Radiometr je název několika druhů přístrojů užívaných v technických vědách k různým typům měření.

Příklad radiometru (crookův model) - vynálezce William Crooks

Druhy radiometrů

editovat
  • přístroj k měření energie elektromagnetického záření, jehož princip je založen na tepelném působení tohoto záření, např. infračervené a sluneční záření.[1]
  • přijímací zařízení radioteleskopu, které ve spojení s anténou umožňuje měřit záření astronomických objektů v radiovém pásmu.
  • přístroj pro měření radioaktivity. Speciálním typem radiometru, který je cejchován v jednotkách radiační dávky (sievert) nebo dávkového příkonu a používá se především při posuzování účinků na živou tkáň, je dozimetr.[2]
  • přístroj k měření akustického tlaku, v současných monografiích o měření hluku, např. [3], již nepopisovaný, vytlačený používáním mikrofonů s elektronickými analyzátory; zmiňován ještě jako přístroj k měření akustického tlaku ultrazvuku [4]
  • zařízení k družicovému získávání snímků povrchu Země a atmosféry. Družicové radiometry se dělí dle způsobu měření na pasivní a aktivní, podle využití např. na zobrazovací (imager), sondážní (sounder), nebo skaterometry.[1]

Reference

editovat
  1. a b Česká meteorologická společnost. Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) [online]. [cit. 2023-05-08]. Heslo radiometr. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-09. 
  2. ZEMKOVÁ, Barbora. Jak vybrat dozimetr? Objevte tajemství měření radiace [online]. 2019-06-25 [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. 
  3. SMETANA, Ctirad, a kol. Hluk a vibrace. Měření a hodnocení.. Praha: Sdělovací technika, 1998. ISBN 80-90-1936-2-5. S. 75. 
  4. Detektory a přístroje na měření intenzity zvuku. eamos.pf.jcu.cz [online]. [cit. 2011-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 

Literatura

editovat
  • Malá československá encyklopedie ČSAV, V. svazek. Praha: Academia, 1986.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat