápadě Severní Makedonie, centrum opštiny Resen. Leží v nadmořské výšce 880 m a je nejbližším městem u Prespanského jezera (na jehož pobřeží leží pouze malé vesnice). Žije zde přibližně 9000 obyvatel. Společně s nedalekým městem Bitola je výchozím bodem do pohoří Baba-planina. Resen nemá železnici, veřejnou dopravu zajišťují autobusy, zejména linka Ochrid – Bitola – Prilep.
| Resen Ресен | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 41°5′20″ s. š., 21°0′44″ v. d. |
| Nadmořská výška | 885 m n. m. |
| Časové pásmo | středoevropský čas středoevropský letní čas |
| Stát |  Severní Makedonie |
  Resen | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 550,77 km² |
| Počet obyvatel | 8 848 (2002) |
| Hustota zalidnění | 16,1 obyv./km² |
| Etnické složení | Makedonci (73,5 %), Turci (15,7 %) |
| Správa | |
| Starosta | Mihail Volkanovski |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+389) 086 |
| PSČ | 7310 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatOblast dnešního města, která tvoří rovinu mezi pohořími Galičica (na západ) a Baba (na východ) bylo osídleno již od prehistorie. První písemná zmínka o současném městě pochází z 15. století.
Během 19. století bylo místní obyvatelstvo etnicky smíšené. V Resenu žili Slované, Cincaři, Turci, Albánci a Řekové. V roce 1903 se zde během Ilindenského povstání vedly těžké boje.
Jeden z místních představitelů se zapojil v roce 1908 do Mladoturecké revoluce (Ahmed Nijazi Beg). V roce 1912 připadlo město po První balkánské válce Srbsku, později Jugoslávii a od roku 1991 je součástí Makedonie, resp. Severní Makedonie.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Resen na srbské Wikipedii.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Resen na Wikimedia Commons - (makedonsky) Oficiální stránky
