Rafael (archanděl)
Rafael (hebr. רפאל Refáél, „Bůh uzdravuje“) je jméno jednoho ze Sedmi andělů, připravených pohotově vcházet před slávu Páně (Tobijáš 12,15), přičemž sedmice andělů vytváří hierarchii andělů oddělených od ostatních. V Bibli jako archanděl Rafael jmenován výslovně není, a proto jej protestanti neřadí mezi archanděly.
Etymologie jména
editovatJeho jméno je spojením dvou hebrejských slov: „Rapha“ (doktor, uzdravitel) a „el“ (bůh).
Rafael v Bibli
editovatO Rafaelovi vypráví starozákonní kniha Tóbijáš ze 2. století před Kristem. Jsou v ní však obsaženy i starší prvky asyrského a perského folklóru. Rafael přednášel Bohu přání a modlitby spravedlivého izraelity Tóbita a jeho ženy Chany, kteří byli odvlečeni do zajetí v Ninive v Asýrii a vychovávali syna Tóbijáše. Tóbit se celý život staral o své soukmenovce, až mu jednou při odpočinku do očí vlétl vrabčí trus a oslepil jej. Tóbit v předtuše blízké smrti poslal syna Tobiáše na dalekou cestu vyzvednout u příbuzných stříbrné peníze, které mu náležejí. Bůh Rafaela pověřil, aby Tóbita uzdravil a židovskou dívku Sáru zbavil démona, který ji sužoval, a dal ji za ženu Tóbitovu synu Tóbijášovi.
Když si Tóbijáš hledal průvodce na cestu, měl pouze svého psa. Rafael se mu nabídl a provázel jej jako strážce a ochránce z Assyrie do Médie pro stříbro, uložené u příbuzných. Cestou přišli k řece Tigridu, z níž se vymrštila dravá ryba a chtěla Tobiášovi ukousnout nohu. Podařilo se ji chytit, vykuchat a uschovat její srdce, játra a žluč. Srdce a játra Rafael potřeboval spálit, aby v Médii uzdravil Sáru a zahnal její zlé duchy: spoutal démona a doprovodil oba novomanžele zpět do Ninive, odkud Tóbijáš pocházel. Tam pak odhalil svou pravou totožnost. Rybí žlučí nakonec vyléčil Tóbitův zákal očí.
Úkoly a patrocinium
editovatKdyž se Rafael Tóbitovi na počátku cesty představoval, nazval se „Azarjáš, syn velkého Chananjáše“ – tj. „Pomocník, syn velkého Slitovníka“. Rafael je považován za anděla-uzdravovatele, neboť na Boží příkaz uzdravil Sáru a Tóbita, a anděla-průvodce, protože doprovázel a ochraňoval na dlouhé cestě Tóbijáše.
- Patron: lékařů, opatrovníků, španělských misionářů ve střední a jižní Americe, obchodníků, řeči, vzdělanosti a poutnictví.
- Kostely a kaple: bazilika minor Córdoba (Španělsko), katedrála ve stejnojmenném městě San Raffaele, Argentina; Katedrála v Québecu; kostel v Segovii (Španělsko), kostel a špitál San Rafael (Kalifornie); italské kostely San Raffaele v Benátkách, Miláně, Neapoli a v Římě; francouzské obce s kostely Saint-Raphaël (Dordogne) a Saint-Raphaël (Var).
Úcta a ikonografie
editovatRafaelova památka se slaví 29. září. V letech 1921-1969 se slavil svátek 24. října. V zemích Středomoří bývá nazýván svatým (ital. San Raffaelo; fr. Saint Raphäel). Bývá zobrazován jako adolescent či dospělý, v dlouhé tunice a s mohutnými křídly. Jeho atributy jsou poutnická hůl, cestovní láhev a ryba. Objevuje se ve dvou legendárních scénách: 1) provází Tobiáše se psem, nebo drží rybu. 2) Uzdravuje slepého Tóbita.
české výtvarné umění
editovatRafael patří k oblíbeným námětům protestantského umění doby renesance, v katolickém umění se často objevuje v baroku a v 19. století:
- Socha Archanděl Rafael s rybou, pískovec, Matěj Václav Jäckel, Praha kolem roku 1700; Lapidárium Národního muzea v Praze
- Reliéf Uzdravení slepého Tóbita, Josef Max, pískovec, 1832; vsazen do tympanonu v průčelí bývalého Klárova ústavu slepců, Praha – Malá Strana, Klárov
Angelologie
editovatAngelologie rozeznává sedm archandělů.[1][2] Rafaelovi je přisouzena planeta Merkur.[2] Z rostlin mu odpovídá konvalinka.[2] Ze stromů jilm.[2] Z kovů rtuť (živé stříbro).[2] Z mytických bohů je to Hermés.[2] Ze znamení zodiaku je to Panna a Blíženci.[2] Z orgánů jsou to rytmické a párové orgány – plíce a srdce.[2] Ze stavebního slohu mu odpovídá gotika.[2]
Odkazy
editovatReference
editovatLiteratura
editovat- James HALL:Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha 1991, s. 444-445, heslo Tobiáš
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rafael (archanděl) na Wikimedia Commons
